Dánský farmaceutický konglomerát Novo Nordisk patří mezi nejhodnotnější evropské firmy. Cena jeho akcií se za poslední roky více než ztrojnásobila. Někteří však vyjadřují obavy, zda firma nehraje v ekonomice až příliš velkou roli.
Ekonomové odhadují tržní hodnotu dánské firmy v přepočtu na necelých deset bilionů korun. Jejího úspěchu si v článku The Ozempic boom: How the entire country of Danemark became a company town všímá list Politico. Zisk společnosti loni prudce vzrostl a příhodné investiční klima je hlavním důvodem, proč se Dánsko vyhnulo recesi a proč mohly úrokové sazby zůstat relativně nízké, což usnadnilo mnoho dánským domácnostem využívat hypotéky.
„Ale vzestup Novo Nordisku vzbudil i obavy. V zemi se šesti miliony obyvatel, se zdá být bezpečné být závislý na ´fenoménu Nokia´, tedy na jediné společnosti,“ uvádí i list Politico.
Pokud by se totiž z nějakého důvodu prodeje Novo Nordisku snížily, nebo dokonce zastavily, dánská ekonomika by přišla o významný zdroj financí. Uvedl to Jens Naervig Pedersen, ekonom Danske Bank.
„Dánská ekonomika by utrpěla podobnou ztrátu, jaká potkala finskou ekonomiku po pádu Nokie,“ řekl s odvoláním na finského výrobce mobilních telefonů, který zaspal přechod na chytré telefony.
„V případě Dánska by to mělo velmi negativní vliv na hrubý domácí produkt a zaměstnanost a úrokové sazby by se zřejmě zvýšily,“ dodal.
I když situace v Česku není obdobná, tak přesto se podobá naší dominanci automobilového průmyslu. Pokud by například ten vyřadily nyní ze hry čínské automobilky, velice negativně by to zasáhlo ekonomiku.
Zpátky do Dánska. Novo Nordisk investuje „do svého“
Několik set metrů od radnice se tyčí jeřáby a víří prach, popisuje Politico aktuální rozšiřování výrobního závodu společnosti v dánském městečku Kalundborgu. Firma je jeden z největších světových výrobců inzulinu, vyrábí lék proti cukrovce Ozempic a velmi známý a velmi oblíbený lék proti obezitě Wegovy. U obou léků panuje vysoká poptávka.
„Do třetice všeho dobrého,“ doufá starosta města Martin Damm a dodává: „Tahle investice je pro město velmi důležitá.“
Centrála Novo Nordisku stojí na okraji Kodaně, ale výrobní provozy jsou ve zmiňovaném Kalundborgu, ve městě se 17 000 obyvateli na západním pobřeží ostrova Zealand. Ten je od Kodaně vzdálený hodinu a půl jízdy vlakem.
V továrně Novo Nordisku nyní pracuje 4 500 lidí, což je asi čtvrtina počtu obyvatel města. Jejich počet díky plánované investici v objemu osm miliard eur [cca 203 mld. Kč] vzroste o dalších 1 500. Přítomnost firmy přeměnila Kalundborg v evropské průmyslové město 21. století. Podobně jako německý Mainz, kde firma BioNTech vyvinula nejvíce podávanou vakcínu proti covidu-19 zvanou Comirnaty.
Kalundborg se stal průmyslovým centrem
Dánský ministr zahraničí a bývalý ministerský předseda Lars Lokke Rasmussen poklepal na základní kámen nové továrny loni v listopadu.
„Novo Nordisk staví na hrdé lokální tradici průmyslových inovací včetně Carmen Curlersové, vynálezkyně elektrické kulmy, ale domnívám se, že Novo Nordisk je přece jen spolehlivější investice,“ řekl při této příležitosti v narážce na v Dánsku známý příběh.
V něm kadeřnice z Kalundborgu, vynálezkyně elektrické kulmy Carmen Curlersová, zkrachovala, když v 60. letech skončila móda zvlněných vlasů. Starosta města Damm zase vyzdvihl, že daň z příjmů v posledních letech podstatně vzrostla. A že od roku 2010, kdy převzal radnici, se daň zvýšila desetkrát na nynějších 27 milionů eur [685 mil. Kč].
Výnosy radnice využívá hlavně dvěma způsoby. Zaprvé za posledních deset let snížila daň z příjmů celkem šestkrát, to na 24,2 procenta, a lokální sazba daně je tak o dva procentní body nižší než v sousedních městech.
Spokojení jsou i místní podnikatelé. Majitel bistra v centru města říká: „Běžně mám objednávku na 20 až 50 sendvičů, měli jsme ale i sto.“
A tak radnice nakonec inkasuje víc z daně z příjmů fyzických osob. A nezaměstnanost je ve městě nízká. Její míra se dnes pohybuje kolem 2,3 procenta oproti 6,4 procenta v roce 2010.
Jsou tu ale i obavy vyvolané z dominance jedné firmy
Jiní ale vzestup Novo Nordisku jednoznačně růžově nevidí. Úspěch firmy u nich vzbuzuje zároveň i obavy. V zemi se šesti miliony obyvateli může být totiž jeden dominantní hráč až příliš dominantní. Ekonomové v této souvislosti varují před „fenoménem Nokia“.
„Pokud by se totiž z nějakého důvodu prodeje Novo Nordisku snížily, nebo dokonce zastavily, dánská ekonomika by přišla o významný zdroj financí,“ říká ekonom největší dánské banky Danske Bank Jens Naervig Pedersen.
V Dánsku se vedou rovněž otevřené debaty o tom, zda i jen další vzestup firmy neovlivní kurz dánské koruny v její prospěch. Což by jen zkomplikovalo export země a zpomalilo její ekonomiku.
[Dánská koruna je od 1. 1. 1999 zapojena do systému ERM II s úzkým fluktuačním pásmem vůči euru. Země má zároveň opt-out a není povinna zavést euro na svém území. V roce 2000 se konalo referendum o přistoupení k euru, při 87,6% účastí bylo 46,8 % voličů pro a 53,2 % proti. Přistoupení k euru tak země nepřijala, pozn. red.]
Mezi tímto děním a diskuzemi už ale vedení města Kalundborg investuje do lokálních projektů. Poblíž továrny Novo Nordisku postavilo město novou železniční stanici a zrekonstruovalo železniční stanici v centru města. Aktuálně avizuje i výstavbu nových bytů.
Michal Achremenko
