Výzvu na sjednocení přeshraničního vyplácení důchodů v zemích Evropské unie dnes [16.7.] na jednání unijních ministrů práce a sociálních věcí předložil český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Praxe v Česku, ale i v dalších zemích Evropské unie [EU] ukazuje dlouhé a vleklé prodlevy ve výplatě těchto důchodů. Výzva míří ve věci hladšího vyřizování přeshraničních penzí i na Evropskou komisi [EK]. Českou republiku v její iniciativě podle MPSV dosud podpořilo jedenáct členských států. Patří mezi ně například Belgie, Francie, Německo a Slovensko.
Podle zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] výzva reaguje na průtahy proplácení důchodů lidem, kteří pracovali část života v zahraničí. V textu výzvy stojí, že proplácení penzí se v těchto případech neúměrně vleče. Anebo to, že dostat peníze z některých zemí EU zabere mnoho měsíců.
„Mobilita pracovníků na vnitřním trhu úzce souvisí s jejich sociální ochranou. Koordinace systémů sociálního zabezpečení pro migrující osoby musí efektivně fungovat jak během aktivního života pracovníků, tak i po skončení jejich aktivní kariéry,“ uvádí česká výzva.
Jestliže daný člověk pracoval za svého aktivního života v několika zemích EU, může mu vzniknout nárok na důchod v každé z nich. To uvádí unijní předpisy. Žádost o důchod zpravidla podává v zemi, kde bydlí nebo kde naposledy pracoval. Tato země je pak odpovědná za vyřízení této žádosti. A rovněž zodpovídá za shromáždění údajů o příspěvcích na důchodové pojištění ze všech zemí, ve kterých žadatel bydlel a pracoval.
Přeshraniční výplata důchodů je docela problém
Dokument konstatuje, že jen v roce 2021 se proplatilo zhruba šest milionů penzí důchodcům žijícím v jiné zemi. Co se týče Česka, tak ve stejném roce podle zjištění FinTag, Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] vyplácela důchody celkem 2 881 424 důchodcům v České republice. Avšak dalších bezmála 100 tisíc jich sociální správa zasílala do zahraničí.
Nejvyšší podíl důchodů do zahraničí směřoval tradičně na Slovensko, to v součtu 35 493 důchodů. Naopak Sociálna poisťovňa vyplatila do České republiky 14 158 penzí. Druhý nejvyšší podíl penzí zasílala ČSSZ do Německa, celkem 19 685 dávek. A 16 895 jich mířilo do Polska.
Výzva ale uvádí, že stovky až tisíce nových důchodců čekají mnoho měsíců na výpočet svých důchodů, které se skládají z několika dílčích penzí z jednotlivých členských států.
Zároveň připomíná, že jsou to právě lidé pobírající starobní, invalidní a pozůstalostní dávky, kteří patří k nejzranitelnějším sociálním skupinám v unijním prostoru.
„Pokud prosazujeme a podporujeme volný pohyb pracovníků, musíme také zajistit, aby se k nim včas dostala legitimní sociální ochrana v důchodu,“ uvádí text české výzvy MPSV.
Ministerská výzva apeluje i na EK
Výzva odkazuje na nedávnou zprávu bývalého italského premiéra Enrica Letty o budoucnosti vnitřního trhu v EU. Ta mimo jiné volá po lepší koordinaci, pokud jde o sociální zabezpečení. V tom podle ní musí pomoci hlavně Evropská komise.
„Podporujeme záměr Evropské komise průběžně sledovat, jak rychlé jsou reakce jednotlivých členských států, a poskytovat pomoc těm zemím, kde dochází k největším zpožděním,“ uvádí dokument.
Jednotlivé členské státy by zároveň měly co nejdříve zprovoznit systém EESSi. To je Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení. Sytém umožní, až se plně zprovozní, rychlou výměnu dat mezi institucemi v EU. Což platí například v souvislosti s výpočtem důchodových nároků osoby, která pracovala v několika členských státech. Do EESSi mají již nyní přístup instituce sociálního zabezpečení.
–ČTK/RED–