Zemřel politik, miliardář a kníže Karel Schwarzenberg

Ve věku 85 let v sobotu [11.11.] zemřel bývalý předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, bývalý český ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 kníže ze Schwarzenbergu Karel Schwarzenberg.

O smrti Karla Schwarzenberga [10.12.1937, Praha – 11.11.2023, Vídeň] informoval jeho stranický kolega Miroslav Kalousek. Ten v noci ze soboty na neděli na síti X uvedl: „Zemřel Karel Schwarzenberg… Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal.“

Několik posledních dní byl Schwarzenberg hospitalizován v nemocnici ve Vídni. Do ní knížete tento týden transportovali zdravotníci z České republiky letecky.

„To se zeptejte lékařů, proč mě sem převezli. Já to nevím. Že by tu byli větší specialisté než v Česku, si nemyslím. Odhaduji, že to bude zhruba stejné, ale tady budu moct vidět děti a vnoučata,“ řekl k převozu serveru Expres Schwarzenberg, který ve Vídni strávil velkou část svého života a má v ní i část rodiny.

Se zdravotními problémy, mezi něž patřily obtíže se srdcem a ledvinami, se potýkal delší dobu. Byl kvůli nim opakovaně hospitalizován. Letos ho zdravotní komplikace připravily o možnost 28. října osobně převzít Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání.

Karel Schwarzenberg jako zakladatel TOP 09

Karel Schwarzenberg spolu s Miroslavem Kalouskem založil v roce 2009 politickou stranu TOP 09. Ta měla shodou okolností včera, tedy v sobotu 11.listopadu, celostátní 8. sněm.

„Stranu jsem s Karlem Schwarzenbergem zakládal ještě v době svobody slova a volné soutěže politických stran. […] Za těch více než deset let se ale ten svět kolem změnil snad o více než půl století,“ vzpomínal v roce 2020 na vznik TOP 09 v rozhovoru pro FinTag Miroslav Kalousek.

V něm vyvrací i spekulace, že to, co je spojilo dohromady, bylo prosazení církevních restitucí. Co je tedy spojilo?

Cíl Andreje Babiše je změna systému, říká Miroslav Kalousek

„Do značné míry to byla náhoda, zasedací pořádek ve Sněmovně. Seděli jsme vedle sebe, často jsme se bavili. Oba dva jsme se ve svých stranách [Karel Schwarzenberg za Stranu zelených, Miroslav Kalousek za KDU-ČSL, pozn. red.] cítili tak trochu jako disidenti. Stávalo se, že on nesouhlasil se svou stranou, já s tou svou, ale my dva se většinou shodovali,“ vysvětlil Miroslav Kalousek.

Začali si tedy podle jeho slov v parlamentní lavici povídat o tom, jak by bylo hezké, kdyby si založili politickou stranu, s níž by mohli souhlasit.

„Spojoval nás i společný smysl pro humor, to byl náš velký svorník. A to, že jsme měli stejný názor i na církevní restituce, je logické a přirozené. Na drtivou většinu věcí na tomto světě máme shodný názor. Určitě ale nebyly tím, co nás přivedlo ke spojenectví a založení strany,“ vzpomínal Kalousek.

Větší hodnotu má majetek než peníze, říká sekretář ČBK

Rozhodujícím momentem pro vznik TOP 09 se podle Kalouska stalo, když Jiří Paroubek ve spojení s tehdejším prezidentem Václavem Klausem a mediálním magnátem Jaromírem Soukupem v roce 2009 dosáhl v polovině českého předsednictví EU pádu vlády.

„Kdyby se toto nestalo, nikdy bychom topku nezaložili, protože bychom na to neměli čas. Vláda padla, náhle jsme měli hodně volného času a stranu jsme tedy i založili,“ vysvětlil pro FinTag.

Prezidentská volba v roce 2013

V rozhovoru pro FinTag se Miroslav Kalousek vyjadřuje i k tomu, jaké důsledky mělo to, že v prezidentské volbě v roce 2013 vyhrál Miloš Zeman, který porazil Karla Schwarzenberga.

„K tomu se dá říci jediné, kdyby se stal prezidentem Karel Schwarzenberg, mnoho věcí by v České republice bylo jinak, než je teď,“ tvrdí.

„Minimálně by nemohlo dojít k ústavnímu puči, ke kterému došlo v roce 2013. Tedy v okamžiku, kdy Miloš Zeman ignoroval většinu Poslanecké sněmovny a jmenoval vládu svých kamarádů, i když designovaná premiérka Miroslava Němcová měla 101 podporujících podpisů poslanců. To si dovolím označit za ústavní puč,“ uvedl Kalousek.

Podle něj Česko tím, že si nezvolilo Karla Schwarzenberga za prezidenta, jednoznačně promarnilo „jedinečnou příležitost.“ Vybralo si horšího kandidáta.

Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek

„Okolí prezidenta Miloše Zemana je kanál. Okolí našeho prezidenta je bahno a žumpa. K tomu řeknu jediné. K sobě si vybíráte takové lidi, jako jste vy sám. Mě to v případě Miloše Zemana mrzí, protože ho znám nějakých 30 let, a byť jsme spolu často nesouhlasili, panoval mezi námi vždy nějaký vzájemný respekt. Bylo i mnoho věcí, za které si ho bylo možné vážit. Ale to, co dnes sedí na Hradě, už je jen karikatura Miloše Zemana,“ řekl.

Milošovi Zemanovi se podle jeho názoru přihodilo to, co se lidem v pozdějším věku stává.

„Totiž, jak se ten ďábel v každém z nás pere s tím pánem bohem, tak byly potlačeny všechny ty dobré vlastnosti, které Miloš Zeman měl. Naopak všechny ty špatné vlastnosti hypertrofovaly. Miloš Zeman se tak stal už jen svojí vlastní karikaturou. […] A bohužel tu naši zemi to velice poškozuje v mezinárodní politice, v úctě k ústavě a pravidlům, které Miloš Zeman zásadně nerespektuje,“ uvedl Miroslav Kalousek s tím, že zejména druhé prezidentské funkční období Miloše Zemana bylo velice temným obdobím české politiky.

Politika a Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničí. Po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.

Od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. V roce 1984 ho zvolili předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 ho společně s Lechem Wałęsou vyznamenali Cenou lidských práv Rady Evropy.

Karel Schwarzenberg působil v letech 2004 až 2010 jako senátor a mezi roky 2007 až 2009 a znovu v letech 2010 až 2013 jako ministr zahraničí. V roce 2013 v první přímé volbě prezidenta postoupil do druhého kola, ve kterém prohrál s Milošem Zemanem.

Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí působil ve druhé Topolánkově vládě za Stranu zelených. 8. července 2008 v této funkci podepsal s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.

Byl proponentem uznání nezávislosti Kosova. Tu vyslovila většina členských států Evropské unie. 21. května 2008 byl na jeho návrh tento bod začleněn do programu jednání vlády. Kritiku ze strany některých politiků Schwarzenberg sklidil za okolnosti tohoto jednání a samotné rozhodnutí. Jednání se uskutečnilo ne v Praze, ale v Teplicích. Schwarzenbergův návrh byl zařazen na poslední chvíli a na mimořádně stanovený program.

ČR má nové velvyslance a vůbec prvního velvyslance v Kosovu

Ve funkci ministra zahraničních věcí skončil 8. května 2009, kdy Topolánkovu vládu nahradil úřednický kabinet Jana Fischera. Po volbách 2010, kdy ho lidé zvolili poslancem, se stal ministrem zahraničních věcí za TOP 09 v Nečasově vládě. V ní také vykonával funkci prvního místopředsedy.

Karel Schwarzenberg jako správce majetku

Roku 1979 získal Karel Schwarzenberg dědictví hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů v Rakousku po svém adoptivním strýci Josefu Schwarzenbergovi. Stal se po jeho smrti hlavním představitelem rodu. V sobě spojil obě jeho větve i značnou část jejich majetku.

Po přesídlení do České republiky bez větších problémů získal u československých soudů v restituci majetek orlické větve Schwarzenbergů [zabavený po únoru 1948], do níž patřil po svých biologických rodičích. Šlo o zámky Orlík, Čimelice, Sedlec a Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze.

Do chvíle, než v souvislosti s převzetím úřadu ministra zahraničních věcí České republiky předal správu svého majetku synovi Johannesi Schwarzenbergovi, byla Schwarzenbergovým hlavním zaměstnáním správa zahraničního i v Československu restituovaného rodinného majetku. Zkraje se to týkalo především lesů a několika budov. Svůj český majetek spravoval pomocí firmy Orlík nad Vltavou. Do ní vložil 27 milionů korun.

Další firmy v České republice přímo nebo nepřímo související s Karlem Schwarzenbergem byly nebo jsou společnosti Rybárna, Salb, Jan Becher – Karlovarská Becherovka, Patria Finance a Respekt Publishing. Mezi roky 1993 a 1996 byl Karel Schwarzenberg členem představenstva izolářské firmy Sládek Group, dříve Stavební izolace Kutná Hora. V letech 1993 až 2010 byl spolumajitelem firmy Ringier Print. Od roku 1997 do roku 2007 vedl firmu Lesní správa Orlík nad Vltavou.

V Rakousku schwarzenberský rodový majetek v roce 1997 odhadli na hodnotu 3,5 miliardy šilinků [tehdy cca 6 mld. Kč]. V roce 2011 Schwarzenbergův majetek některé české zdroje odhadovaly na zhruba 4,5 miliardy korun.

Daniel Tácha