V Libanonu Izrael rozpoutal peklo. V pohybu jsou stovky tisíc lidí

Nejméně 100 000 Libanonců uteklo z domovů před izraelskými leteckým útoky, které cílí na hnutí Hizballáh. Při nich mělo zemřít přes 600 lidí. „V Libanonu se rozpoutává peklo,” komentoval dění generální tajemník OSN António Guterres.

Stalo se to tento týden na zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Libanonu. Generální tajemník OSN Guterres vyzval k příměří, které by zaručilo dodávky pomoci do Libanonu.

„Svět nemůže dopustit, aby se z Libanonu stalo další Pásmo Gazy,” uvedl.

Poukázal na situaci na palestinském území, kde boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás způsobily velké ztráty na životech a výrazné zhoršení humanitární situace.

Libanonský premiér Nadžíb Míkátí v reakci na dotaz agentury Reuters řekl, že doufá v brzké zavedení příměří. Podle něj Rada bezpečnosti OSN musí vyvinout tlak na Izrael, aby zastavil boje na všech frontách. Situaci komentoval i šéf íránské diplomacie Arakčí. Podle něj je region na pokraji naprosté katastrofy.

[Zdroj: Google.com]

„Pokud se situace nevyřeší, tak svět bude čelit katastrofálním následkům,” dodal s tím, že Izrael překročil svými rozsáhlými údery na Libanon z uplynulých dnů všechny meze.

Co se děje v Libanonu

Silnice směřující do Bejrútu jsou plné aut s uprchlíky z jihu Libanonu. Lidé spí v zaparkovaných autech, bez dek a polštářů, bez jídla, popsala humanitární pracovnice serveru BBC. Zablokované silnice a izraelské letecké útoky, o nichž nikdy nevíte, kde udeří, komplikují také zásobování, dodala.

„Utekli jsme během leteckých útoků, ani nevím, jak jsme se sem dostali,” řekl BBC dvaasedmdesátiletý muž, který uprchl z jižního Libanonu s manželkou, dvěma dcerami a třemi vnoučaty.

Ale když přijeli k jedné ze škol v Bejrútu, která slouží jako ubytovna, zjistili, že už tam není místo. Podobně jsou na tom další rodiny, které sedí na chodnících s kufry a někteří i s hospodářskými zvířaty. Co se týče stravy, pomáhají nově příchozím nevládní organizace a lidé ze sousedství.

Žádná krev, žádná publicita, ordinují Palestincům v Gaze jejich vůdci

Školy, v nichž není kvůli útokům vyučování, slouží jako dočasné ubytovny. Mnohé už jsou plné.

„Ve světě mají země, ministerstva pro krizové situace nouzové plány. My v Libanonu nic takového nemáme,” uvedl pro deník The National starosta jedné ze čtvrtí na předměstí Bejrútu, v níž se v osmi školách ukrývá 1 400 lidí, Nidal Džurdí.

„Máme jen 800 matrací pro 1 400 lidí. Technicky sice spadáme pod ministerstvo vnitra, ale musíme si pomoci sami,” dodal starosta Džurdí, který koupil z vlastních peněz 200 matrací.

Do Bejrútu míří i Syřané, kteří utekli do Libanonu

Z Libanonu začali kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. Od pondělí se podle agentury AP začaly u hranic se Sýrií tvořit několikakilometrové fronty aut, mnozí prchají pěšky. Kromě Syřanů tudy do sousední země utíkají i Libanonci.

„Stát? Ten je na dovolené,” řekl deníku The National Alí.

Ten našel spolu s 15 členy své rodiny útočiště v opuštěné budově. S pomocí dalších dobrovolníků ze sousedství, kde žil jako malý, vytvořili za tři dny 12 takových squatů.

„Viděl jsem včera spát lidi na plážích a pod mosty. […] Když najdeme opuštěný byt, využijeme ho. Snažíme se sehnat matrace, jídlo a vodu pro lidi, kteří prchají před izraelským bombardováním,” uvedl.

Někteří mají štěstí a vešli se do bytů svých příbuzných.

„Můj byt je malý i pro mě a mé děti, ale musíme se nějak vejít. Je nás tady v bytě u mé sestry moc, ale zároveň nemám, kam jít,” řekla žena na předměstí Bejrútu, která ve svém dvoupokojovém bytě ubytovala 15 příbuzných.

„Vzala jsem děti a utíkala pryč, jen tak v pantoflích,” popsala útěk z vesnice v jižní části Libanonu Zajnab.

Lidé chtějí žít. Utíkají kamkoli, kde můžou přežít, říká Zakaria ze Sýrie

Mnozí Libanonci utíkají i do Sýrie, kam se tento týden začaly kvůli izraelským úderů vracet i tisíce Syřanů uprchlých před lety před občanskou válkou, napsala agentura AP. Na možnou migrační vlnu se připravuje Kypr, pokud by se kvůli bojům uzavřelo mezinárodní letiště v Bejrútu.

Co se stalo v Libanonu

Politické spory, 15 let občanské války [1975-1990] a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice. Z některých se staly politické strany. Nejsilnější z milicí, která je také politickou stranou, je hnutí Hizballáh. To vede od 80. let minulého století ozbrojený boj s Izraelem.

Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Státní úřady v zemi jsou paralyzované a obyvatelé od nich žádnou pomoc ani nečekají.

V Německu žije čtvrt milionu uprchlíků v postavení trpěné osoby

Na migrační vlnu je připraven i Kypr, uvedla jeho vláda. Ta už v srpnu oznámila, že aktivovala evakuační plán ESTIA, který má v pohotovosti od loňského října, kdy začala válka v Pásmu Gazy. Tento plán byl využit například v roce 2006, kdy dlouhodobý konflikt Izraele s Hizballáhem přerostl v měsíční válku. Tehdy Kypr z Libanonu evakuoval tisíce cizinců. Tento týden Británie oznámila, že na Kypr pošle 700 vojáků, kteří by v případě nouze pomohli evakuovat z Libanonu britské občany.

–ČTK/RED–