Dlouho platilo, že v soukromém sektoru ze zemí Visegrádské čtyřky [V4] nejvíce vydělávají Češi. Letos už to ale neplatí. Čechy v příjmech v privátním sektoru pokořili Poláci. Dokládá to studie „CEE Tax Guide“ společnosti Forvis Mazars.
Podle každoroční studie aktuální průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 779 eur [43 967 Kč]. To je o 16 euro méně, než činí průměrná mzda [1 795 eur] v soukromém sektoru v Polsku. V české měně činí rozdíl 387 korun.
„Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí lidem Rakousko. Tam mzda činí 4 753 eur, což je v přepočtu 117 447 korun,“ říká partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein.
Průměrná hrubá mzda stoupla. Ale hlavně lidem s vyššími příjmy
Rakousko tak podle něj zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur [101 435 Kč]. Naopak nejnižší průměrnou mzdu 400 eur [9 884 Kč] pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur [11 465 Kč] vydělávají lidé v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině [12 973 Kč].
Poláci vedou žebříček ve výši mzdy i v tempu jejího růstu
Zatímco loni ukázala studie u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek procent, aktuální porovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi šesti procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o sedm procent, v Maďarsku o jedenáct procent.
Průměrná mzda v soukromém sektoru zemí V4:
- Polsko: 1 795 eur,
- Česko: 1 779 eur,
- Maďarsko: 1 597 eur,
- Slovensko: 1 383 eur.
Česká republika v absolutní výši 1 779 eur v rámci V4 zaujímá aktuálně druhou pozici, zároveň ale zaznamenala nejnižší meziroční růst. Průměrná mzda rychleji než v Česku rostla například i na Ukrajině [+12 %]. Její stagnaci pak vykázaly Kosovo, Řecko, Kazachstán a Uzbekistán. V Německu, kde loni průměrná mzda dokonce poklesla o 2 procenta, nyní došlo k symbolickému 1% růstu.
Daně se nemění
Studie dále poukazuje na fakt, že sazba daně z příjmů fyzických osob se mezi sledovanými 25 státy oproti loňsku až na výjimky neměnila.
„K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Dílčí úpravu provedla také Albánie, která přidala 15% sazbu,“ říká Pavel Klein.
Podle něj stále ale platí, že sazby daní se v jednotlivých zemích značně liší. Menší část států uplatňuje paušální daň z příjmů fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například Bulharska [10 %], Maďarska [15 %], Rumunska [10 %] a Ukrajiny [18 %].
Vysoké daně mění britské boháče v chudáky. Anebo vyšší střední třídu?
Ostatní země dávají přednost nějaké formě progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb [např. 0, 13, 15, 23 % v Albánii], nebo jejich rozmezí. Jako je například 0 až 55 procent v Rakousku nebo 16 až 50 procent ve Slovinsku. Progresivní zdanění preferuje i Slovensko s rozptylem sazeb ve výši 15 až 25 procent.
V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje rovněž v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů. To znamená jak ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu nebo z kapitálových zisků.
–RED–
Výsledek je zcela logickým odrazem dění politiky současné vlády.
1)Poláci dlouhodobě investují do vlastní ekonomiky od energie po infrastrukturu a vždy upřednostňují své národní zájmy, u nás rozhodují zájmy jiné. Již zprivatizované strategické výroby nebo zdroje nazpátek dostávají pod státní kontrolu.
2) dva roky za sebou je růst HDP ČR na technické nule.
3) ČR jako jediná země nedosáhla předkovidové úrovně.
4) zvýšení daní vytáhlo lidem peníze z peněženky, aniž by se investovalo nebo se to promítlo do menšího schodku státního rozpočtu. Viz vývoj státní ho rozpočtu.
5) činnost vlády je nekriticky adorována státními a mainstraemovými médii jako jediná správná cesta. Vláda nemá kromě opozice nad sebou žádnou kontrolu. Skutečné údaje jsou vládou zkreslovány, upravovány nebo relativizovány za hlubokého ticha mediální scény.
6) průmysl upadá, výroba klesá, mzdy nerostou, ceny stoupají a lidé nemají peníze, nebo chuť je utrácet.
7)výdaje na cizí válku nebo na neziskový sektor, nikdy žádnou ekonomiku nenastartuje!
ČR chudne nejrychleji ze zemí OECD. Není proto divu, když přijdou mezinárodní srovnání, které nemůže vláda zkreslit, že nás někdo předežene, nebo rychle dožene. Třeba Rumunsko už je také nedaleko.
Za tím stojí jejich snaha o soběstačnost a tu v mnohých oborech už mají . Ne jako ti naši politici vše prodat a pak chodit prosit zahraniční společnosti u nás podnikající o snížení cen !!!!!!!! Na to jediné mají , jinak jsou ubožáci.