Opomíjená informace zní – Írán má nového prezidenta, kardiochirurga Masúda Pezeškjána. Ten například v ekonomické oblasti slibuje, že se zasadí o snížení vysoké inflace, přivede do země nové zahraniční investory a utlumí sankce USA.
Otázka je ale širší. A zní, zda reformní prezident Masúd Pezeškján dokáže i v kontextu specifických íránských podmínek proměnit Írán. Zvlášť, když během předvolebních debat vyjadřoval loajalitu íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu. A nikdy nezpochybnil nutnost kontinuity íránského politického systému.
„Nový íránský prezident něco prosadit může. Má k tomu mandát. A i Alí Chameneí vnímá určité nálady ve společnosti. Chameneímu navíc nešlo nikdy o protěžování nějakých konzervativců, k nimž on sám patří, ale o stabilitu režimu,” popisuje pro FinTag politickou situaci v Íránu orientalista a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Podle něj už byli navíc za 35leté vlády Chameneího u moci několikrát lidé, jež prosazovali liberální změny a on sám tomu nebránil. Což platí i pro 69letého Pezeškjána, který ve volebním klání kritizoval například nechvalně známou íránskou mravnostní policii. Také slíbil konec izolace od světa a znovuobnovení jednoty země. V oblasti zahraniční politiky deklaroval, že nebude praktikovat “ani protizápadní, ani protivýchodní politiku”. A slíbil utlumit sankce, které na Írán uvalily Spojené státy.
Volba nového prezidenta v Íránu
Letos v květnu při nehodě vrtulníku Bell 212 zemřel íránský prezident Ebráhím Raísí a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Zahynuvší prezident Raísí se funkce ujal v roce 2021, mandát kvůli nehodě nedokončil. Íránští nejvyšší političtí představitelé za něj rychle hledali náhradu.
Ve druhém kole prezidentského klání proti sobě stanuli dva kandidáti. Masúd Pezeškján, kterého pozorovatelé vnímají jako proreformního. A Saíd Džalílí, který se hlásí k ultrakonzervatismu. Což mimo jiné značí, že odmítá jakékoli zlepšení vztahů s USA. Zvítězil Masúd Pezeškján, který ve zhruba 89 milionovém Íránů získal o tři milionů hlasů více.
Důležité je i to, že to byl právě Pezeškján, jenž kritizoval svého předchůdce za to, že Írán přibližuje více Rusku a Číně. I vyzýval ke konstruktivním jednáním se západními partnery o obnovení jaderné dohody z roku 2015. V této smlouvě původně souhlasil Írán s omezením svého nukleárního programu výměnou za zmírnění sankcí ze strany Západu. Avšak v roce 2018 oznámil tehdejší americký prezident Donald Trump, že USA od dohody odstupují.
Zmírní se napětí na Blízkém východě?
V souvislosti se zvolením nové hlavy Íránu se hovoří o možném polevení napětí na Blízkém východě. Tam Izrael stále válčí s teroristickým hnutím Hamás, které podporuje a spolufinancuje právě Írán. Je také zřejmé, že bez jeho vědomí a podpory by záškodnická komanda z Hamásu nemohla překvapivě zaútočit 7. října minulého roku na Izrael. Jakkoli to Chameneí veřejně popřel.
Také je veřejné tajemství, že íránský režim podporuje výbojné teroristické milice, hútíjské rebely a další bojůvky, které v neklidném regionu a Rudém moři pomáhají prosazovat agresivním způsobem íránské zájmy. A na druhé straně tím otevřeně deklarují podporu Hamásu proti Izraeli.
Konflikt v Rudém moři opět poškozuje hlavně Evropu, píše WSJ
Avšak znovu: Je v moci nového íránského prezidenta alespoň zmírnit stupňované napětí na Blízkém východě a v Rudém moři? Tady se budou opět křížit jeho zájmy s konzervativními kleriky včetně zmíněného Chameneího. Problém je, že tomu současná výbušná situace vyhovuje, protože z eskalace napětí Teherán těží. Do situace promlouvá i politika Izraele, který stále nelítostně bojuje v Gaze s hnutím Hamás. To vše přináší radikálním ší’itským skupinám a lokálním nepokojům jistou podporu Teheránu.
Izrael nechce problém Hamásu řešit, ale vyřešit jednou provždy
Nový íránský prezident Pezeškján by přesto mohl podle pozorovatelů sehrát moderační úlohu s cílem obrousit nejostřejší hrany vyhroceného konfliktu. To znamená zatlačit na hlavní zúčastněné strany, aby střet ještě více neeskalovaly.
Reformní ano, ale kde…
Novinář Kayvan Hosseini pro BBC napsal komentář, v němž uvedl, že “Pezeškján je významný tím, že je reformista“.
„Není však liberálně uvažujícím a demokracii milujícím typem reformisty v univerzálním slova smyslu,” upřesnil zároveň.
Proto musíme nahlížet na reformismus v kontextu Íránu. Nikoli v našem evropském, který není v žádném případě uplatnitelný na specifické íránské podmínky. A to přesto, že Írán v letech 2022-2023 zažil nebývalé občanské protesty. Ty se odehrály po smrti 22leté Mahsy Amíníové, jíž brutálně zbila mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. O tři dny později žena zemřela. Podle oficiální verze policie utrpěla Mahsa ve vazbě infarkt.
Masivní demonstrace začaly v září 2022 v Teheránu a šířily se do dalších měst. Měly jasně opoziční osten. Na mnoha místech se ale zvrhly v rabování, rozbíjení oken obchodů nebo zapalování popelnic. Výsledek? Během deseti dnů přišlo o život podle Iran Human Rights nejméně 76 protestujících.
Protesty ale přece jen ukázaly určitý společenský pohyb směrem k politickým změnám a reformám. V případě Íránu jde o zlepšení stavu občanských, a zejména ženských práv, omezení silné role mravnostní policie či zrušení zákona o povinném nošení hidžábu. Jsou tu ale i další body. List The Economic Times zmiňuje odstranění cenzury internetu v Íránu.
Omezené možnosti nového prezidenta
Jinou otázkou zůstává, zda je v moci Pezeškjána docílit alespoň dílčích změn. V zemi totiž mají od roku 1979, kdy se uskutečnila islámská revoluce, velký vliv duchovní vůdci – ajatolláhové. Chameneí platí za konzervativce. A konzervativní až ultrakonzervativní síly ovládají parlament. A parlament se takto „vybarvil“ i ve volbách letos v březnu.
Avšak jakékoli snahy o zavedení i jen dílčích reformních opatření budou pro novou hlavu státu složité, nikoli ale nemožné. Chameneímu je již 85 let. Ve funkci je od roku 1989. Pozorovatelé uvádějí, že jeho očekáváná výměna slibuje možné změny.
Na druhé straně, jak uvádí Center for Strategic and International Studies, prezidentovy pravomoci v Íránu jsou výrazně omezeny na domácí záležitosti. Naopak nejvyšší duchovní vůdce si udržuje kontrolu nad klíčovými zahraničněpolitickými rozhodnutími, jaderným programem a dalšími záležitostmi.
„Pezeškjánovo zvolení prezidentem vytváří příležitost, i když pouze omezenou, se odklonit od absolutistické protizápadní zahraniční politiky,“ uvedli zástupci think tanku, ale i dodali: „Pokud by k tomuto odklonu mělo dojít, pravděpodobně by musely USA a další západní státy zmírnit sankce uvalené na íránský režim.”
Klíčové jsou USA, ne EU
Břetislav Tureček k tomu pro FinTag podotýká: „Snaha o zmírnění sankcí se může Pezeškjánovi podařit. Naprosto zásadní ale je, že Íránci nebudou jednat s Evropou. Je pro ně příliš slabým partnerem. Byly to americké sankce, a na to nezapomínejme, které donutily stáhnout evropské firmy z Íránu.“
Podle něj jsou klíčoví partneři Íránu Američané. Stěžejním se tak stane, kdo letos v listopadu vyhraje prezidentské volby ve Spojených státech.
„Jestli to bude Trump, tak může mít Pezeškján ve své zemi absolutní slovo, ale nebude mu to nic platné. Pokud zvítězí Biden, nebo obecně demokraté, tak lze předpokládat, že se budou snažit navázat na jadernou dohodu z roku 2015,“ tvrdí Tureček.
Trump přežil pokus o atentát. Na videu nejspíš křičí „kašlu na tebe“!
Upozorňuje i na to, že v době Bidenova nástupu do prezidentské funkce byl jeho zahraničněpolitickou prioritou právě Írán. Avšak také došlo k válce na Ukrajině a ke konfliktu v Gaze, a tak se Írán Bidenovi přirozeně ztratil ze zorného pole.
Podle analytiků se stane pro nového íránského prezidenta snaha o zmírnění sankcí prioritní. Důvody jsou zřejmé. Íránská společnost chudne a je bez slibných perspektiv do budoucna.
Írán: Co se nejspíš stane
Zvolení Pezeškjána novým íránským prezidentem může předznamenávat určité kosmetické společenské změny. To ale jen tehdy, pokud nenarazí na zájmy konzervativní klerické klice ovládající klíčové íránské úřady. Což si uvědomuje i nový íránský prezident.
„I když bude nový prezident usilovat o nějakou změnu, nebude se snažit o příliš velké rozhoupání lodi,” uvádí celkem trefně think tank Chatham House.
Změny se podle něj mohou týkat alespoň zlepšení situace v oblasti lidských práv. Zásadní změny, jež by mohly ve svých důsledcích rozkolísat samotné základy teokratické islámské republiky, jak se ustavily v roce 1979, však podle něj očekávat nelze.
Proti jsou totiž íránští duchovní vůdci i vlivné íránské revoluční gardy. Problém je i to, že íránská společnost je utlumená po protestech v letech 2022-2023. To znamená, že se nachází v určité apatii. Což se mimo jiné ukázalo i nezájmem o zmíněné březnové parlamentní volby.
Na druhé straně může Pezeškján vahou prezidentského úřadu nastartovat změny v zahraniční oblasti s cílem zmírnění sankcí ze strany USA. Protože jsou to právě sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, a hlavně běžné obyvatele země.
Petr Duchoslav
TU-154, hmmm … / děkujeme za upozornění, opraveno. Chyba vznikla při odstranění odkazu na podobnou tragédii ve Smolensku v roce 2010, kam polský prezident Lech Kaczyński původně letěl Tu-154 uctít oběti katyňského masakru. / redakce