Američané se měli lépe za Trumpa, a podle toho také volili

„Větší část Američanů se za Bidena neměla lépe než za Trumpa. A voliči neměli důvod věřit Harrisové, že ekonomiku nakopne tak, aby se měli opět lépe,“ říká v rozhovoru pro FinTag Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

V čem hlavně spatřujete příčiny vítězství Donalda Trumpa v prezidentské volbě? A co naopak udělala Kamala Harrisová ve své kampani špatně?

Američané jednoduše uvěřili více Trumpovi, že dokáže lépe spravovat ekonomiku a migraci. Což jsou spojené nádoby. Biden byl prezidentem v nešťastném období pro americkou ekonomiku, kdy ji zasáhla postcovidová inflace. Jeho politika ji mohla jen částečně ovlivňovat, protože cenové hladiny určovala hlavně globální ekonomika. Americké domácnosti, které mají tradičně menší úspory než evropské, jsou citlivější k inflaci. I když ta byla poloviční oproti inflaci například v České republice. Inflace pro část amerických domácností znamená, že přečerpávají své kreditní karty. A pro překlenutí vysokých cen si berou menší půjčky. Inflace se sice v posledních měsících blíží 2% cíli americké centrální banky, ale vyšší ceny samozřejmě přetrvávají. Avšak Američané stále splácejí své kreditní karty, takže efekt nižší inflace při čekání na výplatu ještě subjektivně nepociťují.

It’s the economy, stupid! Připomínají poradci Bidenovi

Můžeme k tomu přičíst i výrazně rostoucí ceny nemovitostí a růst úrokových sazeb u hypoték. Americké banky poskytují garantované 30leté sazby, takže když byly sazby za Joea Bidena okolo sedmi procent a za Trumpa kolem čtyř procent, tak přirozeně vyčkáváte s koupí. Což platí dvojnásob, když v některých oblastech v poslední době zdražily nemovitosti o 100 procent. Jednoduše řečeno, čistě z hlediska materiální životní úrovně se větší část Američanů za Bidena neměla lépe než za Trumpa. A voliči neměli důvod věřit Harrisové, že ekonomiku nakopne tak, aby se měli opět lépe, byť americké ekonomice se daří mnohem lépe po covidu než evropské.

Harrisová lacině lepila díry ve své politické agendě

Jak volby „zamávají“ s Demokratickou stranou? Republikáni získali většinu v Senátu, mají prezidenta. Byla z vašeho pohledu Harrisová tou správnou volbou?

Já se domnívám, že ne dost. Volební prohra v roce 2016 ve straně nic moc nezměnila a v roce 2020 a teď 2024 jela ve stejných myšlenkových kolejích. Originálních návrhů, jak řešit problémy určitých segmentů americké společnosti, představila strana minimum. Skoro by se zdálo, že kampaň Harrisové pak lacině lepila tyto díry ve své politické agendě tím, že na mítincích vystupovala Beyoncé, Jennifer Lopez, Megan Thee Stallion a jiné hvězdy. Voliče lákala na show, na docela prázdná hesla, která nefungovala.

Která například?

Například, že její prezidenství opět přinese „radost“ do americké politiky na rozdíl od Trumpovy temnoty. Tato hesla a show pak navíc přebily i některé politické návrhy, které mohly více rezonovat mezi voliči. Myslím třeba podporu mladých párů při koupi první nemovitosti či podporu malých podniků. Tato agenda ke konci kampaně ale úplně zapadla. Harrisová tak vsadila jen na naléhavost hrozby, pokud vyhraje Trump, a lidí kolem něho pro americkou demokracii a lidská práva. Jenže američtí voliči Donalda Trumpa dobře znají, nepotřebovali více strašit.

Očekával jste, že to tak dopadne?

Nechci působit jako generál po bitvě, ale už v červenci [22.7. Joe Biden odstoupil z volebního klání, pozn. red.] jsem se domníval, že Harrisová bude proti Trumpovi slabou kandidátkou. Že příliš nezvýší šance demokratů. To se nyní potvrdilo. Dokonce si myslím, že Biden by býval měl lepší výsledek. I tak by Trumpa ale neporazil.

Atentát na Trumpa konečný výsledek moc neovlivnil

Jakou roli sehrál v předvolební kampani atentát na Donalda Trumpa? Myslíte, že mu významněji pomohl vyhrát volby?

Ve finále si myslím, že konečný výsledek moc neovlivnil. Jemu osobně pomohl v tom, že se legitimně mohl stylizovat do role oběti až i mučedníka systému. Avšak voliče přesvědčili jiné věci než lítost nad jeho osudem.

Trump přežil pokus o atentát. Na videu nejspíš křičí „bojujte“!

Někteří komentátoři uvádí, že se politika Demokratické strany dostala do krize. Prý se vypotřebovala a nemá co nabídnout do budoucna. Souhlasíte s tím?

Souhlasím. Demokraté například vůbec nezaznamenali to, že stejná politická zpráva, kterou podle nich Trump mířil na bílé pracující, zafungovala i u původně demokratické voličské skupiny – u Hispánců, kteří Trumpovi vyhráli volby. Sázeli na to, že Trump uráží migranty. A tudíž uráží i Hispánce, jenže asi pozapomněli na to, že Hispánci jsou američtí občané a cítí se tak. A tím pádem oddělují Trumpovy výroky, když mluví o nelegální migraci. Tu totiž i oni vnímají jako možný problém do budoucna. To je, že noví migranti mohou pro ně být další konkurencí na pracovním trhu. A i ochrana amerických výrobců skrze cla proto mohla také rezonovat mezi Hispánci. Pokud demokraté považovali Hispánce za svou volební skupinu, tak jí hrubě neporozuměli a nyní sklízí důsledky.

Když je Trump klidný, je smířlivější

V čem bude Donald Trump jiný než ve svém prvním funkčním období? 

Bude mít silný mandát – a to bude brát v potaz i americký Kongres, zejména pokud budou Republikáni kontrolovat obě komory. V tomto kontextu předpokládám, že první velký legislativní akt se bude týkat reformy imigračního systému. Nelze předpokládat, že Trump bude o moc jiný, než byl v prvním období. Tým, který se postupně tvoří, zahrnuje osobnosti, které jsou ideologicky spřízněné s hnutím Make America Great Again [MAGA] už několik let. Budou mít vycizelované politické cíle a agendu a budou ji chtít implementovat – tentokrát bez obav z důsledků pro možnosti znovuzvolení.

Volby v USA: Trump chce 15% korporátní daň, Harrisová 28%

Trump bude mít „jen“ čtyři roky, ale bude vládnou s větším „komfortem“. Harrisovou porazil významně, systém už zná. Ve světě má díky druhému mandátu větší respekt. Nepotřebuje okolí nic moc dokazovat. A když je Trump klidný, protože se cítí uznán, tak má tendence být smířlivější. Ukázalo se to v období po atentátu na něj, první jeho debatě s Bidenem a sjezdu Republikánské strany. Když pak Biden odstoupil a na scénu přišla Harrisová a on znejistil, byl útočnější, méně koncentrovaný.

Co očekáváte od Trumpa v zahraniční politice ve vztahu k Evropě? 

Spojené státy se budou více zaměřovat na mitigaci [zmírnění či omezení něčeho škodlivého, pozn. red.] bezpečnostních, technologických a obchodních hrozeb z Číny. Rovněž budou podněcovat Evropu a NATO, aby je v tomto ohledu podpořily. Neznamená to přetrhání vazeb s Evropou ani jejich oslabení, změní se jejich obsah a struktura. Trump i noví poradci kolem něho to neustále opakují – Asie bude na prvním místě, Evropa nesmí vyžadovat náš „babysitting“.

Trump a hledání řešení na Ukrajině

Jaká bude pozice budoucí americké administrativy k válce na Ukrajině?

„Rusko má menší ekonomiku než Německo a Evropa jako celek se mu nedokáže postavit? Někdo v Evropě nás tahá za nos a zneužívá naší dobroty…“ Tak to vidí Trump a lidé kolem něj. Biden mluvil s Evropou skrz Brusel. Trump se vrátí spíše k bilaterálním vztahům a bude ho zajímat střední a východní Evropa, protože s ním měla v minulosti více společný jazyk.

Maďarsko se objímá s Čínou. Co za to zaplatí?

Polsko bude mít šanci si upevnit pozici v EU právě skrze dobré vztahy s budoucí administrativou. Což platí i pro Maďarsko. To však narazí kvůli svým vztahů s Čínou. Trump tak bude Maďarsko tlačit více do protičínských pozic, které ale nebude nejspíš chtít Maďarsko zaujmout.

Trump před prezidentskými volbami deklaroval, že může vyřešit válku na Ukrajině za 24 hodin. Důvěřujete jeho příslibu?

Byla to předvolební rétorika. Máme samozřejmě legitimní obavy, že Trumpovi je osud Ukrajiny lhostejný. To možná ano, ale není mu lhostejná pozice a prestiž USA. Proto nepředpokládám ty nejčernější scénáře.

Nevěřím, že se Trump skloní před nickou, jako je Putin

Trump nepřistoupí na dohodu, která by jej v očích domácího i zahraničního publika ukázala slabým a nekompetentním. Bude se snažit vyjednat dobrý obchod pro Ukrajinu, ne kvůli Ukrajině, ale kvůli pozici, síle a respektu pro USA v mezinárodním kontextu.

Proč si to myslíte?

Bidenovo stažení z Afghánistánu Trump zkritizoval a kritizuje ho jako chaos, který zbytek světa interpretoval jako americkou slabost. Obětování Ukrajiny by zbytek světa vnímal stejně tak. Vnímal by ho jako pokračující trend amerického oslabování. A to mi nezapadá do toho, jak Trump vnímá roli své země ve světě.

A co míníte o rusko-amerických vztazích za Trumpa? Promění se významnějším způsobem, nebo na obou stranách zvítězí ryze pragmatické vnímání geopolitiky?

Vztahy s Ruskem se budou řídit reálpolitikou. De facto se budou vyjednávat „sféry vlivu“ mezi oběma aktéry, jakkoliv má ten termín negativní konotace. Vztahy budou chladné, ale povede se komunikace, která se v posledních letech zcela utnula.

Nastane za Trumpa zlatý věk Ameriky? A co Čína?

A co naopak ve vnitřní politice? Trump slíbil „zlatý věk Ameriky“. Zvládne Trump inflaci, zavede cla, jak slibuje?  

Neřekl bych, že je inflace chronický problém. Naopak se domnívám, že Trump „slízne smetanu“ nízké inflace a například i vyšší míry investic do americké ekonomiky, kterou nastartovaly Bidenův Inflation Reduction Act [IRA] a Chips Act.

Kamala, nebo Donald? Vítěz voleb slízne smetanu, píší v USA

Nemyslím si, že ve finále Trump zavede plošná cla na veškerý import. Nejdřív je využije pro svou vyjednávací pozici, ale pak cla odliší sektorově. Každopádně cla ale přijdou. Což není dobrá zpráva pro českou ekonomiku, respektive dodavatelské řetězce napojené na německou ekonomiku. Zdá se, že Trump bude mít spadeno hlavně na německý export do Spojených států.

To jsme stále ve vztazích USA a svět, co ale zvládne Trump udělat doma?

Mimo reformy migračního systému, kterou jsem zmiňoval, se Trump zaměří na opiátovou krizi, a zejména zastavení pašování a výroby fentanylu, syntetické „zombie“ drogy. Ta totiž brutálně ničí některé americké komunity a městské čtvrti. V posledních letech na předávkování umírá 80 000 lidí ročně. A také podle mě naváže na zmíněné Bidenovy programy IRA a Chips Act.

I když jsme se toho už dotkli, jaký očekáváte další vývoj vztahů s Čínou? Nemůže se ještě větší protekcionismus nakonec USA, ale i Evropě vymstít?

Biden zavedl mnoho omezení amerického exportu technologií, ale i screening amerických investic do Číny. V tomto Trump nepoleví a ještě přitvrdí. Opět neočekávám plošná 60% cla, jak deklaroval, ale selekci sektorů či jednotlivých artiklů, které tvrdší cla zasáhnou. Oba trhy se ale i potřebují, a tak vzájemná obchodní závislost udrží diplomatické vztahy „na uzdě“. Čína se navíc bude cítit více „obklopena“ Amerikou a jejími partnery. A to proto, že i v Indo-Pacifiku bude Trump apelovat na spojence, aby se více zapojili do vyvažování Číny.

Petr Duchoslav

—

PhDr. Jan Hornát, Ph.D. vede Katedru severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK. Zaměřuje se na americkou zahraniční politiku, transatlantické vztahy a obchodní politiku USA. Současně je výzkumným pracovníkem při univerzitním centru Peace Research Center Prague. V minulosti působil jako hostující výzkumník na School of Public and International Affairs při North Carolina State University a na Univerzitě v Regensburgu. Před vstupem do akademické sféry vedl oddělení na odboru evropských programů Ministerstva spravedlnosti ČR.