Průměrná mzda v letošním 3. čtvrtletí meziročně stoupla o sedm procent na 45 412 korun. Po zohlednění inflace reálně vzrostla o 4,6 procenta. Mediánová mzda činila 40 482 korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,9 procenta. Medián mezd [40 482 Kč] vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 procenta. U mužů dosáhl 42 893 korun, u žen byl 37 824 korun.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve výši 45 412 korun meziročně stoupla o 2 973 korun [+7,0 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 procenta.
„Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 349 korun a 77 014 korun,“ upozorňují statistici a doplňují: „Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.“
V ČR jsou nízké mzdy a vysoké životní náklady, řekl ministr Rakušan
V 1. až 3. čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná mzda 45 107 korun. V meziročním srovnání činil přírůstek 2 921 korun [6,9 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 procenta.
Průměrná mzda v kontextu dlouhodobého vývoje
„Reálná hodnota průměrné mzdy se mezičtvrtletně zvyšuje nepřetržitě již šest kvartálů po sobě. Což je jednoznačně dobrá zpráva, nicméně stále má co dohánět,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Průměrná mzda se podle něj nachází na podobné úrovni jako ve třetím čtvrtletí roku 2018, tedy před osmi lety. Své dosud nejvyšší hodnoty dosáhla na konci roku 2020. Od té doby ale propadla o 8,9 procenta.
Analýza: Průměrná mzda v Česku roste. Růst je ale příliš pomalý
„Takto výrazný propad kupní síly je nebývalý nejen na tuzemské poměry, nýbrž i v mezinárodním srovnání. Mezi zeměmi OECD zažilo právě Česko od před-pandemického konce roku 2019 vůbec nejdrtivější pokles reálných mezd,“ vysvětluje Hradil.
V mezidobí u nás došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy de facto ke snížení daně z příjmů. V čistém vyjádření tak byl pokles kupní síly o něco méně dramatický. To se ovšem podle Hradila netýká nízkopříjmových zaměstnanců, kterým tato politika výdělky nezvýšila.
„Návrat na bývalou úroveň bohatství průměrného zaměstnance bude ještě nějakou chvíli trvat. Předpokládáme, že dosavadní rekordní reálnou průměrnou mzdu naměřenou ve čtvrtém kvartále roku 2020 nepřekonáme ani příští rok a dojde k tomu teprve v roce 2026,“ tvrdí.
Růst mezd podle odvětví
V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE nejvyšší růst průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí proti stejnému období roku 2023 statistici zaznamenali v oblasti nemovitostí [14,4 %]. Polepšily si vědecké a technické činnosti [+10,1 %].
Rychlý růst mezd vykázaly dále vodohospodáři. Těm stoupla průměrná mzda o 9,3 procenta. Sem patří profese, které se zabývají zásobováním vodou, činnostmi souvisejícími s odpadními vodami, odpady a sanacemi.
Mzdy napříč kraji se výrazně liší. A platí to i pro nejžádanější profese
Naopak k nejnižšímu růstu došlo ve veřejné správě a obraně, dále v povinném sociálním zabezpečení [+3,4 %] a vzdělávání [+3,7 %].
„Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá,“ doplňují statistici.
Průměrná hrubá mzda stoupla. Ale hlavně lidem s vyššími příjmy
Vyjasňují i to, co přesně je medián mezd. Číslo představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než uvedený medián.
–DNA–
