Celosvětový globální dluh letos ve 3. čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů amerických dolarů. To je 7 biliard Kč. Na růstu dluhu se podílely hlavně vyspělé země jako USA a Japonsko. Uvedl to Institut pro mezinárodní finance [IIF].
Celosvětový dluh podle IIF stoupl navzdory zvýšení úrokových sazeb centrálních bank, které omezují zájem o bankovní úvěry. Vyšší úrokové sazby ale zvyšují úroky z úvěrů, čímž zároveň zvyšují výši dluhu. Jedna biliarda značí tisíc bilionů. To znamená číslo, které lze zapsat 1015 nebo jedničkou a za ní patnácti nulami: 1 000 000 000 000 000.
Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu [HDP] se již druhé čtvrtletí zvýšil, a to na 336 procent. Před rokem 2023 se poměr dluhu k HDP sedm čtvrtletí snižoval. Za zvýšením poměru dluhu k HDP stojí pomalejší ekonomický růst a zpomalení inflace.
„Náhlé zrychlení inflace bylo hlavním faktorem, který stál za prudkým poklesem poměru dluhu k HDP v posledních dvou letech,“ uvedli odborníci z IIF.
Tím, jak se cenové tlaky zmírňují, i když ne na cílovou úroveň, očekávají, že poměr dluhu k HDP do konce roku překročí 337 procent. Za celé letošní první pololetí dluh vzrostl o deset bilionů amerických dolarů. Za deset let je vyšší až o 100 bilionů dolarů.
Na růstu dluhu měly podíl z více než 80 procent vyspělé země, v čele s USA, Japonskem, Británií a Francií. Mezi rozvíjejícími se zeměmi dluh nejvíce rostl v Číně, Indii a Brazílii.
Podle Mezinárodního měnového fondu [MMF] ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou na světě, loni poměr celkového dluhu k HDP klesl na 274 procent z předloňských 284 procent. V Číně však tento podíl vzrostl, a to z 265 na 272 procent.
Riziko kreditních problémů a role centrálních bank
Na rychlý růst globálního dluhu na FinTag nedávno upozornil investiční analytik společnosti Conseq Investment Management Michal Stupavský. Podle něj dluh ve výši 300 bilionů dolarů v praxi značí, že se každoročně celosvětově refinancuje, přeroluje, dluh v objemu 70 bilionů dolarů.
„To znamená, že absolutní globální dluh je 3,5x vyšší než globální ekonomika. To ukazuje, že pozice centrálních bankéřů, jak krotit aktuální inflaci, je a bude velice obtížná,“ uvedl Michal Stupavský.
V praxi to dále vede k tomu, že centrální banky jsou opatrné ve zvyšování úroků, aby neprodražovaly dluhy dlužníkům. V této souvislosti odmítl návrat k nekompromisní měnové politice tolik zmiňovaného guvernéra [1979 až 1989] amerického FEDu Paula Volckera.
„Když Volcker zvedal sazby na začátku osmdesátých let na 20 procent, deficit amerického státního rozpočtu se pohyboval kolem 1,5 procenta HDP. Absolutní vládní dluh k HDP byl kolem 25 až 30 procent. Dnes je schodek amerického státního rozpočtu šest až sedm procent HDP a absolutní dluh je 120 procent. Tedy tu není prostor pro nějaké drakonické zvyšování úroků, protože ten objem dluhů by vyšší zvýšení úroků neunesl,“ vysvětlil.
Podobně podle něj postupuje i Evropská centrální banka [ECB]. V jejím případě upozornil, že ta sice nyní zvedá úroky, ale nadále pokračuje v programech kvantitativního uvolňování, aby ochránila předlužené země eurozóny.
Globální dluh a MMF
Globální dluh tento měsíc analyzoval i Mezinárodní měnový fond [MMF]. I podle něj poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky loni druhý rok za sebou klesl. Nicméně zůstal nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu.
„Poměr globálního dluhu k celosvětovému hrubému domácímu produktu se loni snížil na 238 procent z 248 procent v roce 2021. V nominálním vyjádření dluh činil 235 bilionů dolarů [cca 5,3 bld. Kč], a byl tak o 200 miliard dolarů nižší než v roce 2021,“ uvedl MMF.
V roce 2019, tedy před příchodem pandemie, činil poměr dluhu k HDP 229 procent. O rok později se ale vyšplhal na 258 procent. Za jeho poklesem v následujících letech stál silný hospodářský růst a nečekaně vysoká inflace.
MMF varoval, že poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky by se mohl vrátit k růstu. To proto, že oživení růstu HDP ztrácí na síle.
Podle IIF zadlužení domácností v poměru k HDP v rozvíjejících se zemích je stále nad úrovní z doby před pandemií covidu. To především kvůli Číně, Koreji a Thajsku. Ve vyspělých zemích poměr v pololetí klesl nejníže za dvě desetiletí.
–ČTK/DNA–
Tkz. demokratický -kapitalistický svět žije na dluh od doby kdy prosadili tito „demokraté“ své lživé náboženství, PRÝ demokracie. Velmi podobné s vatikánskou sektou. Taky v EU-EK- NATO je 80% těchto vyznavačů jen svého boha Mamona. Jak už několikrát dokázali co jsou zač, jsou čím dál horšími uzurpátory moci … sláva i moc jim vlezla … Ale o nikdy neexistující demokracii jim nikdy nešlo, vždy jsou na prvním místě peníze, stejně jako u vatikánské sekty.