Postupné zpoplatňování zdravotní péče v Česku vnímá 65 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven [ČAP] a Hospodářské komory ČR [HK ČR].
Platbám za zdravotní péči se lidé přitom nebrání, pokud by jim ale přinesly dostupnější a kvalitnější péči. S nutností reformovat veřejné zdravotnictví souhlasí 69 procent dotázaných lidí. Nedostatky v systému vnímají už dnes, kdy jde hlavně o dlouhé čekací doby, nedostupnost a omezení péče. Určitým symptomem „nemoci“ je i postupné zpoplatňování zdravotnictví. To vnímá 65 procent dotázaných.
„S problémy ve zdravotnictví se respondenti již setkávají. Nejčastěji, v 73 procentech je trápí dlouhé čekací lhůty. Každý druhý pocítil nedostupnost zdravotní péče kvůli nedostatku lékařů a 24 procent zaznamenalo omezení péče z finančních důvodů,“ doplňuje další výsledky průzkumu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Upozorňuje na to, že ze zhruba půl bilionu korun, který jde ročně do zdravotnictví, připadne více než polovina na personální náklady. A ani to nestačí.
„Finanční situace ve zdravotnictví, především nespokojenost lékařů s platy, vede k tomu, že jsou už dnes běžné různé příplatky. Nebezpečím je jejich neregulovanost a riziko, že se řada lékařů přesune mimo systém zdravotního pojištění a bezplatná péče se stane iluzí,“ popisuje, kam až vede současná situace, Jan Matoušek.
Ve schopnost státu zajistit financování zdravotnictví nevěří až 56 procent respondentů. A podle 77 procent dotázaných náklady na zdravotnictví do budoucna už jen porostou.
Zdravotní pojištění a dobrovolné platby
Zatímco s návratem povinných poplatků mají Češi problém – pro se vyjádřilo pouhých 19 procent respondentů, s dobrovolnými příplatky už by mnozí souhlasili. Připlatit si nad rámec péče garantované státem je ochotno 44 procent respondentů. Nejčastěji jsou Češi ochotni si připlatit za lepší kvalitu služeb v nemocnici [59 %], vyšší kvalitu léčby [55 %] a vyšetření [54 %].
Ochota připlatit si za kvalitnější zdravotní služby
[Zdroj: ČAP]
Do českého zdravotnictví jde letos zhruba půl bilionu korun. Očekává se, že tempo růstu nákladů vzroste spolu se prohlubujícím se stárnutím společnosti. Do zdravotní péče proudí peníze skrze sedm zdravotních pojišťoven, které poskytovatelům rozdělují peníze vybrané na pojistném od zaměstnanců, OBZP, živnostníků, podniků a státu například za seniory, děti či uprchlíky.
Zdravotnictví nemá peníze a nemá ani reformy
Peníze z veřejného zdravotního pojištění se rozdělují mezi jednotlivé zdravotní segmenty každý rok v rámci dohodovacího řízení. V něm jednají zástupci poskytovatelů zdravotní péče s pojišťovnami o tom, kolik peněz kdo a za co dostane. Do jednání ale vstupuje i ministerstvo zdravotnictví, které vždy do konce října vydává vyhlášku stanovující úhrady.
Na stipendia lékařů i činnost úřadů půjdou peníze z pojištění
„Problém je, že do zdravotnictví jdou stále více jen a jen veřejné finance. […] Co nás trápí je to, jak upadá význam dohod mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami kvůli velkému prostoru, vstupu politiků do celého systému. Co nás trápí je i záporná bilance zdravotních pojišťoven poslední dva roky,“ uvedl na nedávném semináři HK ČR její viceprezident Tomáš Prouza.
Podle něj české zdravotnictví brzy narazí do zdi… Uvedl, že to všichni přeci dobře známe…
„30 let se tady bavíme o penzijní reformě, a vždy to skončí parametrickými změnami. A podobné je to i u zdravotního pojištění,“ doplnil.
Z práce přímo do rakve: Sněmovna jedná o věku odchodu do penze
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] v době svého nástupu do funkce slíbil zavedení možnosti zdravotního připojištění na vybrané zdravotní služby.
„Návrh jsme neviděli a jediná možnost je, že návrh zákona připojištění se vloží do zákona o veřejném zdravotním pojištění 48, protože to je jediná možnost, jak to udělat. Ale nemohu mluvit za ministerstvo,“ odpověděl na otázku FinTag, jak to vypadá se slíbeným návrhem zdravotního připojištění, Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, který se za HK ČR zaměřuje na oblast financování zdravotnictví.
–DNA–
