Digitalizace: Pirát Bartoš za pět, lidovec Jurečka za jedna

Zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] nezvládá uvést do praxe funkční IT systémy nového stavebního řízení, digitalizace výplaty dávek na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR [MPSV] dál úspěšně pokračuje.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ] Miloslav Kala v podcastu FinTag letos potvrdil to, co v něm říkal již před čtyřmi roky: „Problém vidím v tom, aby se vůbec někdo začal zabývat tím, jak řídit státní správu. Jak ji nastartovat, renovovat. Postavit znovu ty procesy. Tak to chybí úplně. Tím se zatím nezabývá nikdo. Není to politickým tématem, bohužel.”

Letos pak dodal: „Bohužel odpověď je, že se za tu dobu nezměnilo vůbec nic. To slovo vůbec bych podtrhnul, protože je to strašná škoda, protože promarňujeme potenciál naší země.“

Za příklad přitom mimo jiné dal digitalizaci veřejné správy. Lidé podle něj očekávají od státu, že jim v této oblasti nabídne stejné služby, jako jim dnes běžně nabízí soukromý sektor. To se podle něj ale pletou. Stát totiž rezignoval na to, aby si v této oblasti kladl vůbec nějaké cíle.

„Už se ani nepokoušíme o to, aby stát poskytl základní služby prostřednictvím nových technologií. […] Abychom si řekli, chceme to udělat jinak, chceme to komfortní pro občany, takovou snahu tady vůbec nevidím,“ uvedl v podcastu FinTag prezident Kala.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

Zaostávání v digitalizaci se podle něj projevuje nejen v chabém servisu, ale i tam, kde jde o více než jen o servis. Příkladem je tragická střelba na pražské Filozofické fakultě UK v prosinci loňského roku. Stát ani po této události není schopen kvůli váznoucí digitalizaci propojit registry držitelů zbraní se zdravotnickou dokumentací lékařů. Digitalizace zdravotnictví, v němž pacient často běhá mezi doktory a pojišťovnami jako pošťák, by pak vydalo na samostatný článek.

Ministr pro místní rozvoj hlavu na špalek nedá

Dlouhé roky naléhavě potřebný stavební zákon připravovala ve spolupráci se soukromým sektorem zastoupeným Hospodářskou komorou ČR [HK ČR] již vláda Andreje Babiše [ANO]. Zástupci tehdejší opozice, nynější vládní pětikoalice, tehdy návrh zákona kritizovali. Když se dostali k moci, několikaletou práci smetli ze stolu, a po dlouhých dvou letech, kdy tu zákon nebyl, přišli s vlastní verzí.

MMR: Stavební řízení v Česku vstoupilo do 21. století

Součástí jejich návrhu jsou přitom i nové IT systémy, které ale nefungovaly tak, jak měly už v době jejich přípravy, a nefungují ani nyní, kdy mají běžet naostro. To přesto, že stakeholdeři zprava i zleva MMR dlouhodobě upozorňovali, že systémy IT v oblasti nové stavební legislativy nefungují. Zatímco tehdy je ale nikdo nebral vážně, teď se ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti] veřejnosti omlouvá za problémy. Rezignovat ale nehodlá. Špalek na hlavu nedá, jak se nechal slyšet v médiích.

Ministr Bartoš způsobil Česku hospodářské škody

Z politického hlediska se to dá pochopit. Avšak už ne z hlediska dopadů jeho práce do ekonomiky. Stavebnictví v Česku je na tom aktuálně ještě hůř než český průmysl. Něco v Česku postavit dlouhodobě trvá věčnost. Avšak kvůli zpackanému vstupu nové legislativy do praxe, nefunkčním Bartošovým IT systémům, se do té doby, než se situace zlepší, nepostaví už vůbec nic. A když přece jen, tak to nebude deset domů, ale jen dva. A možná ani to ne. To vše má ekonomické dopady. Pokud by žil kupříkladu Tomáš Baťa, Bartošovi by jeho špatný výkon nejen spočítal ve finančním vyjádření, ale škody by jemu a jeho Pirátům dal i k náhradě.

Názor: Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim

I když Bartoš a jeho zhruba 1 200 Pirátů jen letos načerpali ze státního rozpočtu přes 80 milionů korun na činnost, nejspíš by se nedoplatili. Škody jimi způsobené jsou totiž obrovské. Místo toho, aby stavebnímu sektoru pomohli, dali mu další ránu do vazu. Ministr Bartoš a jeho lidé svou nekvalitní prací způsobili české ekonomice, to znamená českým lidem, hospodářské škody!

To značí:

Stavebním firmám ubyde práce. Česko dál nebude mít dostatek moderních kancelářských budov na pronájem, a tak zahraniční firmy opět půjdou do Polska a jinam. Ceny nemovitostí na bydlení, protože těch opět více nebude, opět poskočí do nezvyklých výšin. Mladí, ale už i starší lidé dál nebudou mít peníze na vlastní bydlení a budou bydlet u rodičů. A opět klesne porodnost.

Spolu s cenami nemovitostí přirozeně porostou i ceny nájmů

Dopravní infrastruktura v Česku se bude dál rozvíjet pomalým tempem. Atmosféra ve společnosti bude hustá, že by se dala krájet, a inflace opět půjde nahoru. Proč? Protože stát neudělal to, co měl. Anebo jinak, protože to neudělal správně, i když to stálo stovky milionů korun. Stejně jako nás další stovky milionů stojí ti, kteří to správně neudělali.

Digitalizace: Jsou tu ale i dobré příklady z praxe

Jakkoli využití moderních technologií současnou vládu, zdá se, nejvíce zajímá u možnosti korespondenční volby ze zahraničí, jsou oblasti, kde i její zástupci s nimi dokáží správně pracovat. Týká se to rezortu ministerstva práce a sociálních věcí, jenž před nedávnem pro změnu řešil kolaps žádostí o dávky na úřadech práce. A to jak kvůli tomu, že se v Česku dnes čerpají dávky na kdeco, ale i kvůli tomu, že s příchodem běženců z Ukrajiny, je čerpá podstatně více lidí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] to ale zvládl. Přesněji řečeno digitalizaci zvládl, čímž udržuje systémy v chodu a šetří veřejné peníze.

• MPSV digitalizaci dávek umí. Zaplatí i IT specialisty, tvrdí Trpkoš

Sice dále platí, že mnohé IT systémy MPSV jsou stále desítky let staré, ale už se alespoň pracuje na jejich výměně. A nové IT systémy – na rozdíl od Bartoše, který se paradoxně prezentuje jako odborník na IT – fungují velice dobře. Je to kupříkladu dávková aplikace MPSV Jenda, která se neustále rozšiřuje. Nyní aplikace umožňuje žádat a dokládat potřebné dokumenty přes Jendu u přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a rodičovského příspěvku. Od července příštího roku ale už počítá s redesignem dávky zahrnující čtyři stávající dávky. Tedy přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. A zřejmě se na MPSV zdigitalizují i žádosti o zařazení do evidence úřadu práce a žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Jak je to možné, že na MPSV digitalizace jde, a na MMR nejde? Odpověď hledejme nejspíš v personální politice. Zatímco Ivan Bartoš si podle informací FinTag k přípravě IT systémů přizval hlavně sobě blízké „piráty“, nejspíš, „aby byla pohodička“, jenž i královsky zaplatil, Marian Jurečka využil služeb profesionálů. Shodné je jen to, že i on je dobře zaplatil. IT sekci na MPSV tak vede Karel Trpkoš, který dříve působil v ČEZu, kde nejspíš má i doteď smlouvu. A několik měsíců přitom hasil situaci i na Úřadu práce ČR.

HK ČR: Prvostupňovou agendu ve státní správě svěřme AI

„Do oddělení kvůli digitalizaci systémů spadajících pod resort práce a sociálních věcí jsem nabral 30 až 35 nových lidí. A nejde o konečné číslo. My jsme v situaci, kdy ten nábor můžeme dělat postupně,“ vysvětlil tento týden v pořadu serveru Seznam Zprávy Ptám se já.

Na otázku, jak se mu daří přivést zkušené IT pracovníky do státní správy v konkurenci s komerčním sektorem odpověděl, že na daném pracovním trhu dokáže být jeho oddělení jako zaměstnavatel konkurenceschopné. Ředitel odboru IT si podle něj přijde v průměru na 160 až 180 tisíc korun hrubého měsíčně.

—

Otázka, zda je to moc, nebo málo, není namístě. I kdyby byl jeho plat násobně vyšší, prozatímní výsledky práce MPSV v oblasti digitalizace ukazují, že se nám lidé jako on a jemu podobní mnohonásobně vyplatí. Problém je, jak se zbavit těch, kteří se nám nejen nevyplatí, ale ještě nás stojí majlant peněz.

Daniel Tácha