V nejbližších dnech dostane do schránky 10 000 Rakušanů dopis, v němž se jich Marlene Engelhornová, bohatá dědička, zeptá, jak má naložit se zděděnými 25 miliony eur [cca 620 mil. Kč]. Informují o tom The New York Times [NYT].
NYT v článku Heiress Seeks 50 Austrians to Give Away $27 Million uvádí, že nejde o omyl, nebo jakousi marketingovou akci. Rakušanka Marlene Engelhornová se naopak snaží otestovat systém, který jí právě umožnil získat miliony eur. Avšak popořadě…
Jedenatřicetiletá Engelhornová z Vídně celá léta bojovala za prosazení daňové politiky, která by uměle redistribuovala zděděné bohatství, a napravila tak ekonomickou nerovnost. Obrátila se proto na veřejnost, aby jí poradila, jak s těmito penězi naložit.
Z 10 000 Rakušanů, kteří odpoví na její výzvu, jich vybere 50, a ty určí reprezentativní demografický vzorek, podle pohlaví, věku a výše příjmu. Tato skupina se pak pojmenuje Guter Rat [Výbor pro dobro] pro redistribuci. A následně se výbor letos sejde během šesti víkendů v Salcburku, aby rozhodl o nejlepším využití těchto prostředků.
„Jen to, že si přeju zlepšit stav naší společnosti, neznamená, že mám dobrý plán. Dobrý plán musí být perspektivní. Proto o něm nerozhodne jenom sám dědic, který k penězům snadno přišel,“ uvádí Engelhornová v prohlášení na webové stránce projektu.
Dědictví Engelhornové pochází od Friedricha Engelhorna, zakladatele společnosti BASF, jedné z největších chemických společností na světě. Tu Engelhorn založil už v roce 1865. Rodina Engelhornová navíc vlastnila do roku 1997 i farmaceutickou firmu Boehringer Mannheim, aby ji nakonec prodala za jedenáct miliard dolarů [cca 248 mld. Kč].
Výbor pro dobro v praxi
10 000 adresátů dopisu Engelhornová vybrala náhodným způsobem z národní databáze. Účastníci musí být starší 16 let, nemusí být občanem Rakouska nebo mluvit německy. Vybraná skupina se sejde v rozmezí dubna a června na profesionálně vedených sezeních. Na nich si vyposlechne odborníky v otázkách přerozdělování bohatství a způsobu financování nevládních organizací. V záloze bude ještě 15 náhradníků, pokud by někdo z vybraných účastníků nemohl a na sezení se nedostavil.
Odměna členů Výboru pro dobro bude 1 200 eur [cca 29 734 Kč] za každý víkend. Náklady na ubytování v hotelu, stravu a cestovné jim Engelhornová uhradí, jakož i náhradu za problémy, které jim cesta na jednání přinese. Například jde o výdaje na zajištění péče o děti nebo překladatele.
„Účast bude anonymní, pokud o to účastníci budou stát,“ stojí na stránkách projektu.
Ty i stanovují omezení, podle kterých se peníze [ne]využijí. Nemohou je dostat skupiny nebo lidé, kteří se chovají „protiústavně, nepřátelsky nebo nelidsky“. A nesmějí být investovány do společností pracujících za účelem dosažení zisku. Peníze nemohou být postoupeny ani „spřáteleným stranám.“
Pokud výbor nakonec nerozhodne o využití peněz, vrátí se zpět Engelhornové.
Jak a proč to Engelhornová dělá
Engelhornová uvedla, že chce svým projektem opustit metodu, kterou využívají superbohatí lidé, když se rozhodnou k „dobrým skutkům“. To znamená, že si obvykle založí nadaci a rozhodují o tom, do čeho peníze vloží.
„Tato cesta stále dodává bohatým lidem moc, kterou si nezasluhují,“ vysvětlila své počínání.
V prohlášení dále uvádí, že darování peněz „neřeší problém selhání politiků“ a že „jí dává moc, kterou by neměla mít“.
„Redistribuce je proces, který mě přesahuje,“ vysvětluje.
Až bude Výbor pro dobro ustanovený, tak se Engelhornová z projektu stáhne a nechá rozhodnutí jenom na něm.
„Samozřejmě, že si vyhrazuje právo činnost výboru komentovat, ale nemá právo veta. Rozhodnutí je plně na výboru,“ uvádí webová stránka.
Než Engelhornová zveřejnila informace o projektu, veřejně deklarovala, že se vzdá 90 procent svého dědictví. Americký list v této souvislosti upozornil, že Rakousko zrušilo dědickou daň v roce 2008. Ale i dodal, že Engelhornová, která patří do úzké skupiny superbohatých lidí, neuvedla, kolik peněz ze svého dědictví vloží do Výboru pro dobro. Bernhard Madlener, mluvčí projektu, již ale oznámil, že je to „velká většina.“
