Americká centrální banka [FED] včera po více než čtyřech letech snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Úroky v USA se tak posunuly do pásma 4,75 až 5,00 procenta. Inflace klesá a ekonomika potřebuje podporu, míní FED.
Analytici snížení sazeb předpokládali. FED však překvapil razancí sražení sazeb. Například konsensus ekonomů agentury Bloomberg, jenž zahrnoval více než 110 prognóz, ukazoval na pokles sazeb o 25 bazických bodů. To předpokládala i většina odhadů.
„FED se ale rozhodl pro výraznější snížení s poukazem na silný pokles inflace a zpomalující trh práce,“ říká pro FinTag analytik XTB Tomáš Cverna.
Už na přelomu srpna a září, kdy došlo k výraznému propadu finančních trhů, se ukázalo, že americká ekonomika čeká na vzpruhu v podobě snižování úroků. Klíčovou roli v tom tehdy hrála data z amerického trhu práce. Investoři se obávali hospodářské recese v USA.
„Naše důvěra v příznivé podmínky na trhu práce posílila,“ avšak uvedl na tiskové konferenci po jednání měnového výboru guvernér FEDu Jerome Powell.
Reakce ceny zlata na rozhodnutí FEDu
[Zdroj: xStation]
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v srpnu činila 4,2 procenta. Mimo zemědělství vzniklo minulý měsíc asi 142 tisíc pracovních míst. Průměrný hodinový výdělek v srpnu stoupl meziměsíčně o 0,4 procenta. V meziročním srovnání se mzdy zvýšily o 3,8 procenta.
Inflace a další uvolňování měnové politiky
Jerome Powell dále připustil, že nezaměstnanost v USA mírně stoupá, ale upozornil i na to, že přesto se drží na historicky nízkých úrovních. Řekl, že právě riziko zhoršení situace na trhu práce FED vyvažuje poklesem sazeb.
„Držení sazeb na současných úrovních nebo jejich pomalejší snižování je pro americkou ekonomiku rizikovější,“ vyjasnil.
Inflace podle něj klesá, i když je stále nad 2% cílem banky. Míra inflace letos v srpnu v USA činila 2,5 procenta. Meziročně klesla o 0,4 procenta, meziměsíčně přidala 0,2 procenta.
Lisa Cooková z FEDu varuje před recesí. A vrací se i do minulosti
Šéf FEDu rovněž naznačil, že banka by mohla do konce letošního roku snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by v pásmu 2,75 až 3,00 procenta.
Americká centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace. Ta se v minulých dvou letech dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci. Tehdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby až doteď úroky neměnila.
Centrální banka upravila výhled pro trh práce, inflaci i HDP
FED včera rovněž snížil projekci růstu hrubého domácího produktu [HDP] USA na 2,0 procenta z 2,1 procenta pro letošní rok. Na druhé straně zachoval svůj odhad 2,0% růstu HDP v letech 2025 a 2026. A stanovil novou projekci pro rok 2027 na úrovni 1,8 procenta.
Reakce eura vůči americkému dolaru na rozhodnutí FEDu
[Zdroj: xStation]
Co se týká míry nezaměstnanosti, u ní FED odhady revidoval směrem nahoru. Letos očekává její míru 4,4 procenta oproti původně předpokládaným čtyřem procentům.
U prognózy inflace FED naopak snížil své původní předpoklady. Podle něj míra inflace letos dosáhne 2,3 procenta. Ve své předchozí prognóze počítal s výší 2,6 procenta. Výhled pro jádrovou inflaci v letošním roce snížil z 2,6 procenta na 2,2 procenta.
–RED–
