Zahraniční dluh České republiky v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 370,5 miliardy korun. Na konci června činil bezmála pět bilionů korun. Vyplývá to z předběžných dat, která dnes [20.9.] zveřejnila Česká národní banka [ČNB].
Podle nich výše zahraničního dluhu na konci druhého čtvrtletí dosáhla 62,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP] České republiky. Zahraniční dluh sčítá všechny dluhy, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezikvartálně zahraniční dluh v letošním druhém čtvrtletí klesl o 26,9 miliardy korun. I tak ale činil 4,89 bilionu korun.
Aktuálně dál připadá přes 77 procent zahraničního dluhu na soukromý sektor a zbývající část, to je 22,5 procenta, jsou závazky veřejného sektoru. Do něj spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků [v mld. Kč]
[Zdroj: ČNB]
Zahraniční dluh vládních institucí, který zaujímá 16,3 procenta celkového zahraničního dluhu, se v letošním druhém čtvrtletí snížil v důsledku prodejů vládních dluhopisů zahraničními investory. Stav zahraničních závazků ostatních sektorů tvořil 45,4 procenta celkového dluhu a klesl kvůli splácení půjček čerpaných tuzemskými podniky ze zahraničí.
Jak hodnotí zahraniční dluh trh
„Zahraniční dluh je odrazem přirozených tendencí probíhajících v české ekonomice,“ říká na úvod hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, podle kterého výše hrubého zahraničního dluhu a ani jeho struktura nepředstavují žádný závažný problém pro českou ekonomiku.
„V poměru k HDP dosahuje dluh 63 procenta. Což je méně než v době kurzového závazku, kdy se na český trh hrnuli zahraniční investoři a spekulanti. Navíc v tomto poměru dluh ČR soustavně klesá,“ vysvětluje.
Podle něj není problém ani s krátkodobým dluhem s 50% podílem, jenž je, jak upozorňuje, fakticky nižší než devizové rezervy ČNB. Navíc jde především o půjčky firem, včetně úvěrů od mateřských společností, nebo vklady nerezidentů v tuzemských bankách.
Český státní dluh stoupl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bil. Kč
Jsou tu ale i další vlivy, od nichž se odvíjí výše zahraničního dluhu. Jde o úroky z úvěrů a cenných papírů. Zvlášť, když v posledních letech trhy v Česku ovlivňují vyšší úrokové sazby. Mnohé firmy pak volí úvěrování v cizích měnách u zahraničních bank. A pak jsou tu zahraniční investoři do českých dluhopisů.
„Na dluhopisovém trhu je jasně vidět, jak si zahraniční investoři české státní dluhopisy oblíbili. Právě na konci června, k němuž se vztahují i dnes zveřejněné statistiky zadluženosti, jich drželi za více než bilion korun a jejich podíl na trhu přesahoval třetinu,“ říká Dufek a doplňuje: „Vláda si tak nemusí ani půjčovat přímo v zahraničí, aby její zahraniční dluh narůstal. Stačí nabízet atraktivní domácí korunové papíry na trhu.“
Co na to říká centrální banka…
Podle ČNB úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2024 činí na druhou polovinu letošního roku 171,1 miliardy korun. Z toho jistina je 145 miliard korun a úroky 26,1 miliardy korun.
Zahraniční dluh ČR stoupá. Jsou za tím hlavně nekorunové úvěry firem
Důležitý je pak zejména bankovní sektor. V jeho případě platí, že u bankovního sektoru včetně centrální banky se staly určující pro vývoj zadluženosti zvýšené objemy tuzemských bankovních dluhopisů v držbě nerezidentů.
„Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 38,4 procenta,” uvedla centrální banka s tím, že současně došlo i k růstu stavu krátkodobých vkladů přijatých ze zahraničí.
Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole
Celkově ale stále platí, že stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 4 891,1 miliardy korun, to je 62,8 procenta HDP. Oproti stejnému období loni se stav zahraničního dluhu zvýšil o 370,5 miliardy korun.
–RED–
