Bulharsko kvůli inflaci opět odkládá vstup do eurozóny

Bulharsko zřejmě znovu odloží vstup do eurozóny. Problém má zejména s inflací, ale i některými právními předpisy. Země původně chtěla jednotnou evropskou měnu přijmout už loni prvního ledna. Stejně jako to udělalo Chorvatsko.

„Nesplnili jsme sliby, které jsme učinili při vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM-2, a nesplňujeme inflační kritérium,” uvedla tehdy pro agenturu Reuters ministryně financí Rositsa Velkova-Zheleva.

Nyní přichází s další informací guvernér centrální banky Dimitar Radev, který uvedl, že pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky [ECB], může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit.

„Pokud Bulharsko nesplní kritérium inflace v červnu, a stane se tak později v roce 2024, je v této fázi pravděpodobnějším scénářem připojení spíše později v roce 2025 než 1. ledna,“ uvedl pro bulharskou tiskovou agenturu BTA guvernér Radev.

Meziroční inflace v Bulharsku v březnu zpomalila na 3,5 procenta. To však nemusí být dostatečně nízká hodnota potřebná pro vstup do eurozóny. Pokud se země chce stát členem eurozóny, je jedním z kritérií, že míra inflace nesmí být výše než 1,5 procentního bodu nad mírou inflace tří členských zemí s nejlepšími výsledky.

Bulharsko: Hlavní roli hraje fiskální politika

Roli při získání kontroly nad vývojem cen v zemi má a nadále bude mít podle guvernéra centrální banky Bulharska fiskální politika.

„Rozpočet by měl být proticyklický, jinými slovy protiinflační, což v současné době není. Světové i naše zkušenosti ukazují, že toho lze nejlépe dosáhnout účinným řízením nákladů a kontrolními opatřeními,“ vysvětlil.

Chorvati vstup do eurozóny zvládli. Bulharsko ho odkládá

Potvrdil dále, že nejistota kolem termínu vstupu do eurozóny negativně hrozí poklesem hodnocení úvěrové spolehlivosti Bulharska ratingovými agenturami.

Bulharsko bylo společně s Chorvatskem v roce 2020 přijato do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kterému se přezdívá čekárna na euro. Chorvatsko zavedlo jednotnou evropskou měnu v roce 2023, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny. Bulharsko patří k nejchudším členům EU a doufá, že přijetí eura mu pomůže přilákat více investic.

Evropská centrální banka [ECB] přijala Bulharsko do ERM-2 v roce 2020. Země o vstup do mechanismu usilovala již dříve, ale bránil jí v tom požadavek úspěšné rekapitalizace dvou místních soukromých bank. U nich ECB zjistila nedostatek kapitálu.

Euro v Česku a Česko v eurozóně

Euro se v bezhotovostním platebním styku začalo používat 1. ledna 1999. O tři roky později se do oběhu dostaly eurové bankovky a mince. Současná česká vláda, stejně jako předchozí kabinety, nemá přijetí eura ve svém programu. Ve vládní koalici není na přijetí eura shoda. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Ze zemí střední Evropy zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly ani Polsko a Maďarsko.

K tomu, zda by Česko mělo přijmout euro, se v nedávném podcastu FinTag vyjádřil investiční stratég společnosti Amundi John O’Toole.

„Jsem z Irska. A když si vzpomenu na dobu, kdy jsem vyrůstal, měli jsme irský punt, tak jsme říkali libře. V našem jazyce to byl punt. A naším největším obchodním partnerem bylo Spojené království. Let z Dublinu do Londýna tehdy stál asi 400 liber [cca 11 900 Kč]. Dnes stojí asi 600 eur [cca 15 200 Kč]. Nemůžu tedy tvrdit, že euro způsobilo pokles cen, ale můžu tvrdit, že máte velkou výhodu, když jste součástí bloku s jednotnou měnou,“ uvedl.

Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole

A pokračoval: „Evropa určitě není dokonalá. Nemůže dělat fiskální rozhodnutí, ale pouze měnová. Úrokové sazby se v eurozóně univerzálně nastavují pro všechny. Což už je samo o sobě vzhledem k rozdílným unijním ekonomikám obtížné. To vše je pravda, ale používání jiné měny než eura v rámci Evropy s sebou také nese rozdílné ekonomické náklady. Ale tím, že pracujete s jednou měnou, tyto rozdíly odstraníte.“

–ČTK/DNA–