Vysvědčení ministryně Černochové za minulý rok? Dobrá trojka!

427
ministryne_cernochove
Ministryně obrany Jana Černochová loni v listopadu v Moldavsku. Tam jednala se svým protějškem Anatoliem Nosatîim o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu a o postoji k ruské agresi vůči Ukrajině. / Foto: MO ČR

Rok 2023 byl pro ministerstvo obrany a ministryni Janu Černochovou [ODS] velice turbulentní. Vláda dala zelenou nákupu amerických stíhacích strojů F-35, došlo k podepsání dalších spoluprací. Jaký ale byl výkon samotné ministryně Černochové?

Ministryně Jana Černochová ale neměla šťastnou ruku v některých personálních rozhodnutích. Jako například u Vojenského opravárenského podniku [VOP] a jejího dnes již bývalého ředitele Marka Špoka. Avšak popořadě…

Jana Černochová má za sebou další rok v čele rezortu obrany. Jednalo se o rok skutečně bohatý na události a v nadsázce řekněme, že se ministryně jistě nenudila ani minutu. Co se podařilo a co se naopak stalo předmětem hlubší kritiky?

Vláda si připsala úspěch v podobě dotažení nákupu 24 letounů F-35. Kabinet Petra Fialy na zářijovém zasedání schválil pořízení stíhačů 5. generace, které přijdou státní pokladnu na zhruba 150 miliard korun. I když vláda měla možnost prodloužit pronájem letounů JAS-39 Gripen, dala přednost řešení, které je vlastně jediné dostupné v rámci současné nabídky strojů 5. generace. F-35 se tak stává v podstatě evropským standardem.

Kritikové argumentují tím, že pořizovací náklady, jakož i náklady na údržbu, letovou hodinu vycházejí ve srovnání s Gripeny až mimořádně draze. To je sice pravda, nicméně financování stíhačů F-35 se rozloží v delším časovém horizontu. F-35 navíc poslouží několik desítek let. Nákladná investice se tak časem vrátí. Modernizační potenciál Gripenů je objektivně vzato omezený a není proto divu, že nová verze letounu Gripen E v Evropě pohořela.

Vrtulníky, bojová a útočná vozidla

Česká republika dále modernizuje i arzenál dýchavičných vrtulníků sovětské provenience. Na podzim minulého roku tak armáda přivítala první dva americké vrtulníky – jeden AH-1Z Viper a jeden UH-1Y Venom. Nákup dvanácti vrtulníků v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty posvětilo v listopadu 2019 ministerstvo obrany. To tehdy vedl Lubomír Metnar [ANO], jenž nyní zastává funkci předsedy sněmovního Výboru pro obranu.

Z dalších úspěchů ministerstva obrany jmenujme nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90. Vláda jej schválila v květnu minulého roku, koncová částka činí 59,7 miliardy korun. První vozidla má ČR dostat už v roce 2026. Kromě bojových vozidel pěchoty se armáda také poohlíží po nových tancích. ČR dostala od Německa darem 14 tanků Leopard 2A4 za svou předchozí vydatnou podporu Ukrajiny. A již předtím vláda pověřila Černochovou jednáním o možnosti se připojit k pořízení tanků Leopard 2A8, které Německo hodlá nakoupit pro Bundeswehr.

Ne všechny tendry však dopadly v předcházejícím roce úspěšně. Hovoříme například o zrušení zakázky na pořízení 159 nových lehkých útočných vozidel. Tendr hrozil prodražením. Znovu tak dojde k nastavení ceny zakázky, jakož i dalších parametrů. Nabídky předložili čtyři dodavatelé, dva z nich byli posléze vyloučeni, protože nesplnili technické podmínky, dva zbývající pak prezentovali rezortu obrany takovou nabídkovou cenu, která významně převyšovala předpokládanou hodnotu zakázky. Příslušníci 43. výsadkového pluku v Chrudimi tak musejí stále čekat na dodání nových terénních vozidel.

Nákupy dronů a G2G nákupy

Stejně tak loni došlo k poněkud překvapivému zrušení nákupu izraelských dronů Heron 1, byť to vypadalo, že Herony budou skutečně nakoupeny. Místo nich zástupci rezortu oznámili pořízení 200 malých dronů. Ministerstvo argumentovalo tím, že se vyhodnocují průběžně poznatky ze současného bojiště a je také přihlíženo k situaci na Ukrajině, která mění charakter bojů. Jako možný důvod zrušení tendru se tak jeví cena, protože malé drony vyjdou levněji než střední taktické drony.

Černochová i přes některé zrušené tendry pokračuje v pozitivním trendu rozhýbání velkých projektů a v postupném nahrazování zastaralé sovětské techniky moderní západní. K tomu přispěl i impuls v podobě války na Ukrajině, která již trvá dva roky. Ministryně rovněž preferuje nákupy metodou vláda-vláda [G2G], tedy přímým oslovením bez tendru, aby se nákup urychlil. Podařilo se také přijmout zákon o financování obrany, který legislativně zakotvuje vynakládání minimálně 2% HDP na obranu. To vše lze přičíst Černochové objektivně k dobru.

Ministryni nicméně nevyšly některé personální změny. Řeč je především o VOP, který byl dlouhodobě ztrátový. Teprve loni vykázal podnik čistý zisk ve výši 468 tisíc korun. V srpnu 2022 jmenovala ministryně obrany do funkce Marka Špoka, který podnik už řídil v letech 2014-2019. Do funkce jej instalovala s vírou, že se začne v oblasti veřejných zakázek VOP více prosazovat a Špok dostane podnik do černých čísel. To se ovšem nestalo. Na začátku prosince byla situace již dále neúnosná a Černochová vysokého manažera odvolala.

Personální politika ministryně Černochové překvapuje

Zajímavé je v této souvislosti dodat, že na konci roku 2022 Černochová zbavila funkce také Petra Novotného, ředitele Vojenského technického ústavu [VTÚ]. Nejen pro bezpečnostní komunitu byl tento krok překvapující, lépe řečeno zarážející. Proti odvolání se postavili také zaměstnanci VTÚ. Za Novotného se postavili v petici, v níž se ohradili proti tomu, že ředitel nedostatečně komunikoval s řadovými zaměstnanci. Proti rozhodnutí ministryně vystoupili i zástupci odborů. Černochová přesto Novotného odvolala. Zarážející je to, že Novotný na rozdíl od Špoka vedl VTÚ úspěšně. Podnik vykazuje dlouhodobě dobré ekonomické výsledky, které začaly s érou Jiřího Protivy v roce 2016. Ministryně obrany navíc nedokázala odvolání Novotného hodnověrně vysvětlit.

Obdobnou nedůvěru vzbudila snaha ministryně odvolat z funkce ředitele Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Zavorala. Třešničkou na dortu bylo loňské jednání náčelníka generálního štábu Karla Řehky s premiérem Petrem Fialou [ODS]. Společně řešili „nepřiměřené zásahy do řízení armády ze strany ministryně“. Černochová Řehkovi například zkrátila seznam vojáků navržených na povýšení do generálských hodností z původních 15 na sedm.

Podtrženo, sečteno rok 2023 byl pro Černochovou náročný. Lemoval ho nejeden úspěch, ale výsledný dojem kazily některé zrušené tendry a personální přešlapy. I tak může být Černochová spokojená, rozpočet ministerstva i ve světle stále trvajícího konfliktu na Ukrajině stabilně roste. K dispozici bude mít tento rok 151,2 miliardy korun, zatímco rezort musel v roce 2022 hospodařit s rozpočtem 89,1 miliardy korun. A to je nejen pro strategické zakázky, ale i pro celou obranyschopnost České republiky jistě dobrá zpráva.

Petr Duchoslav, novinář, publicista a někdejší šéfredaktor on-line Security magazínu

2 KOMENTÁŘE

  1. Válečnice Xena tak pět mínus … demise hrůzovlády je jejich jediná cesta, nejen furt lhát, strašit s větrnými mlýny … rozkrádat erár za staré krkavce F-35, tím podporovat předluženou USA, hnus

  2. Čtyři mínus lomeno pět plus, nebo-li známka mého největšího opovržení.
    Tato „osoba“ je to nejhorší co mohlo naší neschopnou armádu potkat.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here