Spořitelna, největší banka v ČR, neodvedla na windfall tax ani korunu

Česká spořitelna [ČS], ale i Moneta neodvedly na windfall tax ani korunu. Banky UniCredit Bank a ČSOB odmítly odpovědět, zda na dani něco státu zaplatily. Včera [9.1.] to uvedl server iDNES.cz.

Z jeho zjištění dále vyplynulo, že na windfall tax nejvíce odvedla Komerční banka [KB]. Na dani z neočekávaných zisků stát od bank loni inkasoval 700 milionů korun. Původně přitom ministerstvo financí odhadovalo výnos z finančního sektoru ve výši 33 miliard korun. Už tehdy ale zaznívaly hlasy, které tvrdily, že se to státu nepodaří. Klientsky nejsilnější Česká spořitelna [ČS] neodvedla na dani ani korunu.

„Spořitelna byla za rok 2022 druhým největším plátcem daní v České republice, nicméně v důsledku růstu úročení klientských vkladů a následného poklesu našeho zisku byla výsledná výše tzv. daně z neočekávaných zisků pro Spořitelnu nulová,“ uvedl na dotaz iDNES.cz mluvčí banky Filip Hrubý.

Skutečností je, že ČS se dlouhodobě umísťuje v žebříčku největších plátců daně z příjmů právnických osob. V roce 2021 byla dokonce jejím největším plátcem.

Monetě finanční úřad spočítal fiktivní windfall tax pro rok 2022 ve výši 730,3 milionu korun. Z této částky jí pak stanovil výši záloh pro rok 2023.

„Nicméně vzhledem k tomu, že naše základna pro výpočet daně v roce 2023 významně klesla pod minimální úroveň pro stanovení windfall tax, požádali jsme finanční úřad o výjimku z povinnosti platit zálohy. Tuto naši žádost úřad přijal a výjimku udělil. Vzhledem k tomu, že jsme tedy žádné zálohy na tuto daň neplatili, nevznikne nám ani žádný přeplatek,“ vysvětlila pro iDNES.cz mluvčí Monety Zuzana Filipová.

Dodala, že podle aktuální projekce hospodářských výsledků pro roky 2024 a 2025 by banka neměla být zatížená povinností platit windfall tax ani v těchto dvou zbývajících letech platnosti této mimořádné daně.

„A to díky vyššímu objemu držených státních dluhopisů, u kterých je osvobozen úrokový výnos,“ doplnila Filipová.

Banky se platbě daně z mimořádných zisků vyhnuly

„Zisk je takové hodně fluidní měřítko. Když banka chce za něco utratit, a zisk si tak snížit, není to problém. Možností má hodně. Nebude to zřejmě ani tak o tom, že by zaplatili hodně na úrocích, i když to je něco, čím zisk snižovat mohla. Ale jen do určité míry. Existuje ale řada různých jiných cest, banky mohou například více investovat. Jde tedy o to, jak jsou v bance kreativní, v konečném důsledku tedy opravdu nemusí zaplatit vůbec nic,“ vysvětlil pro server analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.

Fakt je, že banky mají mnoho možnosti, jak nakládat s penězi. V případě České spořitelny si ukažme jednu z nich. Česká spořitelna loni například vstoupila jako první tuzemská banka do investičního fondu i&i Biotech Fund [i&i Bio]. HeartBeat.bio investuje do výzkumu a vývoje nových léčiv a zdravotnických prostředků v počátku jejich vývoje. Do fondu vložila pět milionů eur [cca 123 mil. Kč.]. To se stalo loni v září. Už v listopadu pak fond i&i Biotech Fund spolu s dalšími fondy investoval do vývoje screeningové platformy „kardioidů“ biotechnologického startupu HeartBeat.bio. Jeho technologie cílí na vývoj léčby kardiovaskulárních nemocí.

Nabízíme až 30% zhodnocení, říká šéf i&i Bio Jaromír Zahrádka

Z hlediska fondu i&i Biotech Fund šlo o investici do rakouského projektu. Lze se jen dohadovat, zda jde o náhodu nebo záměr České spořitelny podpořit startup v zemi, v níž sídlí její vlastník, rakouská Erste Bank.

Pozn. red.: Česká spořitelna prostřednictvím Františka Bouce z jejího tiskového oddělení po publikování tohoto článku na FinTag reagovala na uvedený příklad s i&i Biotech Fund. Reakci ČS publikujeme v plném znění na konci článku.

Kolik odvedly ostatní banky na windfall tax

Šestice největších tuzemských bank, kterých se daň z mimořádných zisků týká, vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy korun. Ve stejném období předešlého roku to bylo 58,4 miliardy korun.

Kolik odvedly daní dotčené banky na windfall tax

[Zdroj: iDNES.cz]

Banky ČSOB a UniCredit redakci iDNES.cz ohledně informace o výši windfall tax odkázaly na své výroční zprávy, které budou k dispozici v průběhu letošního jara. Raiffeisenbank státu odvedla podle svého vyjádření nižší stovky milionů.

„Přeplatky neočekáváme,“ dodala mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

Nejkonkrétnější byla ve svém vyjádření Komerční banka [KB]. Ta odvedla na windfall tax loni na zálohách 0,4 miliardy korun.

„Zúčtování daně proběhne v letošním roce,“ uvedla mluvčí KB Šárka Nevoralová.

Výběr daně z mimořádných zisků

Celkově od všech zdaňovaných firem stát získal na dani z mimořádných zisků 39,1 miliardy korun. Nejvíce zaplatili energetici, to 34,4 miliardy. Následuje zpracovatelský průmysl s platbou ve výši 2,7 miliardy a těžba surovin s jednou miliardou. Banky odvedly celkem 0,7 miliardy, ostatní sektory 0,2 miliardy. Původně stát kalkuloval s tím, že vybere od všech zdaňovaných oborů celkem 85 miliard korun.

Komentář: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

Takzvanou windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií. Obdobnou daň zavedly i další země. Mezi prvními byla Itálie. I v ní ale zaostalo inkaso daně za očekáváními. Země na to reagovala tak, že daň ještě zvedla.

Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz

Windfall tax platí i letos a v příštím roce. Za letošní rok je očekávaný výnos z daně pro všechny dotčené obory sedmnáct miliard korun. Platit má i v roce 2025, ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] při představování výsledků státního rozpočtu za loňský rok ale uvedl, že je připravený jednat o tom, že by v příští roce daň neplatila. Nicméně z jeho slov bylo patrné, že pravděpodobnější je varianta, že stát tuto daň vybere i v roce 2025.

–DNA–

—

Reakce ČS na uvedený příklad s fondem i&i Bio: Investice do i&i Biotech Fund nemá žádnou souvislost s windfall tax, zmínka v článku je zcela zavádějící. Stejně nemístná je i spekulace o podpoře rakouského start-upu s ohledem na příslušnost České spořitelny do bankovní skupiny Erste. Do roku 2026 plánuje i&i Bio investovat do zhruba 20 medicínských a biotechnologických projektů a pomoci tak jejich přechodu z výzkumu do praxe a k pacientům. Spořitelna se na výběru konkrétních start-upů nepodílí.

Česká spořitelna se vždy hlásila ke své společenské odpovědnosti v rámci naší země a nikdy se nevyhýbala plnit své daňové povinnosti. Právě naopak, Spořitelna dlouhodobě patří mezi největší plátce korporátních daní v Česku, podporuje také různé projekty zaměřené na posilování prosperity země.

Rozhodnutí investovat do i&i Biotech Fund, který působí při renomovaném Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB], bylo motivováno snahou podpořit vývoj nových léčiv, diagnostických metod a medicínských technologií vyvíjených jedním ze světově nejuznávanějších českých vědeckých pracovišť. Investice do vědy a výzkumu s důrazem na schopnost uplatnit výsledné inovace v globálním měřítku může být jednou ze strategií, díky níž se Česku podaří nastartovat druhá ekonomická transformace.