Pro Romy ze sídliště Luník IX je Brusel vzdálenou galaxií

Den Jozefa Fratela, obyvatele slovenského romského sídliště Luník IX, začíná cestou pro vodu k obecní pumpě. Tento nezaměstnaný 49letý muž žije se svojí přítelkyní a jejím synem v bytě, kde funguje elektřina, ale voda už neteče.

Jozef Fratela šel naposledy k volbám asi před 20 lety, říká. Vzdáleného místa ve východním Slovensku, které se nachází asi 90 minut jízdy autem od hranice s Ukrajinou, a jednoho z nejchudších regionů Evropské unie, se bruselská politika vůbec netýká. V článku In this corner of Europe, no one cares about the EU election to uvádí bruselský list Politico.

Marie Horváthová, sedmačtyřicetiletá obyvatelka sídliště, sedí v kuchyni a svítí si mobilním telefonem. V jejím třípokojovém bytě žije šest dětí a další čtyři dospělí. Elektřina v domě sice funguje, ale rozbily se jí žárovky. Horváthová „neví nic“ o EU, ale říká, že jako normální občan k volbám prý půjde.

„Všechny vlády jsou stejné,“ říká Horváthová a dodává: „Rasismus bují za každé vlády a všude!“

Chystá se, že v červnu bude volit Petera Poláka, člena Evropského parlamentu z konzervativní protisystémové strany OLaNO, který je romského původu.

Když se Horváthová ve svých 15 letech přistěhovala na sídliště Luník, nebyli všichni jeho obyvatelé Romové. Ale v důsledku rozhodnutí košické radnice z roku 1995, jak píše Politico, se bílí přestěhovali do města a Romové z města. A to jakožto i neplatiči nájmu. Lidé celkově označeni jako nepřizpůsobiví, se tak museli odstěhovat na sídliště Luník. Dnes Romové tvoří 99 procent jeho obyvatel, včetně starosty.

„Nerad tomu říkám ghetto, ale rozhodnutí radnice to z Luníku udělalo,“ říká starosta Marcel Šaňa za zvuků romské lidové hudby linoucí se z oken jeho kanceláře v centru sídliště.

Na sídlišti Luník IX většina obyvatel nepracuje

Čtvrť Luník se rozkládá na svahu pod obří skládkou a je oddělená od města dálnicí. Většina tamních obyvatel automobil nemá. Aby se dostali do města na nákupy nebo na úřady, využívají zvláštní autobus, který ale není součástí městské veřejné dopravy.

Účast ve volbách je tady nízká, kromě místních voleb, v nichž si obyvatelé sídliště volí svého vlastního starostu a zastupitelstvo. To funguje jako místní vláda. Mnoho voličů přihlášených na sídlišti se časem přestěhovalo do zahraničí, což účast ve volbách podle starosty dále snižuje.

Obyvatelé Luníku čelí katastrofální nezaměstnanosti. Více než polovina tamního práceschopného obyvatelstva nepracuje. Žijí ve velmi pochmurných poměrech, zchátralých a přeplněných bytech. V průměru v jednom bytě žije dvanáct lidí.

• Romové v Předlicích v Ústí nad Labem mají úplavici

K evropským volbám konaným v roce 2019 se dostavilo jen 137 ze 4 419 registrovaných voličů ze sídliště Luník IX, tedy 3,1 procenta. Stejně to vypadá i letos, kdy většina obyvatel sídliště Luník IX a ani ostatní chudí Romové z předměstí druhého největšího slovenského města Košice neplánují jít k volbám do Evropského parlamentu.

Byla chyba prodávat obecní byty, říká primátor města Most

To přesto, že místní lidé přiznávají, že se za poslední roky přeci jen něco zlepšilo díky novému starostovi, který pochází z romské komunity, a neziskovým organizacím. Odpadky, které se hromadily před panelovými domy a sahaly téměř až do prvního patra, se odvezly, někde je vystřídala dokonce dětská hřiště.

Obyvatelé si pochvalují, že díky instalaci veřejného osvětlení a kamer je sídliště bezpečnější. Ještě nedávno taxíky na Luník IX odmítaly vůbec zajíždět. Nyní si několik lidí z komunity zařídilo i licenci a využívají sdílenou aplikaci Bolt.

Romové ve slovenském parlamentu

I přes nedávné a postupné změny, kdy se do slovenského parlamentu dostalo šest romských poslanců, většina kandidátů romské oblasti ale nenavštěvuje. A když už jsou v kampaních Romové zmíněni, pak často v negativních souvislostech, píše Politico.

V roce 2019 ministerský předseda Robert Fico, tehdy v opozici, veřejně obhajoval Milana Mazurka, pravicového poslance, který byl obviněný za rasistické poznámky ohledně Romů.

„Mazurek jen řekl to, co si myslí celý národ,“ uvedl Fico na Facebooku a dodal: „Měli bychom se bát říci, že část Romů zneužívá sociální systém?“

Romové, cizinci a děti jsou nejčastějšími klienty potravinových bank

Avšak sliby, které slovenští politici dávají Romům před volbami, zůstávají stále nenaplněny.

„Před volbami usilují o hlasy Romů,“ říká 40letý stavební dělník Matúš Pohlok a i on stejně jako premiér Fico dodává: „Po zvolení však na romskou menšinu zapomenou.“

Před vchodem do starostovy rezidence v Luníku IX pak pokuřuje třiapadesátiletý Julius Gazi. Ten raději neříká nic…

Slovensko jako vzdálená galaxie?

Politico konstatuje, že slovenští politici ignorují romskou komunitu, jejíž podíl na celkové populaci země dosahuje deseti procent. Odvolává se na studii z roku 2020 vypracovanou Evropským parlamentem. A ta uvádí:

• Polovina Romů je na Slovensku nezaměstnaných, to je vyšší nezaměstnanost než u běžné populace. Romové se cítí diskriminovaní a trpí nevzdělaností. Žijí v izolaci od městských center a navštěvují zvláštní školy.

Výsledek je, že 87 procent slovenských Romů žije pod hranicí bídy. To je sedmkrát vyšší poměr než v celé populaci, uvádí unijní data z roku 2016.

[Obyvatelé Luníku IX loni v zimě / Foto: Luník IX, Košice]

Loni v dubnu povolala Evropská komise [EK] slovenské úřady dokonce k soudu kvůli segregaci Romů ve vzdělávacím procesu. 65 procent romských žáků ve věku šest až 15 let navštěvuje školy, kde je většina romských žáků. Diskriminace se týká každého aspektu jejich života, upozornila tehdy EK.

Rozvoji ve čtvrti Luník IX ale paradoxně zabraňují i samotná evropská pravidla. V ohrožení je tak několik již schválených projektů financovaných z evropských zdrojů. Například v době pandemie covidu získalo sídliště Luník IX z Bruselu 2,4 milionu euro [cca 61 mil. Kč] na výstavbu bytů. Jelikož ale platí povinnost spoluúčasti na financování projektů a náklady na tuto výstavbu za dobu covidu narostly, peníze na projekt nestačí a kontrakt byl zrušený.

Michal Achremenko