Zaměstnavatelé by měli posílit své zastoupení v orgánech zdravotních pojišťoven, aby měli kontrolu nad penězi, které do systému posílají. Rovněž by měli s pojišťovnami spolupracovat na zdravotních programech pro své pracovníky.
Firmy do zdravotnictví odvádějí největší objem finančních prostředků a zároveň i částečně ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví svých pracovníkům. Proto by měly navázat užší spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Shodli se na tom účastníci semináře „Zvýšení efektivity českého zdravotnictví a růstu českého hospodářství“ [30.1.]. Ten se konal v Poslanecké sněmovně PČR pod záštitou předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Zdenky Němečkové Crkvenjaš [ODS].
„Zdravotnictví je ze tří čtvrtin placeno zaměstnavateli a zaměstnanci,“ uvedl na semináři předseda Expertního týmu zdravotnictví Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident CzechMed Miroslav Palát.
Je proto podle něj logické, že i zaměstnavatelé chtějí mít vhled do toho, jak se s odvedenými penězi nakládá. Zaměstnavatelé podle jeho slov chtějí sledovat efektivitu zdravotnictví a zapojovat se do diskuzí, jak ji zlepšit.
„Chtějí být u jednání i u dohodovacích řízení,“ řekl.
Stejně tak by podle něj měli mít více prostoru, respektive zastoupení v dozorčích a správních radách zdravotních pojišťoven.
„Zaměstnavatelé usilují i o roli v oblasti ochrany veřejného zdraví, nejen v prevenci nemocí z povolání,“ uvedl Palát.
Firmy se mají více vtáhnout do péče o své zaměstnance
S posílením role zaměstnavatele v zajištění péče o své pracovníky souhlasí i ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec. Podle něj by se měly kompetence zdravotních pojišťoven rozšířit tak, aby mohly fungovat jako samosprávné instituce. Zdravotní pojišťovny by měly s firmami pracovat na vytvoření pro jejich zaměstnance specifických zdravotních plánech. Například se zaměřením na pracovníky v železniční dopravě, výrobě, ve vzdělávacích zařízeních nebo v supermarketech. V nich by se zaměřily na prevenci nemocí a zajistily pravidelný přístup k lékařským preventivním prohlídkám.
„Tady vidíme největší potenciál pro zvýšení práceschopnosti lidí,“ uvedl Švec.
Za úvahu by podle něj stálo otevření diskuze o zkrácení délky základní devítileté školní výuky o jeden rok. Jelikož je poslední rok pouze opakovacím rokem. Pracovní trh tím ale zbytečně přichází o jeden ročník, který se dostává do pracovního procesu o rok později.
Česká ekonomika neroste. Může za to nízká spotřeba domácností
Na přínosy investic do zdravotní prevence a tím i udržení lidí delší čas v dobré fyzické i psychické kondici upozornil na semináři analytik Academy of Health Care Management Oldřich Šubrt.
S odvoláním na analýzy Světové zdravotnické organizace [WHO], Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] i českého Ústavu zdravotnických a informačních technologií [ÚZIS] se podle něj prevencí a včasnou léčbou dá snížit počet dnů strávených v nemoci o deset procent. A dále prodloužit průměrná délka života ve zdraví až o jeden rok.
„A najednou tam vidíme, že 86 tisíc kvalifikovaných lidí, kteří nemusejí být dovezeni z Mongolska, se prostě vrátí do pracovního procesu,“ uvedl.
I proto považuje za nutné, aby firmy spolupracovaly v péči o zdraví svých pracovníků se zdravotními pojišťovnami. Ukázkový příklad podle jeho slov nabízí mladoboleslavská automobilka Škoda, která má pro své zaměstnance dobře nastavený systém prevence. K tomu provozuje vlastní polikliniku. Zaměstnancům navíc nabízí specifické programy i vlastní zdravotní pojišťovna.
Zdravý zaměstnanec je výkonný zaměstnanec
O zdraví a pohodu svých zaměstnanců už se některé firmy v Česku, spíše ty větší, podle Vladimíry Lipšové, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu [SZÚ], starají. Už několik let jim ústav nabízí certifikaci s názvem Podnik podporující zdraví, kdy pracovníci SZÚ do firmy vyrazí a zhodnotí pracovní podmínky, nabídku stravování a dalších benefitů zaměřených na zdraví pracovníků.
Nicméně Lipšová uvedla, že počet dnů strávených v pracovní neschopnosti je v Česku stále vysoký. Nejdéle lidé stonají s psychickými nemocemi, s nemocemi kosterní a svalové soustavy. Dlouhou rekonvalescenci si žádají i nemoci oběhové soustavy.
Na skutečnost, že české zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované a kryté z jednoho zdroje [veřejné zdravotní pojištění], což považuje i OECD za rizikové, upozornila členka Národní ekonomické rady vlády [NERV] Helena Horská. Podle ní tady vzniká paralelní systém zdravotnictví, který ale není krytý ze zdravotního pojištění.
„Těch varovných signálů je tolik, že ignorovat ten stav by bylo nebezpečné,“ řekla.
Prostor pro zlepšení vidí rovněž v posílení prevence. Určité řešení přináší i převod nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny.
„Je tam reálný tento návrh, kterým se zabýváme,“ přiblížila za NERV.
Nyní nemocenské pojištění spravuje Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ]. I toto opatření patří k jednomu z návrhů NERV, který má podpořit ekonomický růst nejen zdravotnictví ale celého hospodářství v zemi. Ekonomičtí poradci vlády seznam opatření zveřejnili v minulém týdnu. Dalším opatřením z oblasti zdravotnictví je podle Horské zavedení nabídky dobrovolného zdravotního připojištění.
„Na tom se také pracuje,“ řekla s důrazem na to, že půjde o dobrovolné nikoliv povinné krytí rizik formou měsíčního pojistného.
Ekonomka a členka NERVu rovněž souhlasí s posílením prevence obyvatel ve spolupráci s jejich zaměstnavateli a pojišťovnami pomocí zdravotních programů. Odkazuje přitom na údaje OECD. Podle nich v Česku umírají lidé předčasně na nemoci, jejichž vzniku se ale dá předejít. Například na srdeční a cévní nemoci, které se u lidí rozvíjí často kvůli kouření, nadváze, obezitě a špatnému stravování. I ke snížení počtu těchto onemocnění by mohli přispět zaměstnavatelé pomocí jimi podporované a dobře dostupné zdravotní prevence.
Veronika Táchová
