Evropské komisi [EK] nezbývají peníze „na všechno“. A tak nejspíš výrazně omezí počet úředníků, které zaměstnává ve svých zahraničních zastoupení. Plný stav a vůbec svá zastoupení ponechá jen v těch zemích, které považuje za prioritní.
Vyplývá to z dokumentu s názvem Sensitive [důvěrný/citlivý, pozn. red.], kterým disponuje server Politico. Ten o něm informuje v článku Commission plans to slash EU embassy staff around the world. Šetření se podle něj dotkne zejména zastoupení EK v afrických a latinskoamerických zemích. A nebude jich málo.
„Mohli bychom ponechat jakési zastoupení v Súdánu nebo Nigeru. Ale je to špatná zpráva zvlášť tehdy, když americká administrativa, jak se zdá, ztrácí o okolní svět zájem,“ cituje bruselský list jednoho z unijních činitelů, jenž si ale nepřál být jmenován.
Další uvedl, že úspory na lidech ve vybraných zemích jsou jednoznačně špatnou zprávou. To proto, že Evropská unie v nich vyklidí „pole“ Rusku a Číně.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Úspory jsou však, zdá se, nutné. Rozpočet Evropské služby pro vnější činnost [External Action Service – EEAS] doznal škrtů již v letošním roce. A lepší to nebude ani v roce příštím. Důvody jsou vysoké náklady. Aktuálně EU provozuje celkem 145 zahraničních kanceláří na celém světě, včetně České republiky. Odhaduje se, že celkově pro Evropskou unii a v jejích orgánech pracuje zhruba 40 tisíc lidí.
Co stojí v dokumentu Sensitive
„Zachování stávajícího rozpočtu pro EEAS není za současné situace dál možné,“ uvádí se v dokumentu EK s názvem Sensitive.
Na druhé straně v něm ale stojí, že EU potřebuje nadále síť svých zastoupení v co možná nejvíce zemích. A dále, že potřebuje úředníky, kteří jsou lépe připraveni na nové strategie a politické priority EK.
„A to platí i navzdory omezenému rozpočtu,“ uvádí dokument.
Řešení tohoto „rébusu“ dokument spatřuje ve zrušení vybraných zastoupení EK ve světě. To se podle něj ale nedotkne zemí, jež mají zájem o připojení k EU nebo které leží v sousedství hranic EU. V klidu mohou být i úředníci EK v zemích skupiny G20 a v zemích s takzvaným rostoucím politickým a ekonomickým potenciálem. Důležité jsou i ty země, v nichž „nestabilita ohrožuje unijní zájmy.“
Dokument Sensitive dále zmiňuje nutnost reformy fungování zastoupení EK ve světě s ohledem na nutné úspory. Což podle pozorovatelů ale půjde například proti její politice Global Gateway. Ta cílí na omezování vlivu Číny ve třetích zemích.
Německý statistický úřad revidoval výkon HDP za třetí čtvrtletí
Pokud ale dojde k omezení či přímo uzavření zastoupení EK v mnoha afrických, asijských a latinskoamerických zemích, těžko může být její politika bránění vlivu Číny úspěšná. Politico přitom uvádí, že například v Africe uvažuje EK o omezení své přítomnosti ve 30 zemích. V Latinské Americe se dokonce jedná o takovou regionální velmoc, jakou je Brazílie. Kritici úspor podle listu upozorňují, že se škrty nedotknou pouze politiky Global Gateway.
S touto kritikou se avšak dokument Sensitive vypořádává následovně: „Záměrem není zavřít některou ze 145 současných reprezentací, ale soustředit diplomatické úsilí do regionálních center. Zachování sítě v současném rozměru je důležité.“
Rozpočet komisi nabouralo i znovuzvolení Trumpa
Stejně tak upozorňuje na to, že jsou zastoupení EK, která jsou klíčová nebo nabývají na významu. Konkrétně zmiňuje Ukrajinu nebo země Středního východu. A jako jeden z důvodů uvádí nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA.
Vítězství Trumpa je znepokojivý scénář, míní budoucí eurokomisař
List Politico dále konstatuje, že aktuální škrty v diplomatických službách EU jsou v přímém rozporu i se slibem EU z roku 2019. Podle něj v centru jejího zájmu bude Afrika. Tehdy šéfka EK Ursula von der Leyenová navštívila Addis Abebu, hlavní město Etiopie, a zúčastnila se zasedání Africké unie. Byla to její první zahraniční mise, která vyjadřovala prioritní zájem Evropské unie právě o Afriku. Od té doby Evropa v tomto směru ale nepokročila, píše bruselský list. Podle něj jsou nespokojení i samotní úředníci Evropské komise.
„Když tam necháme jen jednoho zástupce a šoféra, bude to špatně,“ uvedl jeden z nich.
Další hovoří o „podivných názorech, které se vznášejí kolem“. Jako příklad jmenuje představu Evropské komise o vybudování silného zastoupení v Indii, které by ale „obstarávalo“ i jejího arcinepřítele, Pákistán.
Úspory se dotknou i EIB. A počítá se s přesuny úředníků
To, že Evropská komise skutečně hledá personální úspory, dokazuje i to, že v dokumentu Sensitive stojí návrh na snížení počtu pracovníků Evropské investiční banky a Evropské civilní ochrany. Méně lidí si vyžádají i projekty humanitární pomoci, pokud se sloučí s projekty Evropské služby pro vnější činnost, konstatuje dokument.
Ne vždy ale jde vyloženě o škrty pracovních míst. V mnoha případech jde o přemístění úředníků EK z jednoho místa na druhé. List Politico píše o přesunu 800 lidí z jedněch zastoupení do jiných. Což se může ukázat při příslovečné flexibilitě evropského orgánu jako nepřekonatelný problém.
„Pokud by k tomu mělo dojít, unijní šéfka diplomacie, Kaja Kallasová, bude stát před ožehavým problémem hned na počátku svého mandátu,“ uvádí list.
Zároveň upozorňuje, že některé menší členské země mohou mít s takzvanou reformou problém. To proto, že samy nedisponují velkou sítí svých zastupitelských úřadů. A tak spoléhají ohledně informací ze třetích zemí na unijní orgány. Zatím ale není nic jisté, protože o návrzích, které představuje dokument EK, se zatím nejednalo.
„Rozpočet Evropské komise je omezený, a tak se bude jednat o všech variantách,“ uvedl jeden z činitelů EEAS.
Mluvčí Evropské služby pro vnější činnost Peter Stano uvedl, že „strategická rozhodnutí ohledně sítě unijních reprezentací budou záviset na návrzích Kallasové a sboru komisařů“. Doplňme, že Estonka Kallasová nastupuje do funkce „Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“ tento měsíc.
Michal Achremenko
Zajímavé je, že na Green deal a na Ukrajinu a její vyzbrojování prachy furt jsou.
nejsou penize