Dvě třetiny měn ze 150, které sleduje agentura Bloomberg, proti dolaru letos oslabily. A platí to i pro nejvýznamnější světové měny. Za to, že je dolar aktuálně na svých maximech, může měnová politika americké centrální banky FED.
V posledních měsících plynuly peníze do USA takovým tempem, které politici, ekonomové, investoři a obchodníci od Bruselu až po Peking, od Toronta až po Tokio roky nezaznamenali. Problém ale je, že to nejspíš negativně dopadne na globální ekonomiky. Alespoň to uvádí v článku „A strong U.S. dollar weighs on the world“ americký list The New York Times [NYT].
Vysoké sazby v USA jsou reakcí na ne dost rychle ustupující inflaci a znamenají, že americká aktiva nabízejí vyšší výnos než ta zahraniční. V konečném důsledku to vede k tomu, že všichni potřebují dolary na to, aby mohli americká aktiva nakoupit.
Meziroční změna světových měn vůči USD v %
- Japonský jen: -10,0 %
- Euro: -3,0 %
- Kanadský dolar: -3,4 %
- Britská libra: -1,6 %
- Čínský jüan: -2,1 %
- Australský dolar: -3,9 %
- Brazilský real: -5,0 %
Výsledkem je, že dolarový index, který vyjadřuje sílu americké měny proti koši měn hlavních obchodních partnerů USA, vystoupal na úroveň, na níž se naposledy nacházel počátkem roku 2000, kdy byly americké úrokové sazby na podobné výši.
„Nikdy nebylo pravdivější tvrzení, že FED je vlastně světová centrální banka,“ říká Jesse Rogers, ekonom Moody´s Analytics.
A má pravdu. Japonský jen se ocitl proti dolaru na minimální hodnotě za posledních 34 let. Euro a kanadský dolar si také nevedou nejlépe. Čínský jüan významně oslabil i přes úsilí tamních politiků ho stabilizovat.
„Jsme na okraji hluboké ekonomické propasti,“ dodal Rogers.
Rekordní dolar není dobrá zpráva pro ostatní
Posílení dolaru má rychlý a dalekosáhlý dopad. Dolar je za 90 procenty všech zahraničních směnných operací. Přespříliš silná americká měna zrychluje inflaci v zahraničí. Ostatní země totiž nutí směňovat větší objemy svých vlastních měn za stejný objem zboží prodávaného za dolary. A zdaleka nejde jen o zboží, které USA vyvážejí, ale třeba i ropu. A je tu i další problém, země, které financují své dluhy v dolarech, čelí vyšším úrokovým sazbám.
Jsou tu i další souvislosti. Silný dolar zvýhodňuje vývozce, kteří dodávají zboží do USA, protože si Američané mohou dovolit nakupovat více zboží a služeb ze zahraničí, včetně zahraničních dovolených.
Slavné vítězství FEDu nad inflací se odkládá. Jak to ovlivní akcie
Na druhé straně silný dolar staví americké společnosti, které vyvážejí zboží do zahraničí, do nevýhodné situace, protože jejich zboží je dražší. Silný dolar tak zvyšuje americký obchodní deficit. Což se děje ve stejném čase, kdy Amerika vydává nemalé peníze na podporu svého průmyslu.
Přesné posouzení, jak tato negativa a pozitiva navzájem působí, leží v odpovědi na otázku, proč jsou úrokové sazby v USA stále tak vysoké, píše NYT.
Aktuální vývoj staví do nepříjemné situace ostatní měny
Nečekaný silný ekonomický růst v USA počátkem tohoto roku, který sliboval i oživení globální ekonomiky, vystřídaly obavy z inflace. Ale pokud americké sazby zůstanou vysoké kvůli tomu, že se nedaří v USA zkrotit inflaci, může přinést nepříjemné důsledky. To proto, že ostatní státy tlačí do situace, kdy snižují úrokové sazby s ohledem na inflaci, ale i udržování síly jejich vlastních měn s ohledem opět na inflaci.
„Právě teď se ostatní země ocitají mezi tímto rozporem,“ říká ekonomka Goldman Sachs Kamakšija Trivediová.
Ekonomika v USA výrazně přibrzdila. A inflace neklesá, jak se počítalo
Vliv silného dolaru dokumentuje zvláště prudkým poklesem asijských měn. Podle ní se tak ne nadarmo ministři financí Japonska, Jižní Koreje a Spojených států tento měsíc sešli ve Washingtonu, kde se kromě jiného zavázali ke společným konzultacím nad vývojem na devizových trzích.
„Konstatujeme velké znepokojení Japonska a Jižní Koreje z prudkého oslabení jenu a wonu,“ stálo dokonce ve společném prohlášení.
Korejský won je nyní nejslabší od roku 2022 a guvernér tamní centrální banky označil vývoj na devizovém trhu za „neadekvátní.“
Vývoj v Japonsku a v Číně
I japonský jen vůči dolaru klopýtá. A dokonce poprvé od roku 1990 krátce klesl pod hranici 160 jenů za dolar.
„Na rozdíl od americké centrální banky začala japonská centrální banka úrokové sazby zvyšovat až letos, poté, kdy celá desetiletí bojovala s nízkým růstem,“ uvádí NYT.
Podle amerického listu Japonci dnes více než jindy balancují křehkou rovnováhu – zvýšit sazby, ale ne o tolik, aby nepodvázaly ekonomický růst. Důsledkem tohoto balancování je oslabení měny, protože sazby zůstávají blízko nuly. Nebezpečím je, že pokud bude jen dále oslabovat, investoři a spotřebitelé ztratí důvěru v domácí ekonomiku a pošlou své peníze „pracovat“ do zahraničí.
Podobné nebezpečí hrozí i Číně, jejíž ekonomiku dlouhodobě trápí realitní krize a pokles domácí poptávky. Čína, která se snažila svoji měnu udržet v úzkém oscilačním rozpětí, tak nedávno dovolila jüanu oslabit.
„Slabší jüan ale není známkou síly,“ říká Brad Setser z Výboru pro mezinárodní vztahy a dodává: „To nastoluje otázku, zda je čínská ekonomika skutečně tak silná, jak si lidé mysleli.“
Silný dolar a vývoj v Evropě, ale nejen v ní
Evropská centrální banka [ECB] signalizovala, že by mohla v červnu na svém příštím zasedání úrokové sazby snížit. Ale i přes klesající inflaci v eurozóně panuje obava, že udělat to dříve, než k tomu přistoupí FED, by rozdíl úrokových sazeb mezi eurem a dolarem dále euro oslabil.
„Při rozhodování o sazbách nemůžeme ignorovat, co se děje v USA,“ uvedl guvernér irské centrální banky a jeden z 26 členů výboru ECB Gabriel Makhlouf.
Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé
Ostatní země čelí stejným problémům a o snižování úrokových sazeb také uvažují. Avšak narážejí na problém silného dolaru, a tak třeba indonéská centrální banka minulý týden sazby nečekaně zvýšila. Čímž jen podpořila svou oslabující domácí měnu. To ilustruje, jak odlišně na sílící dolar reagují ostatní země. Některé z letos nejrychleji oslabujících měn, egyptská, libanonská a nigerijská, odrážejí domácí znepokojení z tlaku silného dolaru.
Michal Achremenko