Čína si u Světové obchodní organizace [WTO] stěžuje na vysoká cla, která na dovoz elektromobilů zavedla Evropská unie [EU]. Zástupce WTO serveru Politico dnes [4.11.] potvrdil, že organizace už stížnost obdržela.
Takzvaná vyrovnávací cla ve výši až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny jsou výsledkem vyšetřování čínských subvencí, které v minulých měsících vedla Evropská komise [EK]. Platí od 30. října po dobu pěti let a připočítávají se ke standardnímu desetiprocentnímu clu.
„Můžeme potvrdit, že jsme od Číny obdrželi žádost o konzultace s Evropskou unií ohledně konečných vyrovnávacích cel, která EU zavedla na elektrická vozidla,“ uvedl zástupce WTO.
Čína žádá o konzultace s EU, které představují první krok v rámci případného řešení sporu prostřednictvím WTO. Ty mohou trvat až 60 dní. Následně může být požádán nejvyšší odvolací orgán WTO, aby spor mezi oběma obchodními partnery rozhodl. Panel tohoto orgánu je v poslední době ale ochromený kvůli nedostatku soudců v důsledku nespokojenosti Spojených států s fungováním organizace.
Čína a EU by mohly spor vyřešit i prostřednictvím záložního systému – takzvaného mnohostranného prozatímního ujednání o odvolání při rozhodčím řízení [MPIA]. Jde o nový systém, který ustavila část členů WTO včetně EU, aby paralyzaci odvolacího orgánu obešla.
Dodatečná cla na čínská e-auta akcelerují čínskou výrobu v EU
Minulý týden čínské ministerstvo potvrdilo návštěvu delegace z EU za účelem jednání o možném řešení sporu o vyrovnávací cla a subvence. V případě, že by se obě strany shodly na smírném řešení, mohla by EK od cel upustit i dříve než za pět let.
Jaká cla na elektroauta EK stanovila
Evropská unie uplatňuje při dovozu automobilů standardní desetiprocentní clo. Spolu s vyrovnávacím clem tak celkový dovozní poplatek na některé bateriové elektromobily z Číny přesahuje 45 procent.
Dodatečné clo, které EK zavedla, se liší podle výrobce. Například dovoz elektromobilů od čínské firmy BYD zatížila clem ve výši 17 procent. Clo 18,8 procenta platí na elektromobily od firmy Geely a 35,3 procenta na auta, která vyváží čínský státní podnik SAIC. Při započtení standardního cla tak v posledním případě dovozní poplatek činí 45,3 procenta. Geely prodává například značky Polestar nebo Volvo. SAIC vlastní původně britskou značku MG, která patří k nejprodávanějším elektromobilům v Evropě.
Komise již dříve uvedla, že nejvyšším clem zatíží ty automobilky, které s ní nespolupracovaly při vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou.
Na ostatní výrobce elektromobilů v Číně, včetně těch západních, jako je Volkswagen a BMW, se vztahuje clo 20,7 procenta. Na elektromobily americké značky Tesla vyrobené v Číně zavedla komise clo 7,8 procenta. U tohoto poplatku EK uvádí, že k němu dospěla na základě „individuální kalkulace“.
Čína hrozí protiopatřeními
Čína už dříve pohrozila odvetou proti těm evropským firmám, které na čínský trh vyvážejí mléčné výrobky nebo produkty z vepřového masa. Od 11. října navíc uvalila clo 30,6 až 39 procent na dovoz evropské brandy. Což se dotýká zejména francouzských producentů. Brusel tyto kroky odsoudil jako neoprávněné.
My přece nemáme zájem se pustit s Číňany do křížku, říká Ivan Hodáč
Zavedená cla rovněž vadí německým automobilkám, pro které je Čína důležitým trhem. Manažeři těchto automobilek se obávají, že spor o cla negativně dopadne na odbyt jejich aut v Číně v době, kdy už mají dost problémů kvůli vysokým nákladům v souvislosti s požadavky EK na přechod k takzvaným čistým zdrojům energie.
Británie do celní války s Čínou u elektroaut nejspíš nepůjde
Komise, která jménem 27 členských zemí EU řídí obchodní spory, ale poukazuje na výrazný nárůst dovozu elektromobilů z Číny do EU. Zatímco v roce 2020 podíl elektrických aut vyrobených v Číně dosahoval na unijním trhu elektromobilů 3,9 procenta, do září 2023 se dostal na 25 procent. Komise tvrdí, že je to částečně výsledek nečestných subvencí, které automobilkám poskytuje čínská vláda. Peking takové tvrzení odmítá a poukazuje na technologický pokrok v Číně.
