Ruský prezident Vladimir Putin na aktuálním summitu zemí BRICS v ruské Kazani navrhl vznik nové globální obilné burzy. Země BRICS vyzval i k vytvoření aliance pro umělou inteligenci [AI] s cílem regulovat a stanovit etické normy pro AI.
Skupina BRICS se považuje za konkurenta uskupení ekonomicky nejvyspělejších zemí G7. Například usiluje o vytvoření protiváhy americkému dolaru v celosvětové ekonomice. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Summitu v ruské Kazani se účastní i čínský prezident Si Ťin-pching a zástupci dalších asi 30 zemí.
„Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik společné obilné burzy,“ řekl Putin světovým lídrům z uskupení.
Podle něj by tato burza „přispěla k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny“. Což je, jak zdůraznil, velice důležité, „vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“.
„Uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin,“ řekl Putin.
Analýza: BRICS má perspektivu. Společnou řeč ale nehledá snadno
Oddělená platforma by podle Putina mohla vzniknout i pro obchod s drahými kovy a diamanty. Rovněž se vyslovil pro vznik investiční platformy zemí skupiny. Což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního jihu.
BRICS Clear: Nová banka i pojišťovna
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který se konference účastnil prostřednictvím videokonference, na summitu opět vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Skupině by podle něj prospěla i vlastní banka.
„Navrhujeme novou rozvojovou banku skupiny jako alternativu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance,“ uvedl s tím, že „stávající instituce selhávají“.
Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi s rozvíjejícími se ekonomikami uvítal také indický premiér Naréndra Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového hrubého domácího produktu.
Analýza: Indie bruslí mezi Západem i Ruskem. Může si to dovolit
Zájem o vytvoření nové finanční instituce potvrzuje společné prohlášení lídrů na summitu. V něm stojí: Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear. To znamená iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity skupiny.
Skupina zemí s rozvíjejícími ekonomikami hledá spojence
Další účastník summitu, jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, prohlásil, že skupina BRICS má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku. Kazaňský summit podle něj nabízí příležitosti k vytvoření spravedlivějšího světa.
Ruský prezident Putin doplnil, že více než tři desítky zemí vyjadřují přání se k zemím BRICSu připojit.
„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl.
Co se týče dalšího rozšíření skupiny, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že například v případě Turecka není překážkou ani jeho členství v NATO, pokud se Ankara rozhodne k BRICS přistoupit. Summitu se ostatně účastnil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
V Rusku se koná summit zemí BRICS. Ne každý na něj ale vyrazí
Pro úplnost dodejme, že do ruské Kazaně přicestoval i generální tajemník OSN António Guterres. Za což sklidil ostrou kritiku od Ukrajinců. Guterres jí ale oponoval, že na summity BRICS jezdí pravidelně.
–ČTK/RED–
