Dvě země, Moldavsko a Gruzii, čekají zásadní volby, které rozhodnou o jejich budoucí cestě do Evropy. Obě země jsou ve stínu války na Ukrajině, obě jsou bývalé sovětské republiky. A obě mají na svém území ruské vojáky.
—
Aktualizace 21.10: Moldavané se v nedělním referendu těsnou většinou vyslovili pro orientaci své země na EU. Hlasovalo pro to 50,46 procenta voličů, ukazují téměř kompletní výsledky. Současná proeveropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků patrně získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu.
—
Moldavané jdou tuto neděli volit hlavu státu a ještě k referendu. V něm vyjádří svoji vůli, zda má být snaha země o členství v Evropské unii zakotvena do ústavy. Pokud se vysloví pro, potvrdí to prozápadní postoj Moldavska a jeho vůli stát se členem EU. To by rovněž znamenalo, že se Moldavsko vydá na obtížnou cestu demokratických a justičních reforem, aby vyhovělo unijním standardům. Průzkum z minulého měsíce ukázal, že více než 63 procent voličů v referendu řekne své ano. Moldavsko má více než 2,5 milionu obyvatel a 1,2 milionu Moldavanů žije v zahraničí. Tématu se věnuje článek BBC „Decision time for two countries on future role in Europe„. Účast na dnešních volbách odhadl přes 80 procent.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová, dvaapadesátiletá zakladatelka liberální Strany akce a solidarity, která byla zvolená v roce 2020, je zaměřena proevropsky. Jejím protikandidátem je Alexander Stojanoglo, bývalý generální prokurátor Moldavska. Když v červnu oznámil svoji kandidaturu, šlo o velké překvapení. Podporuje ho proruská Strana socialistů, jejímž předsedou je bývalý prezident a populární opoziční postava Igor Dodon.
Podle výzkumů veřejného mínění získá Sanduová více než 35 procent hlasů, proti devíti procentům hlasů pro Stojanogla. Jsou tu však ještě další kandidáti, většinou z proruského tábora. Nerozhodnutých je zatím podle průzkumu 30 procent oprávněných voličů. Pokud žádný kandidát nezíská více než 50 procent, bude se 3. listopadu konat druhé kolo voleb.
I když by Sanduová mohla s přehledem obě prezidentská kola vyhrát, parlamentní volby, které se budou konat příští rok v červenci, už pro ni tak nadějné nejsou. V nich totiž nejsou proevropské postoje veřejnosti tak silné, píše BBC.
Volby: Ilan Shor jako silný muž v pozadí
Osoba, která se tyčí nad všemi volbami v zemi jako hrozba, byť nekandiduje, je obchodník a politik Ilan Shor. Jeho Stranu Shor loni v Moldavsku zakázali kvůli podezření ze spolupráce s Moskvou a ohrožení národní a ústavní bezpečnosti. Shor uprchl v roce 2019 do Izraele poté, kdy byl obviněný ze zpronevěry a praní špinavých peněz. Nyní žije v Rusku. A svojí oddaností k Rusku se nijak netají. V září se vyjádřil, že s pomocí peněz přesvědčí „co možná nejvíce lidí“, aby v referendu hlasovali proti členství v EU.
Náčelník moldavské policie Viorel Cernauteanu už minulý měsíc oznámil, že 130 000 Moldavanů obdrželo peníze z Ruska. Celkem až 15 milionů dolarů [cca 348 mil. Kč] jako úplatek za to, že budou volit proruské kandidáty a v referendu se vysloví proti členství v EU. Pokud je to pravda, čistě hypoteticky by v průměru každý z uplacených voličů dostal v přepočtu cca 2 700 korun.
Ve čtvrtek náčelník Cernauteanu rovněž dodal, že mnoho Moldavanů nedávno odcestovalo do Moskvy údajně na „kulturní výměnné zájezdy.“ Ve skutečnosti podle něj ale prodělali výcvik, jak vyvolávat násilí a nepokoje v době voleb, uvádí BBC.
Rusko stále udržuje své vojenské základny v moldavském Podněstří, které sousedí s Ukrajinou. Dále je tam autonomní ruskojazyčná oblast zvaná Gagauzie. Tamní guvernérka Eugenia Gutulová je aktivní podpůrkyní Vladimira Putina a vztahují se na ni sankce EU za to, že ohrožuje nezávislost Moldavska.
Důležité volby jsou i v Gruzii
Ve hře je také mnohé dění v Gruzii. Tam se konají 26. října parlamentní volby. V zemi žije 3,7 milionu obyvatel, velmi názorově rozdělených. Vládnoucí strana Gruzínský sen je obviňována z podkopávání občanské společnosti přijímáním zákonů v ruském stylu.
Opoziční strany a gruzínský prozápadní prezident pojímají tyto volby jako výběr mezi Evropou a Ruskem. Což vládnoucí strana odmítá.
Analýza: Gruzínská vláda se bojí, aby nedopadla jako Ukrajina
Loni v prosinci Gruzínci oslavili udělení statutu kandidátské země EU. Vstup do EU podle průzkumu podporuje 80 procent obyvatel. V létě EU proces ale pozastavila kvůli přijatým zákonům podle ruského vzoru. Například zákon o zahraničním vměšování přivedl do ulic Tbilisi tisíce protestujících. Tento zákon požaduje, aby se média a nevládní organizace financované ze zahraničí zaregistrovaly jako zahraniční agenti, kteří hájí zahraniční zájmy. Od té doby Gruzínský sen prosadil také zákon omezující práva LGBT.
Evropská unie a Spojené státy před ústupem od demokracie varují. Velvyslanec EU v Tbilisi uvedl, že by mohl být zrušený bezvízový režim s Gruzií, pokud volby nebudou svobodné a čestné. Americký prezident Joe Biden se nedávno odmítl setkat s gruzínským premiérem Iraklim Kobakhidzem. Rusko následně obvinilo západní země z nátlaku na Gruzii a popřelo, že by tak činilo samo.
Strana Gruzínský sen v úsilí o členství v EU ale setrvává. Ministerský předseda slíbil, že opět naváže styky se Západem a že do roku 2030 se Gruzie stane členem EU a prohloubí spolupráci s NATO.
Tato strana je u moci od roku 2012. Pokud vyhraje volby počtvrté, její zakladatel Bidzina Ivanišvili, miliardář, který zbohatl v Rusku, slíbil, že opoziční seskupení zakáže. Aby toho dosáhl, musel by na změnu ústavy ale získat tři čtvrtiny křesel ve 150členném parlamentu.
Opozice v Gruzii je roztříštěná
Opozice v zemi ale není jednotná. I když Gruzínský sen ztrácí na popularitě, stále ještě vede v průzkumech veřejného mínění. Hranici pěti procent, nutnou pro vstup do parlamentu, mají naději překonat čtyři opoziční strany.
Největší z nich, Spojené národní hnutí, je považováno za nejkontroverznější uskupení. Mnoho voličů má ještě špatné vzpomínky na jeho devítiletou vládu před vítězstvím Gruzínského snu. Zbývající tři opoziční strany mají ke sjednocení dost daleko.
Koalice pro změnu, která sdružuje čtyři strany, si v průzkumech vede dobře, ale i kdyby se tyto čtyři strany spojily, trvalo by vytvoření vlády měsíce a zavládla by značná nestabilita.
Ačkoliv budou Gruzínci poprvé volit poslance podle proporčního systému, kritici si stěžují, že vládní strana stále ovládá média a veřejný prostor.
Od té doby, kdy Gruzie v roce 2008 prohrála krátkou válku s Ruskem, existují na jejím území dva separatistické regiony, Abcházie a Jižní Osetie, které se rozprostírají na 20 procentech gruzínského území, to pod ruskou nadvládou.
Nyní před volbami Kreml mluví o normalizaci vztahů s Gruzií. Gruzínská vláda nechce vyhlásit sankce proti Rusku a volební plakáty označují volby jako výběr mezi devastující válkou na Ukrajině a mírem pod křídly strany Gruzínský sen.
Michal Achremenko
Na těchto volbách má daleko větší zájem totalitní EU. Před rokem už tam vyslali placené štváče, progresivisty apod. lůzu společnosti. Euhujerská media lžou, dezinformují, „politici“ z EU pomlouvají, rozeštvávají národy po kterých je jim lautrho..