EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

614
EK
Foto: Pixabay.com

Evropská komise [EK] navrhla [19.6.] roční rozpočet EU pro rok 2025 ve výši 199,7 miliardy eur. To je v přepočtu pět bilionů korun. Nejvíce financí, celkem 53,8 miliardy eur [cca 1,3 bil. Kč], půjde na společnou zemědělskou politiku.

Dalších 49,2 miliardy eur [cca 1,2 bil. Kč] půjde podle návrhu na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie.

„Rozpočet EU i nadále Evropě poskytuje prostředky pro řešení současných a budoucích výzev, zejména podporou zelené a digitální transformace a zvýšením celkové odolnosti unie,“ uvedl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Upozornil, že se podařilo posílit pozici EU směrem navenek, kdy byla střednědobá revize víceletého finančního rámce nezbytná k tomu, aby mohla EU reagovat na následky ruské války na Ukrajině.

EU schválila další peníze Ukrajině. Ale chce je i “přezkoumávat”

Kromě 53,8 miliardy eur na společnou zemědělskou politiku a 49,2 miliardy eur na regionální rozvoj a soudržnost půjde další významná částka, 16,3 miliardy eur [cca 403,7 mld. Kč], na podporu partnerů EU a unijních zájmů ve světě. Dalších 13,5 miliardy eur [cca 334,3 mld. Kč] zamíří na výzkum a inovace. A 2,7 miliardy eur [cca 66,9 mld. Kč] vydá EK na ochranu hranic, 2,1 miliardy eur [cca 52 mld. Kč] pak na opatření související s migrací v rámci Evropské unie.

EK přidá ještě dalších 72 miliard eur

Rozpočet EK doplní ještě dalšími 72 miliardami eur [cca 1,8 bil. Kč]. Ty se vyplácejí v rámci Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU [NGEU].

„Toto finanční krytí podpoří EU při plnění jejích politických priorit a zároveň začlení změny dohodnuté při střednědobé revizi víceletého finančního rámce letos v únoru,“ uvedla EK.

V této části [Multiannual Financial Framework, MFF] EK přesměrovává finanční prostředky tam, kde budou mít podle ní největší přínos. To ve spolupráci a v souladu s potřebami členských států a partnerů EU po celém světě, uvádí.

Země EU znovu otevřely téma koordinované fiskální politiky

„Návrh rozpočtu rovněž poskytne, v souladu s revizí víceletého finančního rámce, pokračující podporu syrským uprchlíkům v Turecku a širším regionu a podporu politiky jižního sousedství, včetně vnějšího rozměru migrace a podporu západnímu Balkánu. Klíčové rovněž je, že poskytne stabilní a předvídatelnou podporu Ukrajině,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Spolupráce v rámci jižního sousedství zahrnuje deset partnerských zemí: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libyi, Maroko, Sýrii, Tunisko a palestinská území.

EK včera doporučila zahájit disciplinární řízení se sedmi členskými zeměmi EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Jde o Belgii, Francii, Itálii, Maďarsko, Maltu, Polsko a Slovensko. V eurozóně z této skupiny nejsou jen Maďarsko a Polsko.

ECB varuje před dluhy v eurozóně

Uvedené státy loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu [HDP]. Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent hrubého domácího produktu.

Další zprávou, která se týká hospodaření zemí EU, je varování Evropské centrální banky [ECB] před „významnou finanční zátěží“ zemí eurozóny. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.

Státy EU bojují s obrovskými dluhy, důsledky mohou být fatální

Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu kvůli ruské agresi na Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu.

Požadavky na jednotlivé země se odlišují podle závažnosti problémů. Slovensko potřebuje dosáhnout deficitů nižších téměř o deset procent HDP, Španělsko o osm procent a Belgie o bezmála osm procent. Před těmito státy podle dat ECB stojí nejvýraznější snižování deficitů. Na opačné straně stojí Estonsko, kterému do roku 2070 stačí snížit deficit o méně než jedno procento.

Z materiálu vyplývá, že země eurozóny jako celek musí v reakci na zmíněné tlaky do roku 2070 snížit deficity státního rozpočtu o pět procentních bodů HDP. A jak spočítal britský deník Financial Times, to by při dnešním výkonu ekonomik zemí používajících společnou evropskou měnu odpovídalo částce 720 miliard eur [cca 17,95 bil. Kč].

–ČTK/RED–

2 KOMENTÁŘE

  1. To se vazalské státy EU teda prohnou, to jsou neskutečně vysoké nároky těchto sebestředných darmožrou.. Rozpad diktatury EU-EK musí přijít co nejdříve. Čím dříve, tím lépe pro slušnou Evropu bez těchto členů nového NSDAP.

  2. Ve Francii zvítězily ty pravé politické strany. Unijním právem, zeleným šílenstvím (tomu se nyní vzpouzí Polsko), a myslím ani genderismem a inklusí, se nechtějí řídit. Také nechtějí vojensky podporovat Ukrajinu (jsou si dost podobní s maďarským Fideszem). Snad to pomůže ke zrušení sionprotektorátu EU nebo alespoň odtrhávání nespokojených států od EU. Vagenknechtová v Německu a její politický spojenec, budou moci prosazovat sebezáchovné odtržení Saska (se 4 miliony občanů) od Německa. V něm by se tedy chalífát neuchytil, ale ve zbytku deindustrializovávaného Německa a ve Francii je jasné, že se uchycuje.Tím budou také podpořeny rozumnější státy ve své snaze opustit EU.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here