Zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru posílí kolektivní vyjednávání o růstu mezd, míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Odbory ale tvrdí, že v mnoha podnicích nechtějí o kolektivním jednání ani slyšet.
Sněmovního jednání Výboru pro sociální politiku [5.6.] k novele zákoníku práce, která mimo jiné ruší zaručené mzdy, se zúčastnili zástupci zaměstnavatelských svazů a za zaměstnance pak odborové organizace. Nejživější a nejdelší diskuze se vedla nad zrušením zaručených mezd pro soukromý sektor. Přináší ho projednávaná novela zákoníku práce.
Ustanovení rušící zaručené mzdy ve firmách na výboru obhajoval ministr Jurečka tím, že již nyní je z praxe zřejmé, že se odbory ve firmách dokáží s vedením firem na růstu mezd pro další roky většinou dohodnout.
„Máme informace o tom, že se odbory dokáží dohodnout s firmami,“ uvedl s tím, že nejde jen o velké zaměstnavatele s aktivními odbory, ale sociální dialog podle něj dobře funguje i u malých a středních firem.
Na druhou stranu i uznal, že i nadále zůstávají oblasti a subjekty bez partnerů pro kolektivní vyjednávání.
„I tomu se budeme věnovat,“ ubezpečil poslance výboru i odboráře ministr.
Zaručené platy mají i poslanci, upozornil Středula
Zrušení zaručených mezd podle ministra Jurečky rozhodně neznamená, že tím končí debaty o kolektivním vyjednávání. Naopak, takový krok podle něj kolektivní jednání v podnicích jenom posílí.
Do diskuze pro veřejnost vstoupil i předseda Českomoravské konfederace odborových [ČMKOS] svazů Josef Středula. Upozornil, že zatímco v soukromém sektoru se systém zaručených mezd ruší, tak ve veřejné sféře toto opatření nadále zůstane. A zaručené mzdy, jak uvedl, chrání i samotné poslance.
„I v Poslanecké sněmovně PČR máte zaručené mzdy. Stanovenou ji má paní předsedkyně, předsedové výborů, poslanci. Dopřejte ji i lidem v privátním sektoru,“ vyslal apel směrem k poslancům Středula.
Úprava minimální mzdy je v zákoníku práce. Ročně stoupne o procento
Není podle něj pravda, že se růst mezd v soukromém sektoru vyřeší pouze a jen kolektivním vyjednáváním.
„Netvařte se, že tam se to bez zaručených mezd vyřeší kolektivním vyjednáváním, ale sami jste si zaručené mzdy stanovili,“ upozornil na určitou nerovnost šéf odborového svazu.
Ministr Jurečka vysvětlil, že zrušení zaručených mezd pro firmy je jakýmsi kompromisem a výsledkem sociálního dialogu. Tedy jednáním mezi vládou, zaměstnavateli a zaměstnanci.
Firmy bojují o konkurenceschopnost
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR [HK ČR] Zdeňka Zajíčka řeší české firmy daleko větší problém, a tím je udržení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.
„S velkým respektem k odborům si myslím, že podnik bez kvalitních lidí a dobře zaplacených lidí nemůže obstát na vysoce konkurenčním trhu. […] Na druhou stranu bez toho podniku ale není zaměstnání,“ uvedl.
Česká ekonomika roste. Ale jen symbolicky, ukázala statistika
Když není podnik schopný dodat zboží a služby za konkurenceschopné ceny, pak přestane takový podnik fungovat a existovat.
„A potom nebude mít ten podnik ani na mzdy,“ řekl prezident HK ČR s tím, že tím pádem přestane odvádět státu daně a pojistné odvody za zaměstnance.
„A z čeho bude stát financovat celý systém?“ ptal se.
Proto je podle jeho slov nutné nastavit úpravu mezd s ohledem na současnou situaci tak, aby se i podniky mohly nadechnout.
„My jako Česká republika nerosteme ve srovnání s jinými zeměmi,“ podotkl Zajíček.
Zrušení zaručených mezd tak za zaměstnavatele vítá. Podle něj tato změna bude daleko více směřovat ke kolektivnímu vyjednávání v podniku. Upřesnil, že systém zaručených mezd vstoupil do legislativy v roce 2006 právě jako náhrada kolektivního vyjednávání. To v té době totiž ještě nebylo.
Zrušení zaručených mezd kritizuje i SPD a ANO
Na slova šéfa Hospodářské komory ČR reagovala poslankyně výboru Andrea Babišová [ANO]. I ta, jak uvedla, stála v čele odborů deset let. A vedla i jednání o růstu mezd se zaměstnavateli. A vždy podle jejích zkušeností šlo o boj o každou korunu.
„Když odbory přijdou a budou chtít kolektivně vyjednávat, tak dostanou odpověď ´buďte rádi, že dostáváte nějaký plat, popsala.
„Já říkám, že v kolektivní smlouvě se nevyjedná nic,“ dodala.
Podle ní se ke zvedání mezd přistupuje až v momentě, kdy se začne vyhrožovat stávkou a protesty. A to se netýká jen zdravotnictví, dodala poslankyně.
„To, co není v zákoníku práce, tak zaměstnanec prostě nedostane,“ ´řekla.
Se zrušením zaručených mezd nesouhlasí ani opoziční strany ANO a SPD. Místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková [SPD] na jednání avizovala, že se chystají na plénu Sněmovny podat dva pozměňovací návrh k novele zákoníku práce. Přičemž jeden z nich zachovává zaručené mzdy pro soukromý sektor ve čtyřech stupních. Tedy stejně jak se navrhuje pro veřejnou správu.
„Zaměstnanec je vůči zaměstnavateli vždy ve slabším postavení. A je potřeba, aby měl nějaké jistoty,“ zdůvodnila podání návrhu na změnu Šafránková.
V opačném případě podle ní hrozí přechod do šedé ekonomiky.
„Je potřeba, aby tady byl tlak na růst mezd,“ dodala.
Stejný postoj zaujímá hnutí ANO. Jeho poslanec Aleš Juchelka rovněž uvedl, že se chystají podat takové pozměňovací návrhy, které zaručené mzdy zachovají i pro soukromý sektor.
Veronika Táchová
