Rumuni volí prezidenta. Do druhého kola prezidentských voleb postoupili vyhraněně pravicový kandidát Calin Georgescu a bývalá novinářka Elena Lasconiová. Ze hry naopak vypadl dosavadní premiér Marcel Ciolacu.
Rumunská politická scéna postupně střízliví z prvního kola prezidentských voleb, píší světová média. Do druhého kola, jež se bude konat 8. prosince, se s náskokem čtyř procent dostal Calin Georgescu před bývalou novinářkou Elenou Lasconiovou [USR].
A zatímco Lasconiovou komentátoři vykreslují jako transparentní kandidátku s umírněným programem, 62letého Calina Georgeska charakterizují jako ultrapravicového nacionalistu a populistu. Navíc jde podle nich o kandidáta, který se nezdráhá vyjevit své sympatie k Rusku či obdiv k mezinárodní politice maďarského premiéra Viktora Orbána.
Rumuni to ale vidí nejspíš přece jenom jinak. Georgescu v prvním kole prezidentských voleb získal bezmála 23 procent voličů, zatímco Lasconiová, která vede třetí nejsilnější politickou stranu v zemi, něco málo přes 19 procent. Rumunský premiér Marcel Ciolacu [PSD] v prezidentském klání docela pohořel a do druhého kola nepostoupil.
Ve volbách prohráli eurohujeři. A to je dobře, říká Jiří Mašek
Rumunský politický konzultant Cristian Andrei se domnívá, že Georgeskova výhra v prvním kole voleb je „vzpourou proti establishmentu“. Současně ale dodává, že Gerogescu nabízí skutečně jen vágní a populistický program.
„Na druhé straně je třeba ale říct, že v určitých aspektech Georgescu nevystupoval jen čistě populisticky, ale právem kritizoval prudce se zvyšující životní náklady v zemi. Je to právě Rumunsko, které má v rámci EU největší podíl lidí ohrožených chudobou,“ doplnil.
Volby jsou z hlediska budoucího zahraničně-politického vývoje země velice důležité. A to proto, že Rumunsko má poloprezidentský politický systém a pravomoci hlavy státu jsou silné v oblasti zahraniční politiky. A již nyní se jako třecí plocha mezi kandidáty ukazuje například přístup k řešení války na Ukrajině.
Překvapení? Jak pro koho…
Server BBC uvedl, že jasné vítězství Georgeska v prvním kole voleb je prostě „šokující“.
„V prvním kole rumunských prezidentských voleb překvapivě vede krajně pravicový a proruský kandidát,“ napsal server britské veřejné služby.
Nynějšímu údivu nejen BBC, ale i dalších významných světových médií, dávají za pravdu i předvolební průzkumy. Ty Georgeskovi přisuzovaly v prvním kole prezidentské volby maximálně 10% podporu voličů. A některé z nich tvrdily, že Georgesku nedostane více než pět procent. Mnohé z nich favorizovaly premiéra Marcela Ciolaka, který se do druhého kola ale nedostal.
Server BBC rovněž upozornil na to, že výsledek prvního kola je o to víc překvapivý, protože Georgescu je nezávislý kandidát bez stranické podpory. A také proto, že svou kampaň postavil hlavně na sociální síti pro sdílení videí TikTok. Což zdůrazňuje i politický analytik Radu Magdin. Ten míní, že Georgescu dovedně využil potenciál této sítě a s její pomocí aktivizoval voliče.
„Dokázal je přesvědčit kombinací mesiášské řeči pronesené elegantním způsobem, aby využil frustrace lidí,„ uvedl Magdin pro bruselský list Politico.
Naopak Georgescu sám sebe popisuje jako nezávislého kandidáta, který není nikomu a ničím zavázán. Rumunům hlavně slibuje zachování státní suverenity. Rovněž je ostrým kritikem NATO a Evropské unie. Hovoří o nutnosti ukončení „podřízenosti Rumunska“ těmto spolkům. Jasně se také staví proti vojenské pomoci Ukrajině. To přesto, že Rumunsko je členem NATO a vojensky Ukrajině pomáhá v konfliktu s Ruskem. Ukrajině mimo jiné poskytlo protivzdušný systém Patriot.
Rumuni o prezidentovi rozhodnou 8. prosince
Již za několik dnů se tak rozhodne, jakým směrem se napříště vydá Rumunsko. Jestli bude kopírovat v krajním případě maďarský či slovenský vzor a navazovat na národně konzervativní pozice, jež hlásají suverenitu dané země bez evropského diktátu a nařízení, anebo půjde umírněnější cestou. Podle pozorovatelů stále není docela vyloučeno, že voliči se nakonec rozhodnou pro méně konfliktní kandidátku Lasconiovou.
52letá žena, která je předsedkyní středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko, pracovala v žurnalistické branži na různých pozicích. Pokrývala například jako reportérka válku v Kosovu a Afghánistánu. Později nastartovala svou politickou kariéru. V roce 2020 se stala starostkou města Câmpulung.
Pokud ale uspěje Georgescu i ve druhém kole prezidentských voleb, podle analytiků to nejspíš nasměruje Rumunsko zásadně jiným politickým směrem. Tvrdí, že Georgescu zřejmě nastolí národně konzervativní kurz ne nepodobný tomu, který v Maďarsku razí tamější premiér Viktor Orbán [Fidesz-MPS]. Ostatně ten Georgescu vychválil, když řekl, že ví, jak vyjednávat na mezinárodní úrovni.
V krajním případě se Rumunsko může dostat v rámci Evropské unie i do určité izolace, stejně jako se nyní dostalo Maďarsko či Slovensko. A to samé platí pro členství země v NATO. Přičemž je to i Rumunsko, na které tlačí nově zvolený americký prezident Donald Trump, aby dalo více peněz na obranu. Což pro Georgeska jakožto kritika Severoatlantické aliance může představovat zásadnější problém.
Co se týče spojenectví s Ruskem, jež Georgeskovi kritici vytýkají, pak on sám tvrdí, že ho Moskva nikterak nepodporuje. Také ale řekl, že „cítí blízkost k ruské kultuře“. A ruského prezidenta Vladimira Putina popsal jako „muže, který miluje svou zemi“. Analytici v této souvislosti často zmiňují, že Georgescu v minulosti veřejně ocenil i rumunského diktátora a nacistického kolaboranta Iona Antonescua. To připomněl server Euronews.
Petr Duchoslav
