Loni vzrostly příjmy státního rozpočtu meziročně o 289,7 miliardy korun. Šlo o nejvyšší nárůst v historii Česka. Ani to ale nevedlo k výraznějšímu přiblížení se k cíli v podobě vyrovnaného salda státního rozpočtu.
Ve své Výroční zprávě o činnosti NKÚ za rok 2023 to konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. A vysvětluje v ní i proč: „Neboť loni rovněž výrazně rostly běžné výdaje státu. Ty meziročně stouply o 193,4 miliardy korun.“
Výsledek je, že ani při rekordním nárůstu příjmů státního rozpočtu se loni České republice podle NKÚ nepodařilo dostatečně snížit tempo zadlužování. Naopak zadlužení Česka meziročně stouplo o 216 miliardy korun, a na konci roku tak přesáhlo 3,1 bilionu korun.
„Pro lepší naplnění snah o dosažení vyrovnaného rozpočtu je proto nutné docílit zpomalení tempa každoročního zvyšování běžných výdajů,“ konstatuje dále Výroční zpráva o činnosti NKÚ za rok 2023.
Příjmy státního rozpočtu podle jednotlivých tříd za roky 2022 a 2023 v mld. Kč
[Zdroj: Integrovaný informační systém Státní pokladny]
NKÚ zároveň uvádí, co stojí za meziročním 17% růstem příjmů státního rozpočtu, tedy již zmíněných necelých 290 miliard korun. Za celkově největším absolutním nárůstem příjmů státního rozpočtu v historii podle něj stojí výnosy daňových příjmů [včetně pojistného na sociální zabezpečení]. Ty meziročně přidaly 199,9 miliardy korun.
- Daňové příjmy meziročně stouply o 14 procent, to je +199,9 miliardy korun.
- Nedaňové, kapitálové a přijaté transfery stouply o 45 %, to je +87,1 mld. Kč.
K tomuto výsledku přispěla podle NKÚ zejména vysoká míra inflace, nízká míra nezaměstnanosti a finanční prostředky z Národního plánu obnovy [NPO].
„V růstu daňových příjmů za celý rok 2023 se výrazně projevilo inkaso mimořádných daní dočasného charakteru v podobě daně z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrných příjmů cíleného na výrobce elektřiny,“ uvádí dále NKÚ.
- Daně z příjmů právnických osob loni meziročně vzrostly o 89,3 miliardy korun.
- Daně z příjmů fyzických osob loni meziročně vzrostly o 25,3 miliardy korun.
Výrazné navýšení ostatních příjmů pak ovlivnil především zvýšený příjem peněžních prostředků z EU, zejména díky zapojení zmíněných prostředků NPO [45,2 mld. Kč].
Zatímco ekonomika zemí EU rostla, ekonomika ČR klesla
NKÚ shrnuje i loňský vývoj hrubého domácího produktu [HDP] České republiky. A konstatuje, že ten již druhý rok po sobě výrazně ovlivnila vysoká míra inflace a problémy v dodávkách důležitých komodit. Výsledek je, že ve srovnání s meziročním růstem průměrného HDP zemí Evropské unii ve výši 0,5 procenta, vykázal český HDP naopak meziroční 0,5% pokles.
Vývoj změny hrubého domácího produktu v letech 2019–2023 v %
[Zdroj: Eurostat, MF ČR]
Pokles ekonomiky podle NKÚ způsobila především nízká spotřeba domácností. Ekonomové uvádějí, že se podílí na tvorbě HDP více než polovinou. Důvod byla opět vysoká inflace, jež zapříčinila pokles reálných mezd. A tak přiměla domácnosti k opatrnému chování u nákupů denní spotřeby i investiční aktivity. Což je hlavní příčinou, proč česká ekonomika svým výkonem jako jediná v EU zatím nepřekonala své hodnoty před pandemií covidu.
Vývoj inflace v letech 2019 až 2023 v procentech
[Zdroj: Eurostat]
Co se týče inflace, zpráva NKÚ uvádí, že její průměrná výše za celý rok 2023 činila podle Eurostatu 12 procent, avšak stále byla o 5,6 procentního bodu vyšší, než činil průměr EU. Česko tak mělo po Maďarsku druhou nejvyšší inflaci v Evropské unii.
I přes vysoké daňové příjmy Česko zaostává v digitalizaci
Výroční zpráva NKÚ tak jako každý rok i letos poukazuje na systémové problémy nejen české ekonomiky a veřejných financí, ale i řízení státu jako takového. Zde jde o oblast komplexní modernizace veřejné správy v Česku. Stejně jako v předchozích letech NKÚ v této souvislosti zdůrazňuje zaostávání Česka v digitalizaci oproti ostatním unijním státům.
„Úroveň digitalizace veřejné správy je ve většině států EU vyšší, s větším kladným dopadem na občany a s lepší úrovní poskytovaných služeb občanům, než je tomu v České republice,“ konstatuje NKÚ.
Vybrané ukazatele Indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI23
[Zdroj: DESI]
Důkazem hodnocení NKÚ je úroveň dosažené digitalizace podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti [DESI]. V něm v šesti z osmi ukazatelů zaměřených na veřejné služby se Česká republika loni umístila pod průměrem EU. Ve čtyřech ukazatelích, kde stát zastává klíčovou roli, pak bylo Česko dokonce na posledních třech příčkách z celé EU.
„Hodnocení ČR v rámci ukazatelů DESI za oblast digitalizace veřejné správy se za poslední čtyři roky nezlepšilo. […] To má v konečném důsledku negativní vliv i na zvyšování konkurenceschopnosti ČR,“ konstatuje NKÚ.
Daniel Tácha
A co tady kdo čeká, když se přidává státním zaměstnancům 2x ročně?
Do dluhů hrůzovlády opavský mafián nezapočítal půjčky v desítkách mld kč pro chod různých státních spolků řízenými vládou. Podpora rozkradené UA i ekonomických vy.írek za poslední 2.5 roku ze západní UA. Úroky z úroků taky nejsou počítány do sekery, takže roční deficit se blíží k 500 mld kč. Tak předpověděli této 5smečce v zahraniční žijící čeští nezávislí ekonomové. Tady by je dnešní totalitní režim rozšlapal