Dovoz strategických surovin ze zemí mimo EU se komplikuje

2864
EU
Povinnost reportu uhlíkových emisí se vztahuje i na produkci hliníku dovezeného ze země mimo Evropskou unii. / Foto: Pixabay.com

Nová povinnost přibyla dovozcům vybraného zboží ze zemí mimo EU. Nově musejí reportovat reálné hodnoty emisí vzniklých při výrobě jimi dovážených produktů. Platí to pro dovoz cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa i oceli. 

Důvodem je uhlíkové clo, jež je součástí evropské politiky Green Deal. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty emisí, za letošní srpen a následující měsíce již reportují skutečné hodnoty emisí. A to, jak říká Viktorie Nerpas z poradenské společnosti BDO, může být pro mnohé zásadní problém.

„Firmy budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů. Většina z nich ovšem dodavatele ohledně této nové povinnosti ještě nekontaktovala. Mnoho firem o této problematice nemá hlubší povědomí. A to přesto, že je o této významné změně oficiálně informovala Celní správa ČR,“ říká.

Čas na to, aby tuzemské firmy tuto novou povinnost vykomunikovaly se svými dodavateli, se podle ní rychle krátí.

„Za neplnění povinnosti vyplývající z nařízení mohou v budoucnu dovozcům hrozit vysoké pokuty,“ upozorňuje Nerpas.

V současné zatím ještě přechodné fázi uhlíkového cla podle ní půjde při kontrolách zejména o to, jestli se firmy k reportingu emisí vůbec registrovaly. A daný přehled prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR [MŽP] skutečně podaly. Pokud nikoliv, přijde jim nejprve upomínka. Pokud by i tu ignorovaly, pak mají čekat kontrolu a penalizaci.

Jedna dobrá zpráva mezi špatnými

Viktorie Nepas očekává, že komunikace dovozců s jejich dodavateli bude poměrně časově i administrativně náročná. To přesto, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým způsobem získat povinně vykazovaná data.

Česko loni vyrobilo nejméně oceli v historii. Klesl vývoz i spotřeba

Na druhé straně report musí firmy podávat čtvrtletně. To znamená, že získat data zpětně za srpen a září mohou až v říjnu. Avšak 31. října je vůbec poslední termín pro podání reportu za třetí čtvrtletí. Konkrétně půjde o počítání emisí u cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa a oceli. Předpokládá se, že portfolio sledovaného zboží se ještě rozšíří.

„Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatím půjde ještě k výpočtu emisí použít kromě standardizovaných pravidel EU i jiné alternativní metody. Například ty, které používají státy, odkud zboží pochází. To ovšem bude možné do konce roku 2024. Následně bude nutné vždy použít metodiku Evropské unie,“ vysvětluje Nerpas.

Prakticky rok poté, tedy od počátku roku 2026, začne mechanismus fungovat v plném rozsahu. A firmy budou za dovezené výrobky hradit skutečné uhlíkové clo, to podle vzniku emisí u výrobce ve třetí zemi.

Uhlíkové clo EU: Jeden z pilířů unijního Green Dealu

Celkově je mechanismus zavádění uhlíkového cla součástí evropského legislativního balíčku Fit For 55. Ten představuje opatření ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.

„Uhlíkové clo bude narovnávat podmínky pro výrobce v rámci Evropské unie. Tedy ty, kteří platí emisní povolenky, s producenty ve třetích zemích, kteří měli podmínky výhodnější. V dlouhodobém horizontu má nařízení bránit dalšímu přemisťování výroby do třetích zemí,“ vysvětluje Nerpas.

Europoslanci odhlasovali změny v ETS i uhlíkové clo

Uhlíková cla vycházejí z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 z loňského dubna. Jde o takzvaný Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích [Carbon border adjustment mechanism, CBAM].

Podle Komise slouží CBAM hlavně jako nástroj pro boj proti úniku uhlíku. Konkrétně proti zmíněné situaci, kdy průmyslová odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů přesunou výrobu mimo EU do jurisdikcí s nižšími standardy politiky v oblasti klimatu.

„Cílem tedy je, aby dovezené zboží bylo vystaveno stejné ceně uhlíku jako domácí výroba,“ uvádí na svých stránkách MŽP.

Čeští politici podrazili nohy českému průmyslu i spotřebitelům

CBAM funguje souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi [EU ETS]. Což mimo jiné značí, že na dovozce se od roku 2026 na základě emisí obsažených v dovezeném zboží vztáhne povinnost nákupů takzvaných CBAM certifikátů. Jejich cena se odvodí od ceny evropských emisních povolenek.

–RED–

2 KOMENTÁŘE

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here