Z původně deseti miliardářů zbyli na Ukrajině už jen dva

14401
ukrajine
Ukrajinský prezident Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj se pustil do boje s ukrajinskými oligarchy. Ředitelka ukrajinského Antikorupčního akčního centra ale varuje: „Když bojujeme proti drakům, musíme si dát pozor, abychom se draky nestali my sami.“ / Foto: The Presidential Office of Ukraine

Celé týdny bránili ukrajinští vojáci ocelárnu Azovstal. Když se z ní v květnu 2022 stáhli, zůstaly z ní jen trosky. O svůj majetek tak přišel nejbohatší muž Ukrajiny Rinat Achmetov. Ale není to jen válka, která na Ukrajině míchá kartami boháčů.

Achmetova ocelárna se na celkové produkci oceli na Ukrajině podílela jednou pětinou. Ukrajinská ekonomika tak utrpěla velkou ztrátu, píše v článku The War Has Reined In Ukraine´s Oligarchs, at Least for Now americký list The New York Times [NYT].

Achmetův případ ilustruje, jak válka ničením ukrajinského průmyslu podrývá moc oligarchů, kteří ovládali hospodářství země a díky svému bohatství si kupovali politický vliv. Jen v prvním roce války se hodnota majetku 20 nejbohatších Ukrajinců podle časopisu Forbes snížila o více než 20 miliard dolarů [cca 457 mld. Kč]. Největší ztrátu, devět miliard dolarů [cca 206 mld. Kč], utrpěl právě Achmetov. Z původně deseti miliardářů tak zbyli na Ukrajině už jen dva.

Ukrajinské úřady nyní plánují využít pravomoci, které jim poskytuje válečný stav, aby se s oligarchy vypořádaly. Chtějí omezit jejich vliv na ekonomiku a politiky a odsoudit ty, kteří se angažovali v korupčních praktikách.

„Nyní jsou slabí, a to je příležitost, jak se s nimi vyrovnat,“ říká Denis Maljuska, ukrajinský ministr spravedlnosti.

O potlačení vlivu ukrajinských oligarchů již usiloval před válkou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše NYT. Teď ukrajinské úřady uvádějí, že „odstavení oligarchů“ přispěje k obnově poválečného státu, aby byl demokratičtější a prosperující. Dobře vědí, že boj proti korupci je zvláště důležitý pro získání důvěry Západu.

Jsou tu ale i pochybnosti

Tlak na omezení vlivu ukrajinských oligarchů ale má i své stinné stránky. Jde o pluralismus ukrajinské politiky a riziko, že dojde i na odstranění oponentů současného prezidenta. Ostatně příklady z minulosti tu jsou. Největším předválečným případem bylo vyšetřování Zelenského největšího rivala, bývalého prezidenta Petra Porošenka, který získal bohatství obchodováním se sladkostmi. Porošenko se po vypuknutí války ale profiloval jako loajální občan připravený bojovat za svou vlast.

Rizikem je i další možný efekt. Zatímco jedni oligarchové skončí, jiní se vyšvihnou do sedla. Už nyní někteří kritici říkají, že koncentrace moci v rukou vlády, ke které došlo během války, umožňuje vznik novým oligarchům. A i potlačení těch stávajících je diskutabilní.

„Oligarchové ale stále ještě mají nástroje, jak získat svoji moc zpět. To nebezpečí tu stále je,“ tvrdí Maljuska.

Například již zmíněný ukrajinský magnát Achmetov získal své jmění v 90. letech, kdy nezávislá Ukrajina přecházela na tržní ekonomiku a v privatizaci bylo možné levně získat státní majetek. Achmetov koupil doly a ocelárny a velký podíl získal i v zemědělském a dopravním sektoru.

Achmetov svého času vlastnil 11 televizních kanálů a podporoval Viktora Janukovyče, bývalého proruského prezidenta, kterého se Ukrajinci zbavili v roce 2014.

Oligarchové brání rozvoji na Ukrajině

Dmytro Gorjunov, ekonom v kyjevském Centru pro ekonomickou strategii, říká, že oligarchové jsou největší překážkou hospodářského rozvoje země. Tím, že vytvářejí monopoly ohrožují tržní případy.

„Před válkou ovládali více než 80 procent průmyslové výroby. Své peníze využívali k získávání politického vlivu a ovládání soudů, k nákupu nebo ovlivňování televizního vysílání,“ tvrdí.

Podle něj oproti Rusku, kde oligarchové spolupracují s Kremlem, soupeření ukrajinských magnátů a jejich podpora širokého politického spektra, vytvořila větší rozdíly v ekonomice, politice, ale i na mediálním trhu. Na druhé straně se jejich podniky staly motorem ukrajinské ekonomiky. Zaměstnávaly stovky tisíc lidí a přitahovaly zahraniční investory.

Daria Kaleňuková, výkonná ředitelka ukrajinského Akčního antikorupčního centra, ale říká, že podíl oligarchů na hospodářství, politice a v médiích stvořil „brutální soukolí“.

„Ovládali páky k moci a roztáčeli korupci,“ tvrdí.

Říká, že když byl v roce 2019 zvolený Zelenskyj – s podporou magnáta Ihora Kolomojského – slíbil provést frontální útok na oligarchy. Ale ani přesto se mu tehdy nepodařilo omezit jejich vliv. V únoru 2022 pak napadli Ukrajinu Rusové a situace se změnila. Průmyslová oblast na východě a jihu Ukrajiny, kde mnohé podniky patřily oligarchům, došla zničení.

V Mariupolu byly zničeny dvě Achmetovy velké ocelárny, včetně Azovstalu. Rovněž i největší ropná rafinerie v centrální Ukrajině, která patřila Kolomojskému. Mimo provoz je i Achmetova továrna na výrobu limonád. A pod ruskou palbou jsou i jeho větrné a tepelné elektrárny.

Oligarchové přišli o média, Ukrajina o politické strany

Podle NYT mnohem větší škody válka napáchala v oblasti vlivu oligarchů na věci veřejné. Na počátku války, kdy celá země stála za prezidentem, neměli oligarchové na vybranou. Odložili své politické ambice a pomáhali válečnému úsilí. Ale museli být i „ticho“.

Když Zelenskyj vydal nařízení, aby se sjednotilo zpravodajství ve snaze zabránit pronikání ruských dezinformací, přišli o zásadní nástroj prosazování svého vlivu. Jakkoli zaznívaly hlasy, které toto nařízení charakterizovali jako potlačování svobody slova. Přitom nešlo pouze a jen o média.

Podle listu Politico Zelenskyj již předloni v květnu podepsal zákaz činnosti jedenácti politických stran. Obvinil je, že podrývají ukrajinskou suverenitu a jsou prokremelské. Opoziční Platforma pro život, největší proruská politická strana, která byla druhou nejsilnější stranou v ukrajinském parlamentu, se pokusila zákaz soudně změnit. Ukrajinský Nejvyšší soud to v září loňského roku ale odmítl.

Ukrajina přemýšlí o volbách. I žádá o pomoc

A pokračoval i tlak na oligarchy. V létě roku 2022 se mnoho z nich vzdalo svých vlastnických podílů v médiích, aby vyhověli zákonu schválenému před válkou s cílem omezit jejich moc. Ukrajinský zákon uvádí, že každá osoba, která splňuje alespoň tři ze čtyř kritérií – účast v politice, značný vliv v médiích, vlastnictví monopolního podniku nebo majetek v hodnotě nejméně 70 milionů dolarů [cca 1,6 mld. Kč] – se považuje za oligarchu. A tak nemá právo zúčastnit se privatizace nebo podporovat politickou stranu.

Oligarchové na normu reagovali různě. Zmíněný Achmetov třeba vrátil v červenci 2022 státu licence na televizní vysílání a tištěná média. Vysvětlil to tak, že tímto krokem přestává být oligarcha.

Hon na oligarchy na Ukrajině pokračuje

Loni v září ukrajinská policie zadržela oligarchu Kolomojského za podezření ze zpronevěry a praní špinavých peněz. Úřady se rovněž snaží o vydání Kostantyna Ževaga z Francie za zpronevěru a Dmytro Firtaše rovněž za zpronevěru. Achmetov zatím zůstává na svobodě.

„Celá desetiletí bylo nepředstavitelné, že bychom oligarchy dostali za mříže. Dnes je to realita,“ pochvaluje si ukrajinský ministr spravedlnosti Maljuska.

Tvrdí, že stát je nyní silnější. Že mu válečný stav usnadnil boj proti oligarchům. Současně ale i jedním dechem zdůrazňuje, že je současné úsilí zaměřeno na potírání korupce, které je potřebné k získání důvěry západních zemí.

Ekonom Gorjunov se ale i tak domnívá, že Ukrajina nadále bude závislá na podnikání oligarchů. Například na Achmetově energetickém holdingu DTEK, který se na celkové produkci uhlí země podílí dvěma třetinami. A Achmetov dělá vše pro to, aby si své postavení i majetek udržel.

„Jako největší ukrajinský investor SCM nezůstane stranou,“ uvedl s odkazem na svoji holdingovou společnost ve vztahu k válečnému úsilí země.

Podle pozorovatelů je to právě válečné úsilí země, které dává navzdory válkou strádajícímu obyvatelstvu příležitost novým „dravcům“ získat obrovské majetky. I to ale má své podmínky. Tou první je podle NYT blízkost ukrajinské vládě.

Abychom se draky nestali my sami

Například guvernérka ukrajinské centrální banky v letech 2014 až 2017 Valeria Gontarevová dlouhodobě upozorňuje na obrovský rozsah majetku již zabaveného oligarchům během války. A hned na to, že by ho mohli ukrajinští vládní činitelé zneužívat ve svůj prospěch.

Ukrajina kvůli válce znárodnila strategické podniky

Tak například: Koncem roku 2022 byly Kolomojského ropná rafinerie a Ževagova společnost AvtoKrAZ, která vyrábí těžkotonážní nákladní automobily, znárodněny kvůli zajištění dodávek pro armádu. Ale jiné kroky, jako bylo zabavení akcií Ževagovy těžební společnosti, jsou kritizovány jako neoprávněné.

„To je státní kapitalismus. Staří oligarchové už nejsou nebezpečím, ale jsou tu noví, kteří vydělávají na válce prostřednictvím přerozdělování aktiv a obchodních odvětví,“ říká Gontarevová.

Darja Kaleňuková, ředitelka Antikorupčního akčního centra, s ní souhlasí. A varuje: „Když bojujeme proti drakům, musíme si dát pozor, abychom se draky nestali my sami.“

Michal Achremenko

3 KOMENTÁŘE

  1. Ukrajinci si musí sami odstranit nebezpečného šílence z Kyjeva i z jeho loutkovodiči z USA. Na rozkradenou UA už ani náboj ani cent, do měsíce bude klid od ukroná.. i u nás. Premiér VB Nusak dělá pokladníka alzákovi, podle německého tisku má klaun v ušmudlaném svetru majetek za 2 mld dolarů, snad by nelhali ? Německo už nechce podporovat osobní boj slavomana, který ničí UA i Ukrajince

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here