„Návrat českého průmyslu k růstu obvyklému v předchozím období bude velmi obtížný,“ uvádí Český statistický úřad [ČSÚ] v aktuálním dvojčísle svého časopisu Statistika&My. FinTag přetiskuje text s mírnými úpravami v plném znění.
Český průmysl se v posledních pěti letech před nástupem covidové pandemie vyvíjel příznivě. Meziroční dynamika se v letech 2014 až 2018 stabilizovala na úrovni 3 až 6 procent. Určitou změnu přinesl rok 2019, kdy především vlivem problémů v dominantním automotive došlo ke stagnaci. A za této situace dolehla na český průmysl covidová pandemie vzápětí vystřídaná problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích v návaznosti na konflikt na Ukrajině.
Pomalý návrat na předcovidovou úroveň
První covidový rok 2020 přinesl pro český průmysl meziroční pokles produkce o více než 7 %. Objem produkce tehdy snížila naprostá většina průmyslových odvětví. Nejvíce se propadly výroba motorových vozidel, strojírenství i kovodělný průmysl. Produkce naopak mírně vzrostla ve dřevozpracujícím, papírenském, farmaceutickém, potravinářském průmyslu a v ostatním zpracovatelském průmyslu.
Přes slibný závěr roku 2020 a nadějné výsledky na počátku roku 2021 se průmyslová produkce ve druhém covidovém roce meziročně zvýšila „jen“ o 6,4 %. K růstu nejvíce přispěly elektrotechnický a kovodělný průmysl i strojírenství, dorovnat, natož přesáhnout úroveň před začátkem pandemie se českému průmyslu nepodařilo. Produkce v roce 2021 byla o více než procento nižší než v roce 2019. A vzhledem ke stagnaci průmyslu v posledním předcovidovém roce nedosáhla ani úrovně roku 2018.
Růst/pokles průmyslové produkce ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu v letech 2020 až 2023 v %
[Zdroj: ČSÚ]
V roce 2022 průmyslová produkce meziročně vzrostla jen nevýrazně, a sice o 2,5 %. Došlo ale již k dosažení předcovidové úrovně. Až do dubna 2022 byl zásadním limitujícím faktorem pokles produkce automobilového průmyslu, který přetrvával z druhého pololetí 2021 v návaznosti na nedostatek čipů a problémy v zásobování některými komponenty.
Od května 2022 se situace změnila a automobilový průmysl [včetně výroby dílů a příslušenství pro motorová vozidla] se znovu stal hlavním tahounem celého průmyslu. V podstatě zároveň s tím však došlo k zastavení růstu, či prohloubení poklesu ve většině ostatních průmyslových odvětví.
Zastavení růstu bylo patrné v průmyslu papírenském a chemickém i v průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. V posledně jmenovaném odvětví se již spíše jednalo o prohloubení poklesu, zvláště v energeticky náročném sklářském oboru.
Pokles se prohloubil i v dalších odvětvích náročných na spotřebu energií – ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, v dřevozpracujícím a kovodělném průmyslu i v některých oborech potravinářského průmyslu.
Obnovení dynamiky se nedaří
Základní tendence z předchozího roku pokračovaly ještě v prvních měsících roku 2023. Počáteční mírný růst byl v květnu a červnu vystřídán stagnací, později dokonce mírným až citelným poklesem. V kumulaci za leden až září 2023 se celková průmyslová produkce meziročně snížila o 0,3 %.
Nejsilněji k propadu přispěla odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu [příspěvek –1,19 procentního bodu, meziroční pokles o 12,3 %], průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot [–0,80 p. b., pokles o 17,8 %], výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství [–0,44 p. b., pokles o 16,2 %] a chemický průmysl [–0,39 p. b., pokles o 10,7 %]. K citelnému meziročnímu propadu průmyslové produkce zhruba o 8 % došlo také v dřevozpracujícím a papírenském průmyslu.
V úhrnu nejvíce pozitivní vliv měl automobilový průmysl [příspěvek +3,36 p. b., meziroční růst o 18,0 %] následovaný výrobou ostatních dopravních prostředků a zařízení [+0,31 p. b., růst o 16,1 %] a elektrických zařízení [+0,29 p. b., růst o 3,7 %]. U váhově méně významných odvětví zpracovatelského průmyslu poměrně vysokou dynamiku zaznamenal kožedělný a farmaceutický průmysl.
Vývoj českého průmyslu v roce 2023
V roce 2023 [na základě výsledků za leden až září] produkce průmyslu jako celku dosáhla předcovidové úrovně z roku 2019, respektive ji nepatrně překonala o 1,1 %. Odvětvová struktura průmyslu se za tu dobu změnila ve prospěch farmaceutického a elektrotechnického průmyslu i výroby dopravních prostředků [automobilový průmysl a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení].
Významným rysem české ekonomiky je jednoznačná dominance automobilového průmyslu, na jehož úspěšnosti či neúspěšnosti do značné míry závisí dynamika celého průmyslu. Problematický je zde zejména vliv celé řady většinou externích faktorů a dostupnosti komponentů pro finální výrobu.
V průběhu hodnoceného období musel český průmysl zdolávat celou řadu nástrah, jako nedostatek materiálu a pracovní síly, strmě rostoucí ceny materiálů a energií nebo nedostatečnou poptávku. O tom svědčí i údaje o vývoji zakázek v průmyslu.
Průmyslová produkce a nové zakázky v průmyslu
[Zdroj: ČSÚ]
Nové zakázky celkem ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně poklesly o 4,9 %, nejvýrazněji v chemickém průmyslu [o 20,8 %] a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství [o 19,4 %]. Více než zahraniční zakázky v tomto období poklesly nové zakázky z tuzemska, které byly celkově meziročně nižší o 7,4 %.
Jaký je výhled českého průmyslu
Při pohledu na aktuální údaje můžeme konstatovat, že pesimisty předpovídaný kolaps českého průmyslu nenastal. Na druhé straně dopad na jeho dynamiku byl velice citelný. Průměrný meziroční růst cca 4,5 %, na který jsme si zvykli v letech 2014 až 2018, je v současnosti [a zřejmě ještě nějakou dobu bude] nedosažitelný. Jako zásadní limitující faktor pro znovunastartování dynamiky se jeví slábnoucí poptávka tuzemských spotřebitelů. Ta navazuje na dlouhodobý pokles reálných příjmů domácností.
To potvrzují údaje konjunkturálních průzkumů za září 2023. Souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 4,2 bodu. Přitom indikátor důvěry podnikatelů v průmyslu poklesl dokonce o 7,6 bodu, tedy o 3,1 bodu výrazněji než v celé ekonomice. Také důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila, a sice o 2,7 bodu. Velký počet respondentů pociťuje pokles své životní úrovně. A ještě větší počet se jich obává zhoršení hospodářské situace v následujících dvanácti měsících.
–RED–