„Ti studenti říkají, že mají pocit, že nikoho nezajímají. Že se událost na FF UK i motiv pachatele z 21. prosince loňského roku staly tabu,“ řekl na semináři o ochraně měkkých cílů místopředseda Sociální demokracie Lubomír Zaorálek.
Někdejší ministr zahraničních věcí a kultury Lubomír Zaorálek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy [FF UK] učí i má osobní zkušenost s útokem střelce, při němž loni 21.12. zemřelo 14 osob a pětadvacet bylo zraněno. V době střelby přednášel studentům v jedné z učeben v budově. O tom, co se tehdy dělo, promluvil letos 26.3. na semináři sněmovního Výboru pro zdravotnictví o bezpečnosti takzvaných měkkých cílů.
„Shodou okolností se stalo, že jsem byl v době útoku na filozofické fakultně ve 3. patře, měl jsem tam asi 45 studentů,“ popisuje čtvrteční odpoledne Lubomír Zaorálek.
Tvrdí, že učil ještě zhruba patnáct minut poté, kdy začala střelba, protože nikdo v učebně nic netušil. O útoku se on a jeho studenti dozvěděli tak, že do učebny přišli dva studenti, kteří jim řekli, že se na fakultně střílí. Studenti reagovali podle něj rychle.
„Chtěli se zabarikádovat, hlavně dveře, vše bylo ale přišroubované. Nic nešlo odmontovat,“ popisuje situaci Zaorálek.
„A tak jsme vypochodovali ven,“ dodává s tím, že jedna studentka chtěla vyskočit z okna.
„Když jsme šli dolů, tak zdola šli civilové s pistolemi. A ta studentka mi říkala, že si myslela že jsou to teroristé, a my jsme poslední, koho z té budovy pouštějí,“ vzpomíná s tím, že studentka se záhy sesypala, zkolabovala.
„Potom jsme pochodovali přes celé náměstí a on nás z ochozu uviděl a začal po nás střílet, a my jsme začali utíkat před tou střelbou a schovali se za rohem,“ vypráví.
Studenti FF UK ztrácejí důvěru ve společnost i stát
Všude podle jeho slov vládl zmatek, chaos. Mezi studenty se začaly šířit informace, že je v Praze střelců více a jsou po městě rozmístěné bomby. K rozpoutání zmatku přispělo podle něj i to, že studenti stejně jako ostatní evakuovaní nevěděli, zda ti lidé, co na ně míří pistolemi, jsou policisté, nebo teroristi.
„Někteří studenti proto začali chaoticky utíkat,“ uvedl.
Střelba na fakultě dopadla do životů některých studentů podle něj „vyloženě strašně“. Někteří se do budovy podle něj už nikdy nevrátí. Ale i upozornil, že ho překvapilo, že ti studenti chtěli o té události otevřeně hovořit. Chtěli si událost postupně rekonstruovat, aby zjistili, co se na fakultně skutečně odehrálo.
„Každý student to prožíval rozdílně, ta rozmanitost byla neuvěřitelná,“ uvedl.
Podle něj chtěli hovořit i o motivech pachatele, svého spolužáka, kterého mnozí z nich znali a potkávali se s ním.
„I když jsme měli pocit, že se o tom mluvit nesmí,“ podotkl Zaorálek.
Další, co ho překvapilo bylo, kolik studentů si tuto tragickou událost dává do souvislosti s tím, co se děje kolem nás, ve společnosti.
„Sám jsem byl v takových úvahách opatrný,“ říká s tím, že studenti ale byli daleko víc přesvědčeni, že existuje souvislost mezi tím, co se stalo a tím, co se děje ve společnosti.
A je podle něj chyba, že na mnoho zásadních otázek kolem střelby na FF UK se veřejnosti dosud nedostalo odpovědí. Odpovědné orgány, jak poznamenal Zaorálek, odkazují až na výsledky vyšetřování.
„Od kterého si ale moc neslibuji,“ podotkl.
I to je podle něj důvod, proč studenti, jak mu říkají, ztrácejí důvěru ve společnost, ve státní instituce.
„U studentů vzrostla nedůvěra ve společnost, ve stát,“ shrnul jejich náladu Zaorálek.
Studenti chtějí znát odpovědi na otázky, ale stát mlčí
Ty dopady a devastace těch, kteří tam někoho ztratili i těch, kteří tu událost přímo prožili, se ale podle něj nedá vyřešit tím, že se o tom nebude mluvit.
„Je mnoho otázek, na které chtějí studenti ale odpovědi,“ řekl.
Chtějí vědět a vysvětlit třeba to, proč se policie vydala do budovy v Celetné, když bylo zřejmé, že se střelec vydá do budovy fakulty, na které studuje. Dále se ptají, kde byl v době zásahu útvar rychlého nasazení, proč je nechala policie pochodovat přímo před střelcem, proč nemají policisté dostatečné vybavení.
Dále studenti stejně jako další chtějí vysvětlit, proč když policie střelce lokalizovala v nedaleké Pařížské ulici, jak je pak možné, že se nezajímali o hlavní budovu Filozofické fakulty UK. A proč z ní odešli a proč nesdíleli informace získané při zásahu v domě, kde pachatel zavraždil sekyrou svého otce a zanechal zprávu, že jede do Prahy.
„Ti studenti říkají, že mají pocit, že nikoho nezajímají. Že se událost i motiv pachatele staly tabu,“ tvrdí Zaorálek.
„Vždyť o tom se přeci musí mluvit,“ řekl a odvolal se přitom jako vyučující i na studenty pražské Filozofické fakulty UK.
Souhra záchranných složek na FF UK moc nefungovala
Na velké mezery v evakuaci a organizaci zásahu na semináři, který zdravotnický výbor pořádá už od roku 2018, upozornil generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor.
Zaplať pánbůh, že střelec z FF UK neuměl střílet, řekl generál Šándor
„Ukázka toho, jak skutečně ta koordinace nefunguje je na hlouposti. A to je ta tramvaj, která projíždí a policista křičí: Jeď, jeď!,“ nastiňuje jednu ze situací při zásahu proti střelci.
Šándor si pokládá otázku, proč někdo z policie nezavolal na dopravní dispečink, aby se stopla veškerá veřejná doprava směřující přes Palachovo náměstí.
„Zaplať pánbůh, že ten idiot neuměl střílet. Jinak z toho balkónu mohl způsobit hrozné škody,“ poznamenal Šándor.
Vyjádřil se i k postupu při vyšetřování události. Nechápe, jak je možné, že státní zástupce v této věci prohlásí, že vyšetřování, než se celá záležitost prošetří, potrvá osm měsíců.
„A tak se ptám, proč ne šest měsíců nebo dvanáct měsíců,“ ptal se Šándor a dodal: „Je to velmi nebezpečné ve vztahu k lidem, takto tu věc mlžit.“
Kojíme představou, že žijeme v bezpečné zemi
„Osobně jsem přesvědčen, že stát rezignuje na přípravu obyvatel na možné další krize,“ uvedl dále Šandor s tím, že bezpečnostní situace se v Česku v dohledné době nezlepší.
Podle něj bychom si již měli přestat namlouvat, že Česká republika je jedním z nejbezpečnějších států. Nebo, že Praha stále patří k nejbezpečnějším hlavním městům v Evropě. Jako problém z hlediska bezpečnosti Česka vnímá válku na Ukrajině i nedostatečnou ochranu takzvaných měkkých cílů.
Doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji i u sebe, a ne v šuplíku
A Podobně smýšlí i Lubomír Zaorálek: „Stejně jako dáváme peníze na ochranu vnější bezpečnosti, měla by ČR investovat i do vnitřní ochrany.“
„To zacházení s vnitřní bezpečností by nemělo být méně vážné než s tou vnější,“ dodal a připomněl, že zatímco na vnější ochranu a bezpečnost již Česko vydává dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP], tak vnitřní bezpečnost odbyde jednorázovou dotací v objemu tří miliardy korun.
Právě takto vysokou částku se vláda Petra Fialy [ODS] rozhodla poskytnout policejním složkám po prosincovém útoku na pražské Filozofické fakultně UK.
„Ta vnitřní bezpečnost je ale strašně důležitá a souvisí s tím vnějším bezpečnostním prostorem,“ vyjasnil Zaorálek.
Podle něj se v Česku často kojíme představou, že žijeme v bezpečné zemi. To ale neznamená, že to tak zůstane i v budoucnu. Přičemž zmínil střelbu v Uherském Brodě. Tam místní občan v restauraci zastřelil osm osob a jednu další vážně zranil. Připomněl i střelbu v ostravské fakultní nemocnici, střelec usmrtil sedm pacientů v čekárně tamní traumatologie.
„Ta naléhavost roste spolu s tím, jak roste počet obětí,“ uvedl k současné bezpečnostní situaci v Česku Lubomír Zaorálek.
V ochraně měkkých cílů se mnohé koná „jen jako“
Podle něj načase, aby stát vzal více do rukou i vnitřní bezpečnost státu. Nikoliv jen sliboval, že se něco udělá v době bezprostředně po teroristických útocích, jakým byla i loňská prosincová střelba na pražské filozofické fakultě.
„Bezpečnost obyvatel, škol a nemocnic dostává nový rozměr. A vznikají rizika, která tady v minulosti nebyla,“ řekl.
Situace kolem zajištění bezpečnosti uvnitř státu si podle jeho slov žádá komplexní řešení. A nezajistí ji jedna dotace, za kterou si policie doplní balistickou ochranu.
„Připadá mi, že jsou to jenom náplasti, není v tom koncepční přístup,“ uvedl.
Odvolal se i na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] z roku 2021. Už v ní kontrolní úřad hodnotí naplňování koncepce ochrany měkkých cílů z roku 2017. A závěr je jasný. V posílení bezpečnosti škol, nemocnic, divadel a dalších veřejných míst se podle NKÚ téměř nic neudělalo. Obdobný závěr Úřad konstatuje i ve své aktuální Výroční zprávě o činnosti NKÚ za rok 2023.
Stát měl loni rekordní příjmy na daních. Hospodaření ale nezlepšil
A to i přesto, že už v koncepci z roku 2017 mimo jiné stojí, aby nejzranitelnější místa, jako jsou školy a nemocnice, dostaly návody, jak se chovat v krizových situacích. Jak na ně reagovat a co dělat, aby nedošlo k chaotickému jednání a ztrátám na životech.
„Takový systém ale nevznikl. […] Nebere se to vážně, bere se to jako něco, co se dělá jen jako,“ zhodnotil práci státu v oblasti posilování vnitřní bezpečnosti Zaorálek.
Veronika Táchová
Veřejnost ani nic vědět nesmí, tam bylo tolik pochybení, zaspání … policie, demokratických mlátiček i s velením… Mafián z Kolína si hned pozval GIBS apod. výlupky, aby zametli co nejrychleji stopy. Ani rodinám … doposud na otázky neodpověděli. Prolhaný olomoucký hnojař… to je vrchol morální špíny, to je šéfem Bezpečnostního výboru … žádná demise se nekoná, vše zameteno pod kobercem jak zrádná hrůzovláda dokazuje každý týden s nějakým svým podrazem.
Tato vládnoucí parta je naprosto neschopná a drží se svých naplněných koryt.Nic nelze od nich
očekávat,co je jejich poviností.Jsou vděční za každý prožitý den ve vládních křeslech.Občany své země považuji za dezoláty a putinovce.