Česká ekonomika letos vzroste o 1,1 procenta, ale už v příštím roce zrychlí na 2,7 procenta. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž dvou procent a reálné mzdy porostou okolo čtyř procent. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
To ve své aktuální Makroekonomické predikci České republiky. Predikce je důležitá hlavně z toho důvodu, že z ní vyjde MF ČR, ale i celá vláda při sestavování státního rozpočtu na příští rok. Alespoň tak to vysvětluje ministr financí ČR Zbyněk Stanjura [ODS]. Co se týče samotného rozpočtu, prozatím se ale neví nic jiného než to, že jeho schodek nebude vyšší než 231 miliard korun.
Schodek rozpočtu 2025 má být 231 mld. Kč. Nic víc se zatím neví
Co říká aktuální predikce MF ČR o fiskální politice vlády na příští rok? Odpověď zní, že neříká vůbec nic. Omezuje se jen na hodnocení letošního roku. V něm hlavně shrnuje pozitivní dopady vládního takzvaného ozdravného, konsolidačního balíčku na příjmy státního rozpočtu a negativní dopady na výdajové stránce rozpočtu v podobě vyšších provozních výdajů a pak nákupů Ministerstva obrany ČR.
„Deficitní hospodaření půjde především na vrub státního rozpočtu, s mírným schodkem budou patrně hospodařit i zdravotní pojišťovny. Naproti tomu místní vládní instituce by měly opět vykázat kladné saldo,” uvádí predikce.
Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?
To v situaci, kdy celkové příjmy sektoru vládních institucí podle ní letos vzrostou o 6,2 procenta, přičemž daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 7,7 procenta. Jen například zvýšení daně z nemovitých věcí by mělo přinést do veřejných rozpočtů odhadem deset miliard korun.
V oblasti peněžitých sociálních dávek MF ČR letos kalkuluje s navýšením výdajů na výplatu dávek důchodového pojištění. Kromě efektu valorizace důchodů ale ovlivní dynamiku také humanitární dávky vyplácené uprchlíkům z Ukrajiny, podpory v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění či růst platby za státního pojištěnce. To vše by v souhrnu mělo vést k nárůstu sociálních dávek o 5,5 procenta.
Další slib, že už příští rok bude lépe
„Pro letošní rok očekáváme, že po loňské stagnaci ekonomika již mírně poroste. Za dobrou zprávu považuji fakt, že nezaměstnanost v České republice zůstane v rámci EU i nadále rekordně nízká, a že reálné mzdy stoupnou výrazněji, než jsme předpokládali v dubnu, to i díky poklesu inflace,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
A dodal: „V příštím roce očekáváme ještě lepší výkon celé ekonomiky. Ten bude dále odrážet růst reálných mezd a k tomu se přidají jak vyšší investice státu, tak i soukromého sektoru.“
Zhruba to samé ministr Stanjura říkal už loni a na začátku letošního roku. Dokonce hovořil o tom, že ekonomika České republiky poroste výrazně rychleji než ekonomiky jiných evropských států. Slibovaný růst se však nedostavil. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] vzrostla česká ekonomika v letošním 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 0,4 procenta. Podle ekonomů je to jednoznačné zklamání.
Zázrak se nekoná. Česká ekonomika roste ještě méně, než se čekalo
Zatímco ještě v dubnu očekávalo ministerstvo financí růst ekonomiky za celý letošní rok ve výši 1,4 procenta, teď ho odhaduje na 1,1 procenta. Tahounem podle něj je a dál bude oživená soukromá spotřeba, kterou kromě růstu reálných mezd podporuje také větší ochota domácností utrácet. I když maloobchodní tržby v průběhu roku nezaznamenávají takový pokles jako loni, podle ekonomů se o větší ochotě domácností utrácet hovořit nedá. To dokazuje i ekonomický sentiment ve společnosti.
Důvěra v ekonomiku u lidí i firem jde v Česku dál od desíti k pěti
Ve vleklých problémech zůstává dlouhodobě také český průmysl a stavebnictví. V obou případech ekonomové očekávají propad produktivity. Je to zejména průmysl, který se spolu se spotřebou domácností podílí na tom, jak se daří ekonomice. Důležité je připomenout, že od příštího roku budou firmy v Česku platit vyšší daň z příjmů. To jim naordinoval vládní konsolidační balíček.
Jaká jsou rizika podle ministerstva financí
„Rizika predikce v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů,“ uvádí odhad MF ČR.
Jedním dechem ale dodává, že hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Za riziko označuje také dodatečné inflační tlaky.
Česko je v první trojce zemí EU s nejvyšší inflací od roku 2019
A hlavně se soustředí na slabý vývoj ekonomiky v Německu, s níž je česká velice úzce propojena. Zde hovoří o strukturálních problémech a slabém hospodářském růstu.
„Určité riziko nadále představuje schopnost nahradit pokles dovozu zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným importem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky,” uvádí v této souvislosti MF ČR.
Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek
Na druhé straně podle něj český ekonomický růst podporuje zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Přičemž v predikci doslova stojí: Plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.
–DNA–
