Výroba surové oceli v Česku loni dosáhla 3,4 milionu tuny. To je nejnižší hodnota v historii země. Oproti roku 2022 klesla produkce oceli v Česku o 21 procent, to je o 800 tisíc tun. Výroba surové oceli meziročně propadla v celé Evropské unii.
Data o vývoji produkce zveřejnila Ocelářská unie [OU]. Upozornila i na to, že v důsledku snižující se výroby meziročně pokleslo i množství vyváženého zboží z Česka. A to ze čtyř milionů tun v roce 2022 na 3,7 milionu tuny loni. Hodnota vývozu se propadla na 110 miliardy korun.
Unie dále zdůraznila výrazný pokles spotřeby oceli v Česku. Ta se meziročně propadla o milion tun na 5,6 milionu tuny. Zjevná spotřeba oceli byla nižší jen v roce 2009, tedy na vrcholu finanční krize.
Spotřeba oceli v ČR
[Zdroj: OU]
Spotřeba oceli loni v celé Evropské unii klesla o 6,3 procenta na 129 milionů tun. Podle OU se jedná o čtvrtý negativní výsledek za posledních pět let a varovný signál nedobré situace evropské ekonomiky.
„Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automotive a strojírenství nevyjímaje. Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ řekl Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie.
Výroba surové oceli v EU propadla o sedm procent. Naopak podíl dovozu ze zahraničí na evropské spotřebě oceli loni dosáhl 20 procent. Největším dovozcem oceli do EU je Čína. Ta vyrobila přes 55 procent světové produkce.
Objem výroby oceli v ČR v letech 2022 a 2023
[Zdroj: OU]
Výhled je podle Heideho s ohledem na zpomalení ekonomiky v Německu a dalších klíčových trzích EU nejasný. Problém je nízká poptávka, ale i systémové problémy evropského průmyslu pramenící z vysokých cen energií, inflace a geopolitické situace ve světě.
Co se [ne]vyrábí v Česku
Unie dále upozornila, že v Česku byla loni o čtvrtinu nižší výroba dlouhých výrobků, které jsou pro české oceláře klíčové. O něco méně klesla výroba v tradičně silném segmentu trubek [-12 %]. Nejlépe se naopak vedlo segmentu plochých výrobků, kde produkce klesla jen o procento. Z konkrétních produktových kategorií se v roce 2023 nepropadla pouze výroba štětovnic [107 tis. tun] a tlustých plechů [441 tis. tun].
„Snížený objem výroby byl zaznamenán u všech základních produktových kategorií,“ uvedli zástupci Unie.
Za poklesem podle nich stojí dlouhodobý pokles poptávky na trhu s ocelí, krize v mnoha průmyslových odvětvích, ale i snižující se produkce surové oceli v ČR. A v důsledku klesající výroby, jak už bylo řečeno v úvodu, meziročně pokleslo i množství vyváženého zboží z ČR.
Vývoz a dovoz oceli v letech 2013 až 2023
[Zdroj: OU]
Podobný pokles oceláři zaznamenali i u dovozu ocelářských výrobků do ČR. Zde se objem snížil z 6,6 milionu tuny v roce 2022 na 6,3 milionu tuny v roce 2023. Nadále ale platí, že z hlediska vývozu i dovozu jsou pro ČR klíčovými trhy státy EU, primárně pak naši sousedé, kteří se na dovozu i vývozu podílí z více než 60 procent [viz graf níže, pozn. red.].
Jaký je výhled nejen pro ocelářství
Nastartování opětovného růstu hrubého domácího produktu Česka i evropských zemí bude podle prognóz OU s ohledem na přetrvávající politické a makroekonomické vlivy pomalejší, než se očekávalo.
Vývoz a dovoz oceli podle zemí
[Zdroj: OU]
Vliv na to má nízká poptávka i systémové problémy evropského průmyslu pramenící z vysokých cen energií, inflace, geopolitické situace ve světě a obecně špatné makroekonomické situace na klíčovém německém trhu.
„Pokud chce EU v Evropě udržet strategický průmysl včetně ocelářství, bude muset velmi rychle a racionálně posoudit dopad zelených politik na konkurenceschopnost evropských firem,“ tvrdí Roman Heide.
Světová produkce surové oceli loni dosáhla 1 850 milionů tun. Pozici lídra světové výroby drží nadále Čína [55 % světové produkce]. Mezi deseti největšími producenty výrazněji rostla výroba pouze v Indii [+11,8 %] a v Rusku [+5,6 %]. / K tématu se váže rozhovor na FinTag o aktuálním dění v podniku Liberty Ostrava: Ostrava byla pro Mittal jen dojnou krávou, říká odborář Slanina.
–DNA–
Začíná se projevovat tvrdá ekonomická realita a tou je pokles výroby oceli.Je to vynucený ekonomický proces a půjde o to,kam naše ekonomika odbočí na této křižovatce. Byla zanedbaná prvovýroba ve zpracování dřeva,kůrovcové dřevo se vyvezlo za levný peníz ,nyní se už bude těžit minimálně, to co jen naroste.Je to situace jak na Titaniku.V krátké době se náhrada výroba oceli nedá nahradit,bude na ekonomickém zvážení zda dovážet ocel a ocelové válcované výrobky. Některé odvětví kovovýroby budou prosperovat,ale většina bude v propadu s následnými ekonomicko- sociálními dopady.Zatím je odvětví v setrvačném pohybu,ale ten bude zpomalovat. Není to nic nového v mnoha místech Česka došlo v druhé polovině 19 stoleti k poklesu,zanikla v stsrá výroba železa bez koksu,kde bylo koksovatelné uhlí se ocelářství rozvinulo k větší produkci.Tato situace nenastala ,naše země nemá levné suroviny ani energie. Obávám se že náhrada výroby energie v JE je nad naše ekonomické možnosti to zadlužení firem a státu k pěti bilionům je děsivé.Je dostatek záchraných člunů ,nebo budou muset lidi skákat do ledové vody? A kde je ta Carpatia ,když je ohnostroj v podobě dodávek munice.Ano, je třeba zásadní změna kursu naší země, směrem k neutrálům,ale i tak to bude hodně složité.