Důležitým geopolitickým spojencem USA jsou bezpochyby asijští partneři. Nicméně v tomto regionu si razí sebevědomě cestu i Čína. Úspěšně praktikuje politiku připoutání si dosavadních amerických partnerů k sobě.
Spojené státy si před nějakým časem pochvalovaly politiku konvergence, sbližování, s asijskými partnery. Bylo to patrné i na nedávném nejvýznamnějším asijském bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru.
Americký ministr obrany Lloyd Austin tam hovořil o „nové konvergenci v regionu Indo-Pacifiku“. A i americký ministr zahraničí Antony Blinken zopakoval, že USA se spoléhají na Japonsko, Jižní Koreu a další partnery. Minulý rok navštívil americký prezident Joe Biden Vietnam. Důvod spočíval v povýšení diplomatických vztahů na strategické partnerství.
„Vietnam a USA jsou rozhodujícími partnery ve zlomové době,“ prohlásil tehdy Biden.
I přes chválu, že se politika konvergence daří, je realita poněkud odlišná. Jak uvádí dobře informovaný web Foreign Affairs, Spojené státy naopak ztrácí půdu v důležitých částech nejlidnatějšího světadílu.
Těsný, ale vypovídající průzkum
O určitém obratu směrem k Číně vypovídá i každoroční průzkum think tanku ISEAS-Yusof Ishak. Ten platí za přední instituci, jež se zabývá studiem jihovýchodní Asie. Letos navíc provedl průzkum mezi respondenty z deseti zemí, které patří do Sdružení národů jihovýchodní Asie [ASEAN]. Jejich odpovědi byly výmluvné a v podstatě rozporují až příliš optimistické pohledy nejen amerických ministrů zahraničí a obrany.
- Těsná většina respondentů se v poměru 50,5 ku 49,5 přiklonila k Číně jako příštímu klíčovému partnerovi.
Není určitě bez zajímavosti, že se tak stalo poprvé od roku 2020, kdy se respondenti jasně vyslovili pro Čínu, nikoliv pro USA. Sdružení národů jihovýchodní Asie zahrnuje Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam.
Pro Washington to není vůbec dobrá zpráva už z toho důvodu, že přední činovníci Spojených států na jedné straně a ASEAN na straně druhé v roce 2022 oznámili, že chtějí povýšit vzájemné vztahy na komplexní strategické partnerství. A to právě proti stále narůstajícímu vlivu Číny v Indo-Pacifiku.
„Za posledních pět let přijal Peking v regionu jihovýchodní Asie mnohem asertivnější přístup, a to jak diplomatický, tak vojenský,“ uvádí americký think tank Council on Foreign Relations k politice Číny v jihovýchodní Asii.
A tato doktrína se v praxi potvrzuje. Čína praktikuje stejnou obchodní politiku jako třeba v Africe, čili účinný „průnik“ do infrastruktury, nerostných zdrojů, energetiky. Peking nabízí velkorysou pomoc například s dopravními projekty, které konkrétní země samy bez finanční injekce nezvládnou.
Čínské pojetí spolupráce vs. vliv USA
Zmíněné projekty pak nabyly reálných obrysů v případě dalšího důležitého čínského partnera, již zmíněné Indonésie. Čína vydatně pomohla indonéské vládě s rozmáchlým projektem první vysokorychlostní železnice v celé jihovýchodní Asii. Ta významně zkracuje vzdálenosti. Vzhledem k ekonomickému potenciálu Indonésie, bohatým nalezištím drahých kovů, především niklu, se tato země může stát pro Čínu perspektivně klíčovou.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Jistě však na druhé straně neplatí stoprocentně rovnice, že pokud někde vyklidí pozice USA, hned tam nastoupí Čína. Pokud hovoříme o ASEANu, již zmíněný průzkum ukázal, že jsou patrné hlasy, jež se přimykají rovněž k neutralitě.
- Téměř 47 procent oslovených odpovědělo, že to má být právě ASEAN, který by měl posílit vlastní politické, ekonomické a obranné kapacity, aby mohl účinně čelit jak tlaku Číny, tak USA.
Co z toho plyne: Úspěchy americké politiky konvergence v regionu jihovýchodní Asie jsou nadsazeny. I to, že americké možnosti šíření vlivu v jihovýchodní Asii jsou omezené.
Americké úspěchy vyvažuje Čína
Jistě, USA nadále mohou počítat se spojenectvím s Japonskem a Jižní Koreou, nicméně v dalších důležitých zemích, jako už zmíněné Malajsii nebo Indonésii, převažuje aktuálně čínský vliv.
Peking má těmto zemím dost co nabídnout. Velkorysé investice do infrastruktury a finanční pomoc s náročnými projekty jsou pro ně lákavé a přirozeně vedou k prohlubování vzájemných vztahů a distanci od USA.
Amundi: Očekáváme další rostoucí konfrontaci mezi USA a Čínou
I Spojené státy ale zaznamenaly určité reálné úspěchy v jihovýchodní Asii. Týkají se posílení amerických vazeb s Filipínami. Washington si tímto posílením zajistil bezpečnostní přístup ke čtyřem novým vojenským základnám. Do roku 2023 jich měly USA k dispozici pět. A již zmíněné partnerství s Vietnamem se má přirozeně obtisknout do posílené spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.
Avšak v dalších částech jihovýchodní Asie už se USA takovými úspěchy chlubit nemohou. Je to markantní na příkladu Indonésie či Malajsie, kde USA ztrácejí ekonomicky. Čína je pro Malajsii už dlouhou dobu nejvýznamnějším ekonomickým partnerem.
Petr Duchoslav s využitím zdrojů Foreign Affairs, Council on Foreign Relations
USA je v krachu vinou i dementního Joe. Massajský bubeník krach započal a fanatická socialistka Kamala chce po tomto válečném zločinci vše dokončit. Jenže kdo bude dělat a vytvářet hodnoty ? Když pětina obyvatel USA jsou afronegr nikdy nepracujících z tkz. menšiny. Nechtění migranti z jižní Ameriky vše neutáhnou i mezi nimi je většina stejných lumpů. Jinak by do USA neutíkali i s drogami .. Poněvadž tento šme.. už není menšinou, ale ekonom. vyžírkami .. Dokonce si před desítkami let založili svou teroristickou org., prý aktivisti z „New Afrika“. Nikdo je za ty roky nezavřel za katr, aspoň za pobuřování, vyvolání nepokojů, rabování … proč asi ?