Senioři: Je nepochybně dobré pracovat do co nejvyššího věku

Téma zvýšení věku odchodu do penze na 67 let, jak nyní ve Sněmovně prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL], rezonuje společností. Přitom se přetřásá i otázka, v jakém věku je člověk zralý na to, aby šel do penze.

Zajímavý náhled na tuto otázku nabízí v rozhovoru na serveru Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] přednostka Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesorka Eva Topinková.

Na otázku, zda lze stanovit univerzální jednotný důchodový věk, a čemu odpovídá dosud stanovená hranice 65 let, říká: „V geriatrii však z klinického pohledu dlouhodobě prosazujeme daleko vyšší věk pro určení toho, kdo je starý.“

Podle ní je ale společnost zvyklá mít arbitrární hranice. A má i hranice pro věk. To je čas, kdy nejpozději obdržíme občanský průkaz, kdy dovršíme dospělost, od kdy si smíme koupit alkohol nebo řídit auto. A stejně tak se dříve stanovil věk 65 let, od kdy se člověk považoval za starého. Tyto hranice ve společnosti jsou podle ní užitečné, třeba z pohledu bezpečnosti, ale jde o otázku podle jejího názoru primárně politickou.

• Stáří nezačíná až v 65 letech, ale už v dospělosti, říká profesorka Topinková

„Stáří nezačíná až v 65 letech, ale už v dospělosti. Nebo alespoň příprava na něj. Záleží proto na tom, jaký má člověk naturel, jak moc je pro něj a jeho profesi důležité, že vypadá dobře nebo je fit. Záleží na rodinném zázemí, na koníčcích, zálibách a celkovém přístupu k životu. Tohle všechno ovlivňuje moment, kdy se ho začíná bát. Někdo se začíná bát s prvním šedivým vlasem, někdo s prvními brýlemi, někdo až s prvním infarktem. Někdo se nebojí a dokáže se s postupujícími změnami lépe vyrovnat. Je to vysoce individuální,,“ vysvětluje.

Kdy odejít do starobní penze

Na aktuální otázku, zda se má zvyšovat věk odchodu do důchodu, odpovídá ze svého pohledu. A podle jejího názoru, jak říká, je nepochybně dobré pracovat do co nejvyššího věku.

„Ať už na plný úvazek, na částečný úvazek nebo v nějaké jiné formě, například na bázi dobrovolnické činnosti,“ tvrdí.

TOP 09 a ODS nečekaně navrhly omezit náročné profese

Podle ní člověk ve vyšším věku nemusí chodit do práce na osm hodin. To by ani nebylo vhodné. Existuje však termín postupné penzionování. Lidé si postupně s věkem snižují úvazky, přechází se na méně náročnou práci, ale zůstávají aktivní a pro pracovní kolektiv potřební. Udržují si sociální kontakty.

„Obecně je pro důchodový a celý sociální systém asi důležitější, aby lidé v důchodu byli co nejzdravější. Zdatní a soběstační, a tak čerpali méně zdravotních a sociálních služeb, invalidních důchodů, příspěvků na péči, ošetřovatelskou a sociální péči, než to, že budou jen déle pracovat,“ říká v rozhovoru na serveru IPVZ profesorka Topinková.

Stárnutí populace

Zhruba před 30 lety se lidé dožívali v průměru 60 až 70 let. Dnes však nejsou žádnou vzácností ani 90letí lidé. Podle profesorky Topinkové prodloužení života jde na vrub obecně pokrokům v medicíně a pokrokům v hygieně.

„My se chceme dožít stáří, ale i ve stáří chceme být stále mladí, a i když jsme již staří, nechceme hned umřít. Dříve chodili lidé do penze v necelých 60 letech. To bylo v době, kdy průměrná délka dožití činila 70 let. Dnes činí průměrná délka dožití okolo 80 let. Ve stáří dnes oproti dřívějším dobám žijeme velmi dlouho. Není výjimka, že jako senior žiji 30 a více let,“ vyjadřuje se i k tématu délky dožití populace.

Do předčasné penze půjdou už jen lidé se 40letou dobou pojištění

Na rozdíl od politiků ale nenabízí zaručený recept na úspěch. Ví totiž, že genetická výbava člověka je nastavena – s ohledem na proces stárnutí, možnosti fungování orgánů a zachované adaptační schopnosti organismu – pravděpodobně do věku cca 150 let.

–DNA–