Po zpřísnění podmínek pro nárok na starobní penzi nyní Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] posouvá i věk pro delší dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti, a to o pět let. I když její výše v prvních měsících poroste.
Lidé do 50 let věku nyní dostávají od úřadu práce podporu v nezaměstnanosti po dobu až pěti měsíců. Od 50 do 55 let se jim tato doba prodlužuje na osm měsíců a lidem nad 55 let na jedenáct měsíců. Podle dnes [15.10.] ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL] představeného návrhu se mají tyto věkové hranice posunout o pět let.
To znamená, že do 55 let věku by lidé při ztrátě výdělku pobírali podporu v nezaměstnanosti nanejvýš pět měsíců. Na delší podporu by měli nárok až od 55 let věku, kdy by od 55 do 60 let dostávali podporu po dobu osmi měsíců a od 60 let jedenáct měsíců.
Úpravu vysvětlil ministr Jurečka stárnutím společnosti a zároveň zmíněným navyšováním věku pro odchod do starobní penze. Na změně podle něj panuje shoda u vládní čtyřkoalice. Poslanci by ji měli dodatečně vložit do nyní ve Sněmovně otevřené novely zákoníku práce.
Výplata podpory v nezaměstnanosti má mimo finanční zajištění i další rozměr. A tím je, že se doba její výplaty započítává do náhradní doby pojištění pro nárok na důchod. Účast na důchodovém pojištění nyní činí pětatřicet let.
Do výplaty podpor v nezaměstnanosti jde ročně zhruba deset miliard korun. Tyto výdaje kryje část sociálního zabezpečení, kterou výděleční lidé měsíčně odvádějí na politiku zaměstnanosti společně s důchodovým a nemocenským pojištěním.
Vyšší podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících
Další navrhovanou změnou, na které je údajně rovněž shoda ve vládní koalici, je podle ministra Jurečky zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících evidence u úřadu práce. Zvýšení má být ze současných 65 procent nově na 80 procent klientova předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo průměrné mzdy. Letos by tak dosahovala až 33 942 korun. V druhém období zůstane podpora na 50 procentech a po zbývající dobu se upraví na 40 procent, nyní je to 45 procent. Od navýšení podpory v prvních měsících bez výdělku si slibuje resort rozpohybování tuzemského trhu práce.
„Současná podpora v nezaměstnanosti není dobře nastavena. Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou práci. Nejen tu, která přijde jako první,“ řekl ministr Jurečka s tím, že se lidé často bojí odcházet ze zaměstnání, i když jim práce ne vždy vyhovuje. To především kvůli jistotám a závazkům na straně druhé.
Od 1. října platí podmínka 40leté doby pojištění pro předčasný důchod
Další změnou je sjednocení maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci od úřadu práce. Obě částky mají být nově shodné. Současná maximální podpora v nezaměstnanosti je podle MPSV 24 608 Kč a při rekvalifikaci 27 578 Kč.
„Cílem těchto změn je zajistit lidem během prvních dvou až tří měsíců nezaměstnanosti lepší finanční podporu, aby měli čas najít lépe placenou práci. Aniž by kvůli finančnímu tlaku museli přijmout méně vhodnou nabídku,“ vysvětluje důvody změny Jurečka.
Delší podporu dostanou lidé nejdříve od 55 let
Dobrou zprávou pro starší osoby pak alespoň může být, že i když se prodlouží věk pro nárok na delší pobírání podpory v nezaměstnanosti, tak se zvýší částky této pomoci. Alespoň tedy v prvních dvou etapách. A to od zmiňovaných 55 let věku následovně:
- První 3 měsíce podpůrčí doby 80 % předchozího příjmu [do 55 let věku první 2 měsíce].
- Další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % předchozího příjmu [do 55 let věku další 2 měsíce].
- Po zbývající podpůrčí dobu 40 % předchozího příjmu [nyní je to 45 %].
Podle návrhu by se u lidí nad 55 let měla prodloužit doba pobírání nejvyšší i poloviční podpory ze dvou na tři měsíce. Poslední fáze s nejnižší částkou od státu by se nezaměstnaným od 55 do 60 let ale zkrátila ze čtyř na dva měsíce a po šedesátce ze sedmi na pět měsíců.
Z práce přímo do rakve: Sněmovna jedná o věku odchodu do penze
Ke změnám v podporách nezaměstnanosti, které mají platit od roku 2026, se na tiskové konferenci MPSV vyjádřil analytik Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career. Uvedl, že český trh práce patří “k nejvíce strnulým” v EU.
„Pravděpodobnost změny práce je u nás proti Nizozemsku či severským zemím třetinová. Tam lidé výrazně častěji procházejí změnou práce z vlastní vůle a hledají si kariéru,” poskytl srovnání s vyspělými zeměmi Evropy Dombrovský.
V Česku podle něj v posledním roce měnilo práci 14 procent lidí. Jen desetina podle něj uvedla, že změna vedla ke zhoršení. Podle analytika jsou u nás hlavní překážkou pro lepší uplatnění se na trhu práce finanční důvody. Více než pětina lidí nemá žádnou rezervu na dobu případného hledání místa.
–VRN/ČTK–
