Větrolamy znamenají život. Vojáci na Ukrajině o ně svádějí lité boje

Ukrajinská houfnice jen vykoukne zpod maskovací sítě. „Pal!“ ozve se povel a americký kanón M101 vystřelí na ruské jednotky vzdálené několik kilometrů. Proti ruským střelám a dronům Ukrajince dobře chrání husté větrolamy.

A za ně paradoxně vděčí sovětskému zemědělství. Kolem ukrajinských polí se totiž v době Svazu sovětských socialistických republik [SSSR] intenzivně vysazovaly na celé východní a jižní Ukrajině řady stromů, větrolamy. Chránily úrodu a pole před erozí půdy. Situaci popisuje Washington Post [WP] v článku „How Soviet farm planning gave Ukrainian troops vital battlefield real estate„.

Podle něj se právě větrolamy staly v aktuálních bojích na ukrajinských stepích, kde je téměř nemožné se ukrýt před digitálníma očima denních a nočních dronů, krajinným prvkem, o který znepřátelená vojska často bojují. Řady stromů poskytují vojákům úkryt před útokem, znemožňují jejich zaměření a v přestávkách mezi boji nabízí vojákům nejen pocit bezpečí, ale i určitého soukromí.

„Větrolam znamená život,“ říká člen palebného týmu Národní gardy, který udal jen své křestní jméno, Oleksandr, jak mu velí vojenské zákony, a doplňuje: „Ovládnutí strategického větrolamu hraje v bojích velmi důležitou úlohu.“

Vojáci Ukrajiny i jejich ženy a děti jsou vyčerpaní, píše Reuters

I když se stromy u polí na Ukrajině, aby zabránily degradaci půdy, vysazovaly po celé 19. století, o jejich rozšíření se zasloužil hlavně někdejší vládce SSSR Josif Vissarionovič Stalin. Ředitelka Institutu biomedicínských technologií na Ukrajinské univerzitě Valentyna Mochvanová větrolamy označuje jako „snad jediné pozitivní dědictví oněch strašných časů.“

„Někdo ´otci národů´ poradil, že je možné zvýšit úrodu o 30 procent jenom vysázením větrolamů. A to je pravda,“ říká s tím, že na jejich vysazování se nahnaly tisíce lidí.

Proč jsou větrolamy tak důležité

V současné válce na Ukrajině se větrolamy ukázaly být pro bojové jednotky velmi užitečné, zvláště tam, kde nestojí žádné budovy. Kdyby nebyly vysazeny před desítkami let, uvedl jeden z vojáků, ukrajinští a ruští vojáci by se museli zakopávat do velké hloubky, aby se zamaskovali.

Minulý podzim v Luganské oblasti ukrajinská dronová jednotka doprovázená novinářem z Washington Post dorazila k větrolamu a zřídila si tam základnu pro boj s ruskými jednotkami. Větrolam široký několik metrů dobře posloužil k bezpečným přesunům jednotky na frontu a zpět.

„Koruny stromů nám poskytly úkryt. Ruské helikoptéry a drony křižovaly oblohou, aby ukrajinskou jednotku lokalizovaly, ale jejich rakety a dělostřelectvo střílelo naštěstí naslepo,“ popisuje zážitek žurnalista amerického listu.

Válka na Ukrajině je drahá. EU a USA využijí ruské peníze

Letos 15. brigáda zvažovala několik okolností, než si v Doněcké oblasti vybrala pozici pro svoji houfnici, aby zastavila postup ruských vojsk u města Selydove v Doněcké oblasti. Její velitel hledal ideální místo pro umístění houfnice ve větrolamu. A také ho našel…

Řady stromů ve válečné praxi

Podle listu šířka a hustota větrolamu rozhoduje o tom, jaká technika se v něm může ukrýt. Velitel obvykle obdrží rozkaz od nadřízených, odkud a kterým směrem má pálit, a průzkumníci poté hledají ideální místo, popisuje WP.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Nejlepší jsou větrolamy na vyvýšeninách, odkud je lepší rozhled a kde je silnější radiový signál. Zejména o ně ruské a ukrajinské jednotky vedou líté boje, protože jejich výhod využívají obě strany.

„To je jejich výhoda i nevýhoda, Nepřítel je také umí využít,“ říká Olexandr.

Podle něj jsou větrolamy důležité i z dalšího důvodu. Pro vojáky představují vzácný okamžik spojení s přírodou a navozují pocit bezpečí. Blížící se zima jejich význam po opadání listí ale sníží. Pak se musí vojáci poohlédnout po jiných úkrytech, konstatuje WP.

–AM–