Funkci v EK chce Nerudová za STAN i Piráti. Už teď se hádají

Návrh kandidáta či kandidátky na eurokomisaře náleží koalici Pirátů se Starosty a nezávislými [STAN]. Tak zněla dohoda s PirSTAN při sestavování vlády Petra Fialy [ODS] po sněmovních volbách 2021. Uvedla to mluvčí vlády Lucie Ješátková.

O tom, že nového eurokomisaře či eurokomisařku za Česko navrhne uskupení PirSTAN, v posledních týdnech hovořil i premiér Petr Fiala [ODS]. Byť ten ještě na konci loňského roku mluvil o tom, že eurokomisaře navrhne pouze STAN. Současné dohady nejspíš pramení ze skutečnosti, že Piráti získali významně větší počet hlasů ve sněmovních volbách, ale protože voliči STAN více kroužkovali „své kandidáty“ na společné kandidátce, tak STAN získal podstatně více křesel ve Sněmovně. A tak se hlavním vyjednavačem o účasti zástupců PirSTAN ve vládě stal zejména předseda STAN Vít Rakušan. A zřejmě hlavně s ním uzavřel premiér Fiala dohodu o tom, kdo vyšle za Česko kandidáta/kandidátku do Evropské komise [EK].

„Pan premiér opakovaně potvrdil, že návrh kandidáta či kandidátky náleží koalici PirSTAN. Rozhodnout však musí vláda,“ říká nyní vládní mluvčí Ješátková.

Evropskou komisi [EK] tvoří sbor členů z 27 členských států EU. Ti dohromady představují během pětiletého funkčního období politické vedení Komise. Každému z členů sboru přiděluje předseda či předsedkyně Komise odpovědnost za určitou oblast politiky. V unijní exekutivě působí za Česko od roku 2014 Věra Jourová. Ta se do Bruselu dostala v roce 2014, kdy kandidovala za hnutí ANO. Prvních pět let zastávala pozici komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově EK. V současném složení EK působí Jourová jako místopředsedkyně a komisařka pro hodnoty a transparentnost. Zabývá se také řízením a koordinací programu Evropa připravená na digitální věk. Před ní byli českými komisaři Pavel Telička, Vladimír Špidla a Štefan Füle.

Kandidáti STAN na eurokomisaře

Vicepremiér vlády a předseda STAN Vít Rakušan dlouhodobě tvrdí, že má s premiérem Fialou ústní dohodou o tom, že eurokomisaře navrhne jeho hnutí. Za ideální kandidátku by pak považoval neúspěšnou kandidátku v prezidentských volbách ekonomku a kontroverzní [zejména kauza prodeje doktorských titulů, pozn. red.] rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou.

Komentář: Chucpe Česka Number One je náš Vítek Rakušan

Danuše Nerudová poté, kdy skončila v prezidentských volbách v roce 2023 na třetím místě, uvedla: „Nebojte, já už z veřejného prostoru nezmizím.“ A skutečně, někdejší odborná spolupracovnice ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové [SOCDEM, dříve ČSSD] vede právě kandidátku hnutí STAN ve volbách do Evropského parlamentu.

V médiích se ale objevilo, že kandidátem STAN by mohl být i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [STAN]. I to by byl kandidát, který do politiky přišel „na pozvání“, aniž by uspěl v jakýchkoli volbách. Síkela v listopadu 2021 nahradil první volbu hnutí STAN na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika [STAN]. Ten se vzdal své nominace kvůli svým investicím do solárních elektráren, a zejména kvůli podnikání své manželky skrze firmy na Kypru. Se Síkelou se Michalik zná a znal, svazovaly je společné podnikatelské aktivity.

Jozef Síkela má k Věslavu Michalikovi blíž, než si myslíte

Další z možných kandidátů na pozici eurokomisaře byl i první místopředseda STAN Jan Farský. To je bývalý poslanec STAN. Poslaneckého mandátu se vzdal, když vyšlo najevo, že současně usiloval jak o funkci poslance, tak stážisty v USA. Poté, kdy uspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny, se ale rozhodl pro bezmála roční stáž v USA. Učinil tak ale až po nátlaku. Nejprve chtěl získat jak stáž v USA, tak zároveň vykonávat funkci poslance.

Miroslav Kalousek [TOP 09] na svém twitterovém účtu tehdy napsal: „Pan poslanec Jan Farský vzkazuje všem voličům, že se vůbec nic nestane, když jimi zvolený poslanec nebude půl roku ve sněmovně pracovat. Je úplně jedno, jak moc si v Oregonu zvýší kvalifikaci. Ten jeho vzkaz veřejnosti, že chodí volit zbytečně, je tisíckrát větší škodou.“

Co říká Ivan Bartoš. I co si myslí Alexandr Vondra

Šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš v prosinci řekl, že dává smysl navrhnout na eurokomisaře dva kandidáty, tedy jednoho za Piráty a jednoho za STAN. Piráti na začátku loňského listopadu zvolili v hlasování celostátního fóra jako kandidáta na eurokomisaře europoslance a lídra evropské kandidátky strany Marcela Kolaju.

„Pokud vím, od samého začátku platí dohoda, že kandidáty navrhují Piráti a Starostové, což ostatně již dříve potvrdil premiér Fiala a následně mluvčí vlády. Kandidátem na eurokomisaře Pirátské strany je Marcel Kolaja, současný europoslanec a kvestor Evropského parlamentu, a lídr kandidátky do evropských voleb. Toho také jako Piráti předložíme vládě,“ uvedl pro FinTag Ivan Bartoš.

Zároveň vyvrátil další spekulace. Totiž, že kandidáta na eurokomisaře navrhne ODS.

„Spekulace o nominantovi za ODS vyvrátil v médiích jak předseda poslaneckého klubu, tak mluvčí ODS,“ vyjasnil Bartoš.

K tématu se vyjádřil i lídr kandidátky Spolu [ODS, KDU-ČSL, TOP 09] pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra [ODS]. Učinil tak znovu minulý týden v televizi CNN Prima News. V ní řekl, že podle původní dohody v koalici mají navrhnout eurokomisaře tyto dva subjekty, které společně kandidovaly ve sněmovních volbách v roce 2021.

Vondra u uzavírání neformální dohody o návrhu nového eurokomisaře, jak uvedl, nebyl. Z následného hovoru s Fialou ale pochopil, že při sestavování koaliční vlády vznikl příslib, že osobnost do Evropské komise navrhne koalice Pirátů a STAN. A připomněl, že eurokomisaře jmenuje vláda, a nejedná se tak podle něj o bianco šek.

Za důležitější považuje, za jakou oblast bude mít budoucí český eurokomisař zodpovědnost. Dosud podle něj Češi vždy obdrželi portfolio, které nemělo „žádné kompetence a vliv“. Anebo měli takové kompetence, jež je vázaly, aby „dělali špinavou práci za jiné“. Česko by podle něj potřebovalo ekonomické portfolio odpovídající klíčovým zájmům země.

Společně s druhou diskutující, lídryní kandidátky ANO Klárou Dostálovou, se v televizi shodli, že je důležité, aby se navržená osobnost uměla pohybovat v bruselské politice a byla tam známá. U Nerudové si tím ale není jistý.

Kandidátka STAN, Nerudová kritizuje Vondru i Fialu

Nerudová se proti kritice na sociální síti X ohradila. Vyjádřila překvapení, že se Alexandr Vondra „přidává ke kandidátce ANO v takto přízemním okopávání kotníků soupeřům“. Což podle ní platí „obzvlášť“, když tak činí v její nepřítomnosti.

„Skoro čtvrtina současných eurokomisařů byla vybrána ze zvolených europoslanců a europoslankyň. Obzvláště pokud někdo jako Alexandr Vondra kritizuje Evropskou komisi jako ‚nikým nevolené úředníky‘, neměl by se zároveň pozastavovat nad tím, že by na tento post mohl být nominovaný někdo, kdo nejdříve projde volbami,“ poznamenala a Vondrovi doporučila, aby se soustředil na své skutečné politické soupeře.

Proč se spojují profesionálové s politiky? Chtějí pomoci, tvrdí

Již dříve nepřímo obvinila premiéra Petra Fialu z nedodržení daného slibu Vítu Rakušanovi jako předsedovi koaliční strany ve věci nominace eurokomisaře.

„Debata kolem mé kandidatury do Evropského parlamentu a zároveň možné nominace na eurokomisařku především ukazuje, jak kritici vnímají EU. Vyhrocené emoce, nedodržení podané ruky a ve finále i zavírání očí před evropskou realitou,“ uvedla.

Podle ní je to, že současně usiluje o post europoslankyně a eurokomisařky naprosto v pořádku: „Projít volbami a pak se v případě vládní nominace stát komisařem je nejen více demokratické, ale také dává větší odpovědnost vůči Evropanům. A ve finále je to v Evropě běžná věc – čtvrtina současných komisařů prošla evropskými volbami.“

Kdo je Marcel Kolaja

Pirát Marcel Kolaja [1980] aktuálně vykonává funkci Evropského parlamentu ve frakci Zelení/Evropská svobodná aliance. Do roku 2022 zastával funkci místopředsedy Evropského parlamentu, nyní působí jako kvestor. V roce 2022 byl zvolen 1. místopředsedou České pirátské strany. Dlouhodobě se profiluje jako odpůrce Ruska, zastánce boje klimatu, obhajuje kvóty pro ženy ve vedení evropských firem a opovrhuje, jak vyplývá z jeho prohlášení, Andrejem Babišem [ANO]. Ostře se ale vymezuje i proti lídrovy koalice SPOLU Alexandru Vondrovi.

Před pár týdny například na síti X repostoval příspěvek s tímto zněním: „Je skvělé, že máme povinnou školní docházku pro děti. Když jsem se ale díval na nedávné vystoupení Alexandra Vondry v Evropském parlamentu, napadlo mě, jestli by se nám nehodila i pro dospělé.“

Richterová nemá odvahu dělat, natož dělat to, co je správné

Kolaja dlouhodobě usiluje o zdanění velkých technologických firem v EU. Oblast IT je mu ostatně osobně blízká, jelikož jde o jeho původní profesi.

„Dělám Evropský parlament řádným hospodářem! Předsednictvo schválilo můj návrh na změnu IT vybavení pro europoslance. Škrtání neefektivních výdajů má být podle mě samozřejmostí. V příští volebním období tak europarlament ušetří zhruba tři miliony eur,“ pochlubil se nedávno jednou ze svých aktivit Kolaja.

Tři miliony eur činí úsporu v přepočtu zhruba 76 milionů korun. V Evropském parlamentu Kolaja působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů [IMCO], ve výboru pro kulturu a vzdělávání [CULT]. A působí i ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku [AIDA]. Dále v delegacích pro vztahy se Spojenými státy americkými [D-US] a s Indií [D-IN].

–DNA/ČTK–