Důvěra v českou ekonomiku v listopadu stoupla o 1,2 bodu. Zvýšila se jak u spotřebitelů, tak podnikatelů. Výsledky přesvědčivé ale nejsou. U spotřebitelů roste objem úvěrů a v průmyslu důvěra v ekonomiku klesla i v listopadu.
Zatímco důvěra ve službách stoupla meziměsíčně o 5,9 bodu a dostala se poprvé od července 2022 nad svůj dlouhodobý průměr, průmysl ohlásil další meziměsíční pokles ve výši 3,9 bodu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Ty navíc za listopad doplňuje šetření důvěry podnikatelů v Německu hospodářského institutu Ifo. Podle něj se podnikatelská nálada u našich sousedů v listopadu opět zhoršila.
„Německému hospodářství chybí síla,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest.
Co se týče českých výsledků, v listopadu důvěra v českou ekonomiku mezi podnikateli stoupla v obchodě o 4,6 bodu. A je nejvyšší za poslední čtyři měsíce. Ve stavebnictví vzrostla o 4,2 bodu.
„Zlepšení zaznamenala i důvěra spotřebitelů, která se v listopadu meziměsíčně zvýšila o 0,9 bodu. Ta se tak zlepšovala již třetí měsíc v řadě a současně již druhý měsíc v řadě překonává dlouhodobý průměr,“ říká analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Respondenti podle ní i tak ale zůstávají opatrní. Jejich obavy se týkají především dalšího cenového růstu, vysvětlila. Přesto se podle ní důvěra v ekonomiku pomalu zlepšuje. Což by mělo přispět k větší ochotě domácností utrácet své nadbytečné úspory. Nevylučuje ale ani přítomnost rizik. Mezi ně řadí prohlubující se potíže německé ekonomiky a obavy z dalšího růstu cen.
Důvěra u spotřebitelů v listopadu
Podle aktuálních dat důvěra spotřebitelů rostla již třetí měsíc v řadě. Pozitivní také je, že se nezměnil počet spotřebitelů, kteří očekávají pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Současně se nezměnil ani počet spotřebitelů, kteří očekávají zhoršení své finanční situace. A nezměnil se ani počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících.
„Celkově lze tedy říci, že mezi spotřebiteli panuje relativně dobrá nálada a mírný optimismus do budoucna. Což je důležité i s ohledem na očekávaný vývoj spotřebitelské poptávky jako jednoho z klíčových faktorů růstu tuzemské ekonomiky,“ míní partner poradenské skupiny Moore Petr Kymlička.
Sezónně očištěné indikátory důvěry – bazické indexy
[Zdroj: ČSÚ]
Obdobně komentuje aktuální data Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. I podle ní listopadové výsledky spotřebitelského průzkumu potvrdily zlepšující se náladu spotřebitelů.
„Jejich sentiment rostl třetí měsíc v řadě a současně již druhý měsíc v řadě překonal dlouhodobý průměr. Zlepšení spotřebitelské nálady je ale velice pozvolné a respondenti zůstávají opatrní. Což je vidět například na zvýšených obavách z dalšího růstu cen,“ sdělila.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku podrobně
Mezi spotřebiteli indikátor důvěry v listopadu vzrostl o 0,9 bodu na hodnotu 101,6. A již pátý měsíc zůstává skoro stejný počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících.
Přibližně stejný jako v předchozích dvou měsících zůstal počet dotazovaných domácností, které uvádějí, že jen obtížně vystačí se svými finančními prostředky. To se týká asi 29 procent populace. Stejný zůstal i počet domácností, které si musí vypomáhat úsporami [cca 6 %]. Půjčovat si musí asi čtyři procenta spotřebitelů. Což už ale je více než minulý měsíc.
Úvěry nezvládá splácet čím dál víc lidí. Nejvíce jich je mezi mladými
Oproti říjnu se téměř nezměnil počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že nějaké finanční prostředky uspoří [49 %]. Počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že spoří hodně, se mírně snížil [12 %]. Snížil se i počet spotřebitelů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy. Naopak obavy z nezaměstnanosti zůstávají na stále stejných úrovních. A jak už bylo řečeno, roste počet domácností, které se obávají dalšího růstu cen.
A jde o oprávněnou obavu, protože například ceny prvovýrobců v zemědělství v říjnu meziměsíčně povyskočily o výrazných 6,9 procenta. To podle analytiků neznačí nic jiného než další zdražování potravin.
–DNA–