Do nástupu Černochové o letounech F-35 nikdo nemluvil

„Pokud paní ministryně běhá v tričku s obrázkem letounu F-35, tak čí je ona lobbistou? Výrobce F-35, společnosti Lockheed Martin?“ Ptá se v rozhovoru pro FinTag místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička [ANO]. 

Rok 2023 je za námi. Jak byste zhodnotil další rok působení Jany Černochové [ODS] na ministerstvu obrany? Za co byste ji pochválil, a za co naopak ne?

S Janou Černochovou v době, kdy byla předsedkyní Výboru pro obranu, se dalo na mnoha věcech domluvit a na nich jsme se snažili potom společně pracovat. Ale Jana Černochová jako ministryně obrany už je zcela něco jiného. Když to shrnu jako člen a místopředseda Výboru pro obranu, tak v současné době komunikace z Ministerstva obrany ČR [MO ČR] je tragická. Dávají nám jasně najevo, že nás jako partnery neberou. Potřebovali nás v případě, kdy chtěli prohlasovat dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP] výdajů na obranu. Nebyli si jisti, zda v rámci koalice budou všichni pro. Jinak ta spolupráce opravdu vázne.

V čem konkrétně je problém?

Ministerstvo a Jana Černochová nás staví nejen na Výboru pro obranu před hotovou věc. Myslel jsem si, že proběhne nějaká hlubší debata, ale ministryně s opozičními poslanci vůbec nemluví. Autoritářství paní ministryně je takové, že všichni se s námi bojí hovořit. Čím méně toho víme, tím méně to pak můžeme komentovat. Ještě bych chtěl dodat, že paní Černochová je pro mě nepředvídatelná. Nevím, co od ní mohu v budoucnu čekat.

Našel byste na ministryni alespoň něco, co by stálo za pochvalu?

A za co bych ministryni pochválil? To je jednoduché, nemám nic, za co bych ji v tuto chvíli chválil. Moc toho dodnes nepředvedla.

Nákup letounů F-35

Jednou z „hotových věcí“ je nákup amerických letounů F-35. Jak ho vnímáte?

On ten nákup letounů F-35 s nadsázkou řečeno spadl z nebe. Vrátil bych se ještě zpět do minulého volebního období. Ministryně obrany byla tou osobou, která chtěla, aby se vytvořila nějaká pracovní skupina na generálním štábu. Aby zhodnotila, jak to bude dále s nadzvukovým letectvem. Do nástupu paní Černochové na ministerstvo o letounech F-35 vlastně nikdo nemluvil.

Armáda ale jasně řekla, že letouny F-35 chce…

Já jsem u vojenského doporučení říkal to, že prezentace se vůbec nevydařila. Bylo v ní mnoho rozporů. Současně říkám, že když chce nějaký domovní prodejce prodat nějaký dobrý vysavač, tak se to alespoň naučí, aby zákazníka okouzlil. A ani to armáda nezvládla. Protože to, co u vojenského doporučení předvedl pan generál Petr Čepelka v té době s novým náčelníkem generálního štábu, byla zkrátka tragédie.

Tedy držíte linii ANO, že letouny F-35 nepotřebujeme?

My se k tomuto projektu stavíme tak, že v současné době letouny F-35 nepotřebujeme. Budeme je potřebovat až někdy kolem roku 2035, kdy budou dodané. Vidíme, kolik je u letounů v současné době problémů, například ohledně nespolehlivých motorů. A to nemluvím o zpožděných dodávkách. Nejsem v žádném případě optimistou, že stíhače budou dodané v roce 2035. Může to být i třeba v roce 2040. A otázka je, jestli bude F-35 v roce 2040 ještě moderní. To neumí říct ani armáda. My jsme se hlavně k nákupu letounů F-35 nezavázali, je to něco, co po nás NATO nechce.

Vláda odmítla prodloužit Gripeny

Americké stíhače ale nakupují Němci, Poláci a mnoho dalších zemí…

Tomu se musím smát… Když slyším, že tyto stroje kupují všichni, to neberu jako věcný argument. Potřebujeme naopak vybudovat těžkou a střední brigádu. To proto, abychom se soustředili v první fázi, k tomu jsme se totiž zavázali. Náčelník generálního štábu Karel Řehka se nás přesto snaží všechny přesvědčit, že je to právě nadzvukové letectvo, které prioritně potřebujeme. Potřebujeme mít také hlavně vojáky. Já se podivuji nad tím, že jim vláda zmrazila platy. Jsou proto rozladění a naštvaní. Nemají zájem prodlužovat závazky, protože ty peníze nejsou zkrátka dostatečné. My bychom se postarali o nábor personálu, aby když přijdou houfnice Caesar, americké vrtulníky, tanky či bojová vozidla pěchoty, tak aby měl s nimi kdo bojovat.

Jak si vysvětlujete, že vláda nevyslyšela švédskou nabídku společnosti Saab na prodloužení pronájmu Gripenů?

Vláda to vůbec neměla připravené, od toho se vše odvíjí. V prvním vojenském doporučení jasně stojí, dá se to ostatně dohledat, že do roku 2027 budou létat Gripeny. A od roku 2027 stíhače F-35. Proto jsem říkal, že je nesmysl zbavovat se strojů, které mají odlétáno jen 50 procent. Toto žádný dobrý hospodář přece neudělá. Když si lidé z ministerstva obrany uvědomili, jakou hloupost udělali, tak to začali všelijak zaobalovat. Zjistili, že nejsou schopni do roku 2027 k letounům F-35 udělat žádnou infrastrukturu. Potom se začal ten čas prodlužovat. Padaly roky 2031 či 2035.

Tedy vnímáte neprodloužení pronájmu na Gripeny jako chybu?

Pokud mám od někoho nějakou techniku a potřebuji od něho prodloužení opět na určitou dobu, tak jako s prvním začnu jednat s tím, od koho letouny mám, tedy společností SAAB. Se Švédy, jak víme, se ale nejednalo, byli zaskočení a také naštvaní. Podívejte se také na to, o kolik se zvýší pronájem Gripenů. Já jsem s některými zástupci SAABu jednal. A oni mi říkali, že pokud nedojde k dohodě, tak už to nebude za podmínek, za kterých byl předtím prodloužen pronájem Gripenů. A proto možná zamíří na Ukrajinu. Mrzí mě to, že jsme mohli mít odlišné letectvo od ostatních států NATO, protože když se uzemní stroje F-35, tak zde mohly létat právě Gripeny či jiné jako záložní varianta.

Smlouva na stíhačky bude tajná. Vidíte pro to nějaký zvláštní důvod, přihlédneme-li k faktu, že jde o největší zbrojní zakázku v historii?

To už je dnes takový folklor ministerstva obrany. Zase kolem toho budou dohady. My se na to samozřejmě budeme ptát. Činnost ministerstva musí být průhledná. Může to být právě kvůli financování. V té ceně 150 miliard korun za samotné letouny nejsou započítány další položky. Američané chtěli dát do smlouvy například miliardu korun na výcvik pilotů. Ministerstvo se toho leklo, že je to další výdaj navíc. Takže zatím je dohoda taková, že to do té smlouvy dáno nebude. Na druhé straně nic nebrání tomu, aby k této smlouvě byly připojeny dodatky. Cena, která je nám dnes deklarována, tak nemusí být zdaleka konečná. Ministerstvo nechce, aby se veřejnost či novináři ptali na cokoli konkrétního. Mohli by lehce najít nesrovnalosti, které by se nepodařilo třeba věrohodně vysvětlit.

Obrněné vozy nakupujeme v Austrálii

Armáda nakoupí i 82 nových obrněných vozů pro ženisty. Má jít o australská vozidla Bushmaster. Domácí výrobce to překvapilo. Překvapilo to i vás?

Podivuji se tomu. Na Výboru nám bylo řečeno, že ještě nic neuzavřeli. A když se na to ptáme my, dělají z nás hlupáky. Když jsem se k tomu vyjádřil, tak mě označili za lobbistu průmyslového holdingu Czechoslovak Group. Což je nesmysl. Upozornil jsem jen na to, že existují i domácí firmy, které dokážou vozidla vyrobit. Pokud paní ministryně běhá v tričku s obrázkem letounu F-35, tak čí je ona lobbistou? Výrobce F-35, společnosti Lockheed Martin? Tato firma musí být více než spokojena, veškeré PR za ni odvede právě ministryně. Nerozumím, proč chce ministerstvo poptat vozidla z Austrálie. Považuji to za nelogický a nesmyslný krok. Odporuje to tomu, co všude slyšíme, jak podporujeme domácí obranný průmysl. Když se bavím s domácími firmami, tak z vlastní zkušenosti vím, že to tak není.

Další problematický tendr se týká lehkých útočných vozidel [LÚV] pro chrudimské výsadkáře. Tendr se zrušil kvůli vyšší nabídkové ceně. Od začátku tendru se hovořilo o vazbách 1. náměstka ministryně Černochové Františka Šulce na zbrojaře Jiřího Sauera a jeho firmu LPP. Ta jevila zájem o tendr. Pak se ho ale neúčastnila a tendr se zrušil. Jak to vnímáte?

My máme vozidla LÚV, ale také bojová vozidla SOV, která mají speciální síly. A ta dostala napřímo vámi zmiňovaná firma LPP. Nám na Výboru pro obranu sám náměstek Šulc řekl, že se cítí podjatý a že ze všech jednání odchází. Když jsem se ptal, zda je to tedy jen u vozidel SOV, nebo u všeho, co má firma LPP dodávat, tak to bylo bráno ze strany pana Šulce a ministryně jako nemístný dotaz.

Náměstek Šulc mi poslal předžalobní výzvu…

To je zajímavé… “nemístný dotaz”. To znamená, že jste se na to ptát neměl?

Asi ano, náměstek Šulc mi zaslal navíc předžalobní výzvu, že se o něm vyjadřuji, jak se vyjadřuji. K těm LÚV asi tolik, pro mě jako pro politika musí být armáda předvídatelná. Já potřebuji vědět od nich jasná stanoviska. Co chtějí, jakou techniku potřebují. Do minulého roku k nám na Výbor pro obranu chodili a říkali – potřebujeme vozidla LÚV. Je to otázka života a smrti. A najednou vozidla SOV dostane napřímo firma LPP.

V čem je konkrétně v tomto tendru podle vás problém?

Najednou se zjišťuje, že se do zakázky na LÚV přihlásí několik desítek zájemců. MO ČR ještě upřesňuje technické parametry někdy v červnu. Firma LPP se do této zakázky nepřihlásí. Záhy je zakázka napadnuta u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. A pak se zakázka úplně někdy v září minulého roku zruší. Takže po uplynutí dvou měsíců se dozvídáme, když jsme byli seznamováni s Koncepcí výstavby armády 2035 [KVAČR 2035], že techniku, kterou ještě před dvěma měsíci armáda potřebovala jako nepostradatelnou, tak v KVAČRu odsunula dozadu. To je přesně to, co já na armádě kritizuji. A tomu, jak to na ministerstvu zdůvodnili, nemohou ani oni sami věřit. Tak v tom případě nemá cenu plánovat.

Jak si to vysvětlujete?

Z hlediska plánování nákupu pro mě armáda není konzistentní. Podléhá lobbistickým tlakům a na základě těchto tlaků mění jednotlivé parametry tak, aby se nenakoupilo, nebo aby se koupilo něco jiného. My jsme za naší vlády měli jasně dáno, co chceme kupovat. Dělo Shorad, 155 mm dělo, bojová vozidla pěchoty, radiolokátory MADR, to bylo jasné.

Nákup švédských BVP a personální změny

Ani za vlády ANO a ČSSD nebylo vše ideální. Tendr na nová BVP, švédské obrněnce CV90. Došlo ke zdržení, byly pochybnosti. MO ČR ho zrušilo, domluvilo nákup švédských CV90 přímo se švédskou vládou. Kdybyste nyní mohl, nesáhl byste také k mezivládnímu jednání, přímému oslovení?

Ten tendr se úplně zbytečně zpožďoval. Nebyl to náš ministr, který řekl, že potřebujeme ještě dalších 900 otázek. Bývalý ministr Lubomír Metnar [ANO] podepsal to, co mu bývalý náměstek Filip Říha a vrchní ředitel Lubor Koudelka předložili. Nicméně i uznávám, že šlo o naši chybu. Ten tendr na nová bojová vozidla pěchoty jsme nedotáhli do konce. Dodám, že současný první náměstek ministryně Černochové Šulc nám na Výboru „pod čarou“ řekl, že sice Gripeny už dále nechceme, ale koupíme alespoň od Švédů CV90. Což je hrozné, ale opravdu to takto zaznělo.

Jsou tu i personální změny ve státních podnicích. Nejvýraznější je náhlé odvolání ředitele VOP Marka Špoka. Ministryně ale odvolala i úspěšného ředitele VTÚ Petra Novotného. Co na to říkáte?

Já osobně personálním rozhodnutím paní ministryně nerozumím. V tom žádnou logiku u ní nespatřuji. Podle mě dostala zadání, aby vrátila pana Špoka do čela VOP. To, co se tam odehrálo dál, je otázka. Jestli v tom hraje roli náměstek Šulc. Zda, jak uváděly odbory, zasahoval do cenotvorby. Více se dozvíme na dalším jednání Výboru. To, že si ministryně instaluje do čela státních podniků své lidi, je jasná věc. Zmíním i odvolání nejúspěšnějšího ředitele Vojenských lázeňských rekreačních zařízení Ing. Milana Laubera. Ten podnik držel za pandemie nad vodou. Stejně ho odvolali. Všichni lidé, kteří byli původně jmenováni ministrem Metnarem, byli vyměněni. Zbývá vlastně ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Ten to ale má také nahnuté a s největší pravděpodobností rovněž skončí.

Peníze armáda „zaplácá“ za F-35

Ministerstvo obrany bude letos hospodařit s rozpočtem 151 miliard, poprvé překročí 2% HDP. Jaké strategické projekty by mělo MO ČR podle vás úspěšně finalizovat v roce 2024?

Vrátím se k tomu, co jsem říkal v úvodu rozhovoru, nešťastné je, pokud odsouvám dobudování těžké a střední brigády, to by měla být skutečná priorita. V plánech NATO se s tím počítá. Peníze na to, aby se dokoupily a k tomu zmodernizovaly Pandury, jsou. Je nyní otázka priorit, kdo k čemu a jak přistoupí. My bychom peníze, které se mají platit v následujících dvou letech za letouny F-35, investovali do personálu a k plnění právě závazků NATO. A je další věc, za kterou armádu kritizuji. Trvá jí totiž neskutečně dlouho, než zrealizuje nějaký modernizační proces. To, co udělají ve firmě za měsíc, armádě trvá půl i tři čtvrtě roku. V tom musí armáda přidat. Jinak nezmodernizuje nic, viz třeba věžové komplety u vozidel Pandur.

V této souvislosti se ozývají i hlasy, že armáda nezvládne upotřebit prostředky, které má. Co si o tom myslíte?

Peníze upotřebí. Budou ,,zaplácávat“ projekt letounů F-35. Ono jim nic nezbyde a budou tím nakonec trpět samotní vojáci.

Proč si to myslíte?

Tak třeba jsem si myslel, že po dvou letech budeme přesně vědět, jaké jsou nové trendy ve válečných konfliktech. My jsme byli přímými účastníky expedičních konfliktů, kde jsme potřebovali jinou techniku. Domníval jsem se také, že na základě války na Ukrajině budeme mít nějakou ucelenou informaci, jakým způsobem se válečné konflikty vyvíjí. Vidíme, že bez dělostřelectva se nepohneme. Což je patrné právě na Ukrajině. Z Ukrajiny jsem ale žádný výstup neviděl. Když jsem se zeptal, proč se nepočítá s raketomety na ochranu vlastního území, tak přišla další lež z armády. Řekli, že je to divizní prvek a my máme brigády. Fajn, ale divizní prvek to máme výsadkový pluk, ženijní pluk. To jsou všechno přece divizní prvky.

Co z toho plyne?

Vidíte, že když lidi z armády nachytáte, tak vám začnou lhát, že bílé není bílé, ale ve skutečnosti černé. Nakonec na jednom jednání Výboru pro obranu pan Řehka prohlásil, abychom mu dali tři procenta HDP na obranu a on ty raketomety koupí. Takto se to ale nedá přece dělat. Buď potřebuji raketomety na ochranu vlastního území, nebo nikoliv.

Komunikace MO ČR se nelepší, naopak se horší

Na závěr se zeptám na komunikaci ministerstva směrem k členům Výboru na obranu. Na četných jednáních padají stížnosti, že poslanci nedostávají včas propozice, nebo je nemají vůbec. Předpokládám, že mi to potvrdíte?

Materiály buď nedostaneme, nebo pozdě, den před zasedáním výboru. My můžeme v podstatě sáhnout jen po písemných interpelacích, kolega Josef Bělica, Metnar i já získáváme informace bohužel jen z písemných interpelací. Z 90 procent s těmi písemnými interpelacemi nesouhlasíme, má se to projednávat na plénu Sněmovny. Jak se třeba projednávaly již zmíněná BVP.

Myslíte si, že se komunikace ministerstva obrany v dohledné době zlepší?

Trend komunikace se nejenže nezlepšuje, ale je stále horší. Ministryně nám nechce dávat údaje a poskytovat informace. Já jsem na jednání výboru vojákům říkal, že vy jste od toho, abyste poslance přesvědčovali. Vojákům jsem nadto sdělil, že dělají zásadní změny v KVAČRu, tají je. Proč za námi nepřišli a neřekli, že na některé projekty nemají peníze, a tak se některé projekty odsouvají? Že návazné kroky budou takové a takové. Ušetřili bychom si mnoho času. Oni by to možná udělali, ale mají zakázáno s námi komunikovat. A je to věc jen paní ministryně, která udělala takovou informační bariéru, která tady ještě nikdy nebyla, i když říká opak.

Petr Duchoslav

—

Ing. Pavel Růžička, poslanec Poslanecké sněmovny PČR, člen hnutí ANO 2011. Od roku 2014 do roku 2018 zastupitel a radní města Postoloprty. Vystudoval obor požární ochrana a bezpečnost průmyslu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

Celkem 21 let sloužil v Armádě České republiky. V roce 2005 a 2006 absolvoval půlroční mise v Iráku. Účastnil se dvou misí v Kosovu. Byl náčelníkem Vojenského požárního dozoru. Z armády odešel v roce 2009. Od dubna 2010 byl jednatelem a společníkem ve firmě VPR GROUP s. r. o. Ta se zabývá prodejem zbraní, střeliva a loveckých potřeb.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 ho lidé zvolili poslancem v Ústeckém kraji. Stal se místopředsedou Výboru pro obranu PS PČR a členem několika sněmovních podvýborů – Podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství; Podvýbor pro Hasičský záchranný sbor České republiky, Podvýbor pro válečné veterány. Působí jako člen Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a Meziparlamentních skupin Irácká republika, Kuba, Sultanát Omán, Kuvajt, Spojené státy americké a Tanzanie.