Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP

Zadlužení Evropské unie se v letošním prvním čtvrtletí přestalo snižovat. Naopak vzrostlo na 82 procent hrubého domácího produktu [HDP], to z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí.

Data zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji vzrostlo zadlužení na Slovensku, dále roste ale i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.

„Veřejný dluh České republiky na konci prvního čtvrtletí je 43,4 procenta HDP a byl tak osmým nejnižším v rámci EU a současně polovičním ve srovnáním s průměrem zemí eurozóny. Za poslední rok se český dluh zvýšil vůči HDP o půl procentního bodu, a že to bylo tak málo je především zásluhou inflací poháněného nominálního HDP,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Stejně jako roste státní dluh, roste i vládní dluh

V korunovém vyjádření se podle něj český dluh zvýšil de facto o 233 miliardy korun.

„Asi netřeba dodávat, že za nárůstem dluhu stojí především státní zadlužení, respektive deficity státního rozpočtu,“ doplnil Dufek.

Zadlužení zemí EU

Podobně se zhoršila situace i v zemích eurozóny. Zadlužení dvaceti zemí platících eurem je vyšší než zadlužení celé EU. Činní 88,7 procenta HDP. Na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku činilo 88,2 procenta HDP. Meziročně je zadlužení eurozóny i celé unie nižší, naopak v České republice se zvýšilo. Na konci letošního prvního čtvrtletí činilo, jak už bylo řečeno, 43,4 procenta HDP.

Zadlužení zemí Evropské unie v letošním prvním kvartále v %

[Zdroj: Eurostat]

Státní dluh se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 14,10 bilionu eur [cca 356 bil. Kč], zatímco před rokem přesahoval 13,53 bilionu eur [cca 342 bil. Kč]. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,33 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci prvního čtvrtletí 2023, přesahoval 3,09 bilionu korun.

Nejvyšší zadlužení v EU nadále vykazuje Řecko, kde se situace ale postupně zlepšuje. Na konci prvního čtvrtletí zadlužení dosahovalo 159,8 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 161,9 procenta na konci čtvrtého čtvrtletí loni a 169,4 procenta HDP před rokem. Zadlužení nad 100 procenty měla ještě Itálie [138 % HDP], Francie [111 % HDP], Španělsko, Belgie a Portugalsko. Naopak nejnižší zadlužení, konkrétně 22,6 procenta HDP, mělo Bulharsko.

Celosvětový veřejný dluh dosáhl bezmála 100 bilionů USD

Nejrychleji se v mezičtvrtletním srovnání zadlužení zvyšovalo na Slovensku, kde rostlo o 4,6 procentního bodu na 60,7 procenta HDP. Rychlý růst zadlužení registruje také Estonsko a Belgie. Naopak nejvýrazněji se zadlužení snížilo v Řecku, dále na Kypru, v Nizozemsku a ve Švédsku. Mírně pak zadlužení snížilo i Německo.

Deficit veřejných financí EU v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tři procenta HDP, a zlepšil se tak proti deficitu 3,9 procenta HDP na konci loňského čtvrtého čtvrtletí, uvedl v samostatné zprávě Eurostat.

„Zdá se, že finanční disciplína se zatím navzdory konci covidové a následně energetické krize v Evropě příliš nezlepšila. Za mírným zlepšením totiž nestojí ani tak rozpočtové úsilí jako spíše vysoká inflace zvyšující jmenovatele v toliko oblíbeném poměru dluhu k HDP,“ říká Petr Dufek.

Státy EU bojují s obrovskými dluhy, důsledky mohou být fatální

Dále dodává: „A jen pro zajímavost, třináct zemí eurozóny neplní maastrichtské dluhové kritérium, zatímco země bez eura jej plní s výjimkou Maďarska všechny.“

Situace v České republice

V České republice deficit klesl na dvě procenta z 3,2 procenta HDP na konci loňského roku. Nižší deficit má rovněž eurozóna, kde klesl ze čtyř procent na 3,2 procenta.

Český státní dluh stoupl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bil. Kč

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.

Země EU znovu otevřely téma koordinované fiskální politiky

Fiskální pravidla EU známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie. Jeho mimořádné uvolnění dále prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

–ČTK/RED–