Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem 180,7 miliardy korun. Na konci srpna činil deficit 194,6 miliardy. Jde o čtvrté zlepšení schodku státního rozpočtu za sebou. Ještě v červenci byl schodek 214 miliard korun.
Vyplývá to z aktuálních informací Ministerstva financí ČR [MF ČR]. V září klesl i schodek po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů. Ten klesl z 230,8 miliardy korun na 214,6 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] hodnotí aktuální vývoj státního rozpočtu pozitivně.
„Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku,“ okomentoval výsledek hospodaření Stanjura.
Také ale dodal, že v posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU.
Saldo státního rozpočtu leden až září 2023
[Zdroj: MF ČR]
„Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard korun. Ty provádíme průběžně. Týkají se provozních výdajů státu a národních dotací,” upřesnil ministr.
Co stojí za snížením deficitního rozpočtu
Podle MF ČR k meziročnímu zlepšení salda o 90,2 miliardy korun výrazně přispěly v průběhu předchozích několika měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy [NPO]. Důležité se ukázalo i započítání výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob podpořené i výnosy dočasného zdanění firem především z oblasti energetiky.
„Růst příjmů o více než deset procentních bodů převýšil tempo výdajů, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti,“ uvedlo MF ČR.
Inkaso daně z neočekávaných zisků podle resortu dosud dosáhlo částky 25,6 miliardy korun. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečnou výši zaplacených záloh ale ovlivňuje dosavadní vývoj ziskovosti dotčených subjektů.
Rozpočtové příjmy a výdaje
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci září růstu 23,0 procenta [+268,8 mld. Kč]. K tomu přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů [+59,1 mld. Kč], především podpory z NPO ve výši 45,2 miliardy korun.
Srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ dosáhlo 54 miliard korun. Za nárůstem stál i výběr pojistného [+40,9 mld. Kč]. Plus 39,1 miliardy přidalo inkaso daní z příjmů právnických a fyzických [+20,1 mld. Kč] osob.
Pozitivně působilo rovněž inkaso daně z přidané hodnoty [+13,7 mld. Kč] a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků [+25,6 mld. Kč] a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny [+16,7 mld. Kč].
Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 178,6 miliardy korun [+12,4 %]. Pro jejich tempo zůstává určující vývoj běžných výdajů [+11,9 %, +157,3 mld. Kč]. Kapitálové výdaje [+18,9 %, +21,3 mld. Kč] zvýšily především strategické nákupy Ministerstva obrany, transfery Státnímu fondu životního prostředí na realizaci programu Nová zelená úsporám a podpora investičních záměrů územních rozpočtů.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+13,9 %, +79,3 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+17,6 %, +76,8 mld. Kč]. Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,3 miliardy korun [+8,2 mld. Kč].
–RED–
