V sociálních službách nejsou lidi. Odbory chtějí 15% růst platů

Sociální služby pro příští rok z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] dostanou stejně jako letos 26,5 miliard korun. Ale odbory pro sociální služby žádají navýšení platů v tarifech o 15 %. Vláda s navýšením nepočítá.

Požadavek na 15% růst platů v sociálních službách od ledna 2024 přednesla na čtvrtečním [25.10.] jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL] předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče [OSZSP] Dagmar Žitníková.

„Budeme znovu prosazovat i na jednání s vládou navýšení platových tarifů pro udržení zaměstnanců v sociálních službách a stávající kvality péče,“ uvedla po jednání Žitníková.

V České republice podle ní sice vznikají nová sociální zařízení, ale nejsou obsazena, protože není, kdo by v nich pracoval.

„Nejsou zaměstnanci,“ řeka Žitníková a vysvětlila i proč: „Platová tabulka pro sociální služby se pro letošek neupravovala a platy v tarifních třídách vláda nenavýšila ani loni.“

Na růstu platů v sociálních službách není ve vládě shoda

K podpoře sociálních služeb ze státního rozpočtu pro příští rok ředitel ekonomické sekce MPSV Stanislav Klika uvedl, že resort pro sociální zařízení počítá se stejným objemem peněz jako v letošním roce, tedy částkou 26,5 miliardy korun. Zároveň upozornil, že sociálním službám se dostane navýšení úhrad z veřejného zdravotního pojištění o dvě miliardy korun oproti letošnímu roku. Další peníze sociální zařízení podle Kliky načerpají ze spoluúčasti od samotných klientů sociálních služeb a z příspěvku na péči. Ten se dnes stal skoro podmínkou pro přijetí do sociálního zařízení.

Zároveň potvrdil slova ministra Jurečky, že na požadované zvýšení tarifů by byla potřeba výrazně vyšší částka.

„Vnímáme situaci, ale rozpočtový dopad by nebyl malý,“ řekl Klik.

Zopakoval to, co řekl ministr Jurečka. Na navýšení tarifů v sociálních službách není politická shoda. Důvod je, že vláda přijímá úsporná opatření ke snížení zadlužení. A proto ve státním rozpočtu nepočítá s navýšením platů přímo v tarifech.

Sociální zařízení nemají lidi na práci

Po jednání s vedením MPSV zástupci sociálních zařízení pro seniory a hendikepované uvedli, že domovy a další zařízení a služby nezvládají volná pracovní místa obsazovat. Zároveň čelí i vysoké fluktuaci a úbytku kvalifikovaných pracovníků. I noví zaměstnanci podle nich odcházejí ze sociálních služeb často i ve zkušební době. Rychle totiž zjistí, že práce je nejen fyzicky, ale i psychicky velmi náročná. Což se brzy projeví ve zhoršování kvality poskytované péče a jejím omezováním.

Odboráři rovněž připomněli, že se stárnutím populace sílí tlak na dostupnost pobytových a terénních sociálních služeb. Další navazující problém je, že pracovníky v sociálních službách čekají kvůli nízkému finančnímu ohodnocení i velmi nízké důchody.

Proto se chystají odboráři o navýšení platů v sociálních službách jednat ještě s poslanci. Na setkání s nimi vznesou požadavek, aby státní rozpočet na příští rok ve Sněmovně upravili a část peněz přesunuli do sociálních služeb. Navýšení ale chtějí odboráři určit přímo na platy.

Vedle navýšení tarifů požadují odbory nesnižování přídělu peněz do fondu kulturních a sociálních potřeb ve vládním konsolidačním balíčku. Podle odborů by kvůli poklesu částky většina pracovníků přišla o zaměstnanecké benefity. Usilují dále o vznik pracovní skupiny se zástupci resortů práce a zdravotnictví, která by připravila opatření k získání nových zaměstnanců do sociálních služeb a k jejich udržení v oboru. Podle Žitníkové ministr Jurečka vytvoření týmu slíbil. To odborářka označila za jediný výstup z jednání.

Průměrné platy pečovatelek v sociálních službách

Podle informačního systému o průměrném výdělku dostávali letos v prvním pololetí ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v domovech ve veřejném sektoru v průměru plat 36 381 korun hrubého měsíčně. Zhruba třetinu částky tvořily odměny, příplatky a náhrady za práci. V terénní a ambulantní péči dosahoval průměrný plat 33 462 korun. Odměny, náhrady a příplatky u nich dosahovaly 27 procent částky.

Poslanci sociálního výboru se přeli o agendu pracovních agentur

V ostatních domovech, na které se nevztahují platové tabulky, dosahovala průměrná hrubá mzda ošetřovatelů 32 097 korun hrubého za měsíc. Zhruba 29 procent připadlo na odměny, příplatky a náhrady. V terénních a ambulantních sociálních službách pak průměrná mzda odpovídala 31 958 korunám. Z toho 22,5 procenta představovaly odměny, náhrady a příplatky za práci.

–ČTK/RED–