I když se na brexit evropské firmy dlouho připravovaly, připraveny nakonec nejsou. A tak panují obavy, že některé přestanou s Británií obchodovat úplně. Je to pro ně drahé a komplikované. Na vině jsou podmínky vstupu zboží do země.
„Firmy se budou muset rozhodnout – investovat do systémů, certifikátů a jiných požadovaných dokumentů. To bude drahé, bude to zdržovat a výsledek bude nejistý,“ stěžuje si Shane Brennan, ředitel komunikace společnosti Global Cold Chain Alliance.
„Někdo to podstoupí, ale snad jen v případě, že bude moci vyšší náklady převést na britské spotřebitele,“ dodává s tím, že se ale jistě najde i mnoho firem, které z britského trhu odejdou a zaměří se výhradně na trh Evropské unie.
„To povede k omezení výběru zboží nejen v britských supermarketech,“ varuje.
Marco Forgione, ředitel Institutu pro export a mezinárodní obchod, se na obavy kvůli brexitu kouká z obou stran Lamanšského průlivu.
„Uspořádali jsme mnohá jednání mezi britskými a unijními firmami. Bohužel jsme zjistili, že se nervozita z přicházejících změn stupňuje a ochota podstoupit komplikace s nimi spojenými se vytrácí,“ říká.
Tématu dopadů brexitu na britské hospodářství a spotřebitele se v článku Britain´s Brexit Border is finally here. No one is happy věnuje bruselský list Politico.
Na mrtvici jsou hlavně potravináři
Podle nedávného průzkumu Institutu pro export a mezinárodní obchod například 54 procent potravinářských a nápojových firem vyjadřuje silné znepokojení nad tím, co se v důsledku brexitu již stalo a ještě v budoucnu stane. Obavy panují hlavně z toho, co ukáže praxe na přelomu letošního dubna a května. Tehdy naplno vstoupí v platnost všechny kontroly a nová opatření na hranicích.
Členové Hygienické a fytosanitární pracovní skupiny, která sdružuje 30 obchodních a profesních organizací, dokonce již zaslali dopis britskému ministrovi životního prostředí Stevovi Barclayovi. V něm uvádí, že je „hluboce znepokojují“ změny, které „omezí dovoz, zvýší inflaci skrze ceny potravin a sníží potravinářskou bezpečnost Velké Británie.“
„Dost nejistý start ostrého brexitu,“ stěžuje si Brennan a dodává, že situace docela jistě ještě eskaluje v dalších týdnech a měsících.
Boris Johnson: Máme zpět kontrolu nad našimi zákony i osudem
Členové Hygienické a fytosanitární pracovní skupiny upozorňují například na to, že prozatím vůbec nevědí, jak se upraví například nový systém kontrol v případě, kdy se náklad vstupující do Británie, bude skládat z různých druhů zboží, takzvané smíšené náklady.
„Nic nám neulehčuje ani Border Target Operating Model, takzvaný BTOM,“ uvádí.
BTOM je oficiální plán nového postupu při dovozu zboží do Británie. BTOM podle obchodníků nejenže nenastavuje jasné podmínky nových postupů, ale už nyní z něj jasně vyplývá, že finančně zatíží maloobchodníky. A tak i spotřebitele, protože obchodníci vyšší náklady promítnou do cen zboží, v tomto případě potravin.
Brexit v praxi: Problémy, kam se jen podíváš
Podle obchodníků panuje znepokojení rovněž ohledně požadavku informovat britské úřady o obsahu dodávky 24 hodin před dodáním zboží. Tom Southall, výkonný ředitel Cold Chain Federation, která zastupuje dopravce se speciálními kamiony vybavené chladicím zařízením i majitele specializovaných skladů zboží s omezenou trvanlivostí, nad tím kroutí hlavou.
„To nejspíš způsobí, že tyto kamiony budou muset čekat na hranicích EU 24 hodin, než je do Británie pustí. Kvalitu zboží podléhajícího zkáze, mléčných a masných produktů, toto zpoždění docela jistě ohrozí,“ říká.
„Zvláště to může poškodit smíšené náklady, které pružně reagují na poptávku a které není dost dobře možné přesně předem naplánovat,“ varuje.
Podle Marca Forgioneho přináší potíž i nařízení, podle kterého britští veterináři musí nově podepisovat certifikáty potřebné k dopravě masných výrobků do Británie. Podle něj už teď hlavně v Německu a Polsku panují obavy z nedostatečné kapacity britských veterinářů.
„A tak tedy z toho, že včas nevystaví požadované zdravotní certifikáty,“ shrnuje.
Nová byrokracie stojí jen další peníze
Britská vláda odhadla celkové náklady vyplývající z nového pohraničního režimu na 330 milionů liber [cca 9,7 mld. Kč]. Na každý náklad v průměru 20 až 43 liber [cca 584 Kč až 1 256 Kč].
„Pokud máte větší firmu a dovážíte velký objem zboží, tak vás tyto náklady příliš neohrozí,“ říká William Bain, šéf Britské obchodní komory, ale i se ptá: „Pokud je ale firma menší a dováží pravidelně malé zásilky, bude zatížena mnohem víc. Bude se k tomu přihlížet?“
A nejde jen o peníze. I když unijní politici strávili posledních několik měsíců dlouhými jednáními o nových pravidlech obchodu se svými britskými protějšky, výsledek jejich snah zůstává mnohým obchodníkům mírně řečeno nejasný.
Třeba dánští vývozci mléčných produktů stojí před problémem, který, jak doufají, bude včas vyřešený. Některé výrobky, které vyváží do Británie, budou totiž vyžadovat certifikát. Avšak jen ty, které patří do středně nebo vysoce rizikové kategorie. Potíž je v tom, že britské úřady stále nerozhodly, které výrobky konkrétně by to měly být. A prozatím se ani neví, podle čeho se rozhodnou.
„Nemohu vám říci, které to budou, ale jsme si tohoto problému vědomi. Jednáme a doufáme, že se to včas dozvíme,“ říká Kenneth Lindhardt Madsen.
Madsen pracuje pro Danish Food & Agriculture Council. To je organizace, která zastupuje dánské vývozce zemědělských a potravinářských výrobků. Podle něj nejistota a průtahy dobré nejsou. Jmenuje ale i jednu jejich výhodu. Neustálé zpožďování nového systému Dánům alespoň umožňuje, aby „byli zatím v klidu“. To ale jen relativním, dodává.
Unijní úředníci hovoří jen anonymně
List Politico cituje i unijní úředníky. Jeden z nich se vyjádřil následovně: „Aby nový systém přeshraničního obchodu fungoval, musíme rozumět tomu, co se děje. Avšak nevím, zda nám je zcela jasné, co se ´děje´ z hlediska fungování nového systému.“
Nejspíš nepřekvapí, že úředník se pro Politico vyslovil pod podmínkou, že list nezveřejní jeho jméno. I podle něj současná situace ale hrozí značnými problémy. Ohrožuje dodávky potravin do Británie a ohrožuje i unijní obchodníky s Británií.
Docela jinak ale hovoří zástupci britské vlády. Její mluvčí řekl: „Jsme přesvědčeni, že to budou ty nejmodernější hranice na světě. BTOM je v tomto ohledu klíčová záležitost, která umožní inovativní přístup k dovozu.“
Británie podle něj využije ty nejmodernější technologie a nejpřesnější data, která obchodní výměnu zjednoduší a umožní plynulý a bezpečný pohyb zboží.
„Změny, které jsme zavedli, zajistí bezpečnost Velké Británie. A zároveň i zajistí zásobování obchodů. Náš zemědělský sektor také ochrání před nákazami, které by způsobily velké hospodářské škody,“ vysvětlil.
A dodal: „Plán BTOM, včetně časového rozvrhu jsme vypracovali po důkladném projednání s představiteli průmyslu. I nadále s nimi na přípravách jeho zavedení spolupracujeme. Právě tak jako s přístavy a letišti,“ vyjasnil.
Michal Achremenko
