Do Německa letos dorazil už čtvrt milion migrantů

Německo omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu finančních výhod pro migranty převede z hotovosti na předplacenou kartu. Na nočním jednání se na tom dohodl kancléř Olaf Scholz [SPD] s premiéry německých spolkových zemí.

V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 000 lidí. To je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 000. Německé regiony jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené a na hraně svých ubytovacích a finančních kapacit. Německá vláda regionům rovněž začne za běžence platit podle jejich počtu. Stávající systém počet žadatelů o azyl nijak nezohledňoval.

„Německo potřebuje zásadní změnu migrační politiky,“ uvedl přesto bavorský premiér Markus Söder [CSU] a jeho saský kolega Michael Kretschmer [CDU].

Ti s výsledky dohody spokojeni nejsou. A to přesto, že dohoda Scholze a premiérů počítá i se zrychlením azylových řízení. První rozhodnutí Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky [BAMF] nově vydá do šesti měsíců od podání žádosti. V případě zemí s nízkým počtem uznaných azylových žádostí to má být ještě „rychlejší“.

Důrazněji se Německo zaměří také na deportace neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců, kteří jsou v Německu nelegálně. Problém přitom nespočívá pouze v Německu, ale i v tom, že některé země návrat svých občanů z Německa odmítají či komplikují. To vede k průtahům. Scholz se s premiéry shodl na tom, že Berlín bude usilovat o uzavření migračních dohod s těmito státy. Společným cílem je i zapojení těchto cizinců do pracovního procesu.

Výdaje u migrantů dosahují tisíce eur ročně

Premiéři spolkových zemí uspěli, když žádali o změnu současného systému paušálních plateb, kdy z rozpočtu spolkové země dostávaly každý rok jednorázovou částku. Její aktuální výše pro letošek činí 3,7 miliardy eur [cca 91 mld. Kč]. Nově bude spolková vláda zemím platit 7 500 eur [cca 184 000 Kč] na migranta ročně. Tato částka je nižší oproti očekávání regionů, které původně žádaly 10 500 eur [cca 258 000 Kč] na migranta na rok.

Zemští premiéři před jednáním hovořili o nezbytnosti omezení sociálních výhod, které považují za jeden z hlavních důvodů, proč migranti do Německa míří. Se Scholzem se pak dohodli, že žadatelé o azyl budou dostávat základní dávky 36 měsíců místo stávajících 18 měsíců. Teprve poté budou mít nárok na další sociální plnění. To dle závěrečného textu po jednání Scholze a premiérů povede k úsporám ve výši stovek milionů eur ročně.

Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

Část pomoci dostanou migranti v budoucnu na předplacenou kartu, nikoliv jako výplatu v hotovosti. Premiéři poukazovali na to, že mnozí azylanti vyplacené dávky obratem převádí do svých vlastí a že část peněz také končí v rukách převáděčů.

V zájmu lepší integrace migrantů do německé společnosti a zachování sociálního smíru vznikne podle Scholze i speciální komise. Její práce s řízením migrace vyjde mimo jiné z účasti občanské společnosti, církví, odborů, vědců nebo neziskových organizací.

O jednání premiéra s regiony

Jednání Scholze s regiony, které trvalo takřka devět hodin, začalo v pondělí se značným zpožděním. Způsobily ho průtahy v předchozí samostatné schůzce zemských premiérů, na které šéfové vlád z konzervativní unie CDU/CSU vystoupili s novými požadavky. Sasko a Bavorsko požadovaly:

• Vedení azylových řízení mimo území EU.
• Stanovení limitu na počet migrantů.

Ve svém prohlášení Sasko s Bavorskem uvedlo, že bez zásadního obratu migrační politiky a bez rázného omezení nelegální migrace čelí obce naprostému přetížení a země riziku politické nestability. S odkazem na nynější vlnu antisemitských projevů v Německu především v řadách lidí s migračním původem konstatovaly Bavorsko se Saskem, že ti, kdo se k německým hodnotám a ústavě nehlásí, nemohou mít v zemi budoucnost.

„U dvojích občanství pak v takových případech musí být odebrání německého pasu,“ uvádějí Söder s Kretschmerem v textu, který má 16 stran a další dvě strany dodatků.

Dobrovolná solidarita zemí EU ve věci migrantů selhává

Obě spolkové země, které sousedí s Českem, dále vyzývají k přehodnocení podmínek práva na azyl zaručeného německou ústavou. Žádají převedení azylových řízení do třetích zemí.

–ČTK/RED–