Americký exprezident Donald Trump čelí kritice Demokratické strany a zástupců židovské komunity. A to za jeho slova o tom, že Američané židovského původu, kteří volí demokraty, nenávidí své náboženství.
Donald Trump svým vyjádřením reagoval na projev lídra demokratů v americkém Senátu Chucka Schumera z minulého týdne. Ten v něm kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli válce v Pásmu Gazy. Exprezidentův bývalý poradce Sebastian Gorka se pak Trumpa ve svém rozhlasovém pořadu zeptal, proč demokraté Netanjahua „nenávidí“.
„Ve skutečnosti si myslím, že nenávidí Izrael,“ odpověděl republikánský prezident z let 2017 až 2021.
„Strana demokratů nenávidí Izrael. Jakýkoli Žid, který volí demokraty, nenávidí své náboženství, nenávidí všechno izraelské a měl by se za sebe stydět,“ pokračoval.
Podle deníku The New York Times [NYT] výrok evokuje antisemitskou rétoriku připisující Židům „dvojí loajalitu“.
Trump, který se dlouhodobě prezentuje jako větší spojenec Izraele, než jsou jeho demokratičtí oponenti, znovu kandiduje na prezidenta a má šanci vrátit se do Bílého domu po listopadových volbách. K válce v Gaze se v kampani příliš nevyjadřuje. Ve víkendovém rozhovoru ovšem Netanjahuovi vzkázal, že by měl válku „dokončit, a to rychle“.
Za svůj výrok čelí Donald Trump ostré kritice
Židovské voliče preferující demokraty odsuzoval už během svého působení v Bílém domě, připomíná list NYT.
„Tyto poznámky, jakož i pondělní vyjádření pana Trumpa, evokují antisemitský koncept, že Židé mají ‚dvojí loajalitu‘ a jsou často věrnější Izraeli než svým vlastním zemím,“ uvádí americký list.
Komentář v rozhovoru s Gorkou zažehl smršť kritiky, napsala agentura AP. V úterý na něj na plénu Senátu reagoval i Schumer. Toho americká média označují za „nejvýše postaveného Žida“ ve Washingtonu.
„Poznámky bývalého prezidenta byly naprosto nechutné a jsou učebnicovým příkladem antisemitismu, jakému Židé čelí,“ řekl.
Prožitá traumata mění naše vnímání času, uvádí izraelská studie
Reagoval také Jonathan Greenblatt, který vede Ligu proti hanobení [ADL], tedy přední americkou organizaci bojující proti antisemitismu.
„Obvinit Židy z toho, že nenávidí své náboženství, protože volí určitou stranu, je pomlouvačné a zjevně nepravdivé,“ uvedl na sociální síti X.
Média podotýkají, že v židovské komunitě v USA dlouhodobě převažují liberálně smýšlející voliči a podporovatelé Demokratické strany. V průzkumu z roku 2020 se k ní hlásilo 71 procent židovských respondentů.
Trump sklidil kritiku i za slova o americké demokracii
Americký exprezident Donald Trump je stálým terčem kritiky. Před pár dny se dočkal odsouzení, když řekl, že pokud nevyhraje listopadové prezidentské volby, bude to pravděpodobně znamenat konec americké demokracie.
„Pokud nevyhrajeme tyto volby, nemyslím si, že v této zemi budete mít další volby,“ prohlásil poté bez jakýchkoliv důkazů.
Čímž podle demokratů, ale i médií jasně řekl, že by jeho porážka znamenala konec americké demokracie. Agentury Reuters a AP si zároveň všímají, že Trump stupňuje svou „dystopickou rétoriku“ a dál velmi temně vykresluje současné USA, jakož i budoucnost země, kdyby ji další čtyři roky vedl Biden. Za příklad dávají další Trumpův výrok, v němž hovořil o uvalení cel na dovážená auta.
„Pokud nebudu zvolen, bude to krvavá řež pro celou zemi,“ poznamenal v tomto kontextu.
Stranou ale nezůstává ani jednaosmdesátiletý Biden, který zase vtipkuje o svém věku. Ten se prozatím zdá být nejvážnější slabinou jeho kampaně. A Trump toho využívá.
Trump navrhuje 10% cla na dovozy. Čína by na tom asi vydělala
„Jeden kandidát je moc starý a mentálně nezpůsobilý k tomu být prezidentem,“ prohlásil prezident Biden a dodal: „A ten druhý jsem já.“
Trumpovi je 77 let. Oba muži už si zajistili vítězství v primárkách své politické strany. USA tak směřují k listopadové repríze souboje o Bílý dům z roku 2020. Podle většiny průzkumů je zatím mírným favoritem exprezident.
–ČTK/RED–
Judaismus s Hamásem si v prosazování své scestné ideologie nemají co vyčítat po staletí, to ani ve voj. výpadech, ani terorismu.