Lidé spalují každým rokem stále více uhlí, ropy a zemního plynu. Získanou energii využívají k vytápění, případně ochlazování bytů, k pohonu automobilů a továren. To ale skončí už kolem roku 2030.
V článku Energy agency sees Peaks in global oil, coal and gas demand by 2030 o tom píší The New York Times. Odvolávají se na data Mezinárodní agentury pro energii [IEA]. Podle ní poptávka po fosilních palivech vyvrcholí v roce 2030 a pak opadne.
„Přechod na čistou energii je celosvětový a nezastavitelný. To není otázka jestli, ale jak brzy – čím dříve, tím lépe pro nás všechny,“ tvrdí výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol.
„Konec využívání fosilních paliv nebude stačit k tomu, aby se zabránilo globálnímu oteplování. K tomu je zapotřebí, aby emise z uhlí, ropy a zemního plynu klesly velmi blízko k nule,“ cituje NYT ze zprávy World Energy Outlook IEA, která čítá přes 350 stran.
Ale i podle ní už se na tom pracuje… V roce 2030 bude podle zprávy na silnicích desetkrát více elektroautomobilů než dnes. Obnovitelné zdroje energie, solární, větrné a vodní by mohly pokrývat až 50 procent světové spotřeby elektřiny. Růst by mohly o 20 procent. Tepelná čerpadla a jiné výtopné způsoby poháněné elektřinou převýší vytápění plynem a topnými oleji. Celosvětový objem investic do pobřežních větrných farem přesáhne investice do uhelných a plynových elektráren.
Pokud tomu tak skutečně bude, pak poptávka po ropě a plynu klesne a bude dalších 30 let mírně nad poptávkou současnou. Poroste v rozvojových zemích a klesat má naopak ve vyspělých zemích. Poptávka po uhlí, „nejšpinavější“ variantě fosilních paliv, klesne. I když může rok od roku i oscilovat kvůli vlně veder a sucha, kdy bude třeba více využívat tepelné elektrárny.
Ne každý má zelený zítřek za jistý
Předpověď agentury, že poptávka po fosilních palivech vyvrcholí v roce 2030, ale vzbudila velké pozdvižení. Poté, kdy Birol v září poprvé tuto možnost zmínil, ropný kartel OPEC varoval, že takovéto předpovědi jsou velmi nejisté. A vedou k tomu, že státy a společnosti sníží investice do těžby ropy a plynu. Pokud se nenaplní odhadovaný vývoj poptávky po fosilních palivech, pak bude podle OPECu nabídka nedostatečná a nastane „energetický chaos.“
Zástupci OPEC přispěchali i s vlastní předpovědí. Podle ní globální poptávka po ropě a zemním plynu poroste až do roku 2045.
Nafta a benzin tu s námi budou ještě dlouho, říká Václav Loula
Fatih Birol z IEA jí ale zpochybňuje: „Mám zdvořilý návrh pro producenty ropy, kteří stále jednají jen mezi sebou. Měli by jednat i s výrobci automobilů, s výrobci tepelných čerpadel, s investory a celým průmyslem obnovitelné energie. A zjistit si tak, co si o budoucnosti energetiky myslí oni.“
Na druhé straně trh ale stále ukazuje, že fosilní paliva jen tak nezmizí. Americké ropné společnosti nedávno koupily své menší konkurenty. Což ukazuje na to, že věří, že fosilní paliva budou i v příštích letech sehrávat v energiích důležitou roli.
- Chevron Corp. koupí za 53 mld. USD [cca 1,23 bil. Kč] společnost Hess.
- Exxon Mobil koupí Pioneer Natural Resources za 59,5 mld. USD [cca 1,38 bil. Kč].
V rámci obou transakcí ropní giganti získávají velké rezervní zásoby ropy v Texasu a v Severní Dakotě, jejichž produkce se může rychle zvyšovat i snižovat. To přináší výhodu v prostředí, kdy jsou vyhlídky na poptávku dost nejisté. To třeba i proto, že ve zprávě IEA zvažuje některé možnosti, jako je zákaz automobilů poháněných spalovacími motory. Navrhuje další investice do nabíječek elektrovozidel i jaderných a vodíkových elektráren.
Najdou se ale i optimisté
Nedávné vysoké ceny ropy a zemního plynu způsobené politickými událostmi přispějí k omezení fosilních paliv. Uvádí to Amy Myersová, odbornice na energie z newyorské School of Proffesional Studies.
„Během minulých ropných krizí v 70. letech minulého století neměli lidé na vybranou a museli se s vysokými cenami smířit,“ říká a dodává: „Dnes je situace jiná. Když se ceny zvýší, jsme svědky rychlého poklesu poptávky. Už nepoužíváme ropu k výrobě elektřiny a počet a dostupnost elektroautomobilů se rychle zvýšil. A práce z domova znamená, že alespoň část lidí méně dojíždí do práce. Svět se dost změnil.“
„Nerostoucí globální poptávka po ropě a plynu může způsobit, že ceny budou krátkodobě kolísat,“ říká Jason Bordoff, ředitel Centra pro globální energetickou politiku na Columbia University.
„Ropný průmysl v minulosti sice zažil vrcholy i pády poptávky, ale vždy bylo jasné, že v dlouhodobém výhledu bude poptávka jen stoupat,“ řekl Bordoff.
Ale i upozorňuje: „Nyní je trh značně nejistý ohledně budoucího vývoje.“
I kdyby poptávka po fosilních palivech v tomto desetiletí ale kulminovala, svět podle něj potřebuje přísnou klimatickou politiku k tomu, aby zabránil globálnímu oteplování.
IEA ne vždy trefí trend. Jak to bude v roce 2030
Předpovědi globálních energetických trendů jsou všeobecně velmi obtížné a IEA se již několikrát zmýlila. V roce 2016 agentura předpověděla, že poptávka Číny po uhlí už vyvrcholila. Místo toho ale nadále i po uvedeném termínu stoupala. Na druhé straně agentura ale podcenila růst kapacit zdrojů čisté energie jako například sluneční energii.
Její letošní zpráva uvádí, že Čína sehraje důležitou roli ve směřování světové energetické budoucnosti. Čína se na celosvětové spotřebě uhlí podílí jednou polovinou a v uplynulé dekádě urychlila růst globální poptávky po ropě až o dvě třetiny. Ale hlad Číny po oceli a cementu by se měl stabilizovat, a přispět k výpadku poptávky po fosilních palivech.
Ceny energií příští rok stoupnou. Premiér Fiala připouští změny
Předpověď agentury by se mohla změnit, pokud státy změní svoji energetickou politiku. Elektrické automobily by se například na celkovém prodeji automobilů v USA měly do roku 2030 díky daňové úlevě podílet 50 procenty. Avšak už nyní několik republikánských kandidátů na prezidenta USA, včetně bývalého prezidenta Donalda J. Trumpa, hodlá tyto daňové pobídky zrušit.
Ústupky z takzvaného Green Dealu připouštějí i další vyspělé státy, které přicházejí na to, že nemají pro fosilní paliva v dohledné době plnohodnotnou alternativu. A nejde jen o alternativy, ale také o infrastrukturu.
„My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení. […] A vysokokapacitní přenosové linky nevybudujete za rok,“ vysvětlil v nedávném podcastu FinTag například prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Michal Achremenko
