Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

Kraje, obce a jejich dobrovolné svazky vykázaly k letošnímu 30. 9. rekordní přebytky. Obce dosáhly dokonce druhého nejvyššího přebytku od roku 2013. Jen na bankovních účtech drží obce a kraje desítky miliard korun.  

Znovu to vyplývá ze Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů, tentokrát k 30. 9. 2024, Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Podle ní hospodaření krajů, obcí a dobrovolných svazků v září dosáhlo dalšího rekordního přebytku ve výši 78,6 miliardy korun. Zásoby peněz na účtech municipalit k tomuto datu meziročně stouply o 1,7 procenta [+1,3 mld. Kč].

„Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, v září letošního roku činila 83,4 procenta,“ stojí ve zprávě MF ČR.

Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření územních rozpočtů od roku 2013 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Celkové příjmy územních rozpočtů v září 2024 činily 648,6 miliardy korun a meziročně vzrostly o 0,6 procenta [+3,7 mld. Kč]. Vlastní příjmy územních rozpočtů dosáhly 402,6 miliardy korun. Stouply meziročně o 3,5 procenta, to je o 13,6 miliardy korun.

Výdaje územních rozpočtů v září 2024 činily v součtu 570 miliardy korun. Meziročně mírně vzrostly o 0,4 procenta [+ 2,4 mld. Kč]. Běžné výdaje dosáhly 462,8 miliardy a vykázaly mírný meziroční 0,1% pokles. A přesto, že kapitálové výdaje municipalit v září činily 107,2 miliardy korun a meziročně se navýšily o 2,6 procenta [+ 2,7 mld. Kč], stalo se to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.

Kraje a obce: Hospodaření k 30.9. 2024

Finanční situace krajů v září se v meziročním srovnání výrazně vylepšila, píše MF ČR. Kraje hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem rozpočtu ve výši 32,1 miliardy korun. Meziročně se výsledek hospodaření navýšil o 49,1 procenta. To je o 10,6 miliardy korun.

Vývoj struktury daňových příjmů krajů za leden až září 2024 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Celkové příjmy krajů ke konci září činily 282,2 miliardy korun. V září vlastní příjmy krajů dosáhly 93,1 miliardy korun a tvořily 68 procent celkových očištěných příjmů. Vlastní příjmy v září meziročně posílily o 67,1 procenta [+5,4 mld. Kč], to díky výplatě věřitelů Sberbank CZ. Kraje zvýšily i příjem z daně z přidané hodnoty [DPH] o 4,3 procenta [+1,7 mld. Kč] na 40 miliard korun.

Obce letos v září vykázaly přebytek rozpočtu 45 miliardy korun. Avšak oproti loňsku, kdy zaznamenaly historicky nejvyšší kladné saldo hospodaření, letos došlo k jeho propadu o 18,4 procenta. Celkem šlo o 10,1 miliardy korun.

• Rozpočet hl. m. Prahy skončil v září v přebytku 18,8 mld. Kč [-21 %].

Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí na konci září činily 267,7 miliardy korun, výdaje 241,5 miliardy korun. Výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 26,2 miliardy korun.

Vývoj struktury daňových příjmů obcí za leden až září 2024 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Celkové příjmy obcí letos v září činily 374 miliardy korun a meziročně se zvýšily o 1,5 procenta [+5,3 mld. Kč]. Vlastní příjmy obcí na konci září dosáhly 308,4 miliardy korun a tvořily 87,2 procenta celkových očištěných příjmů. I v tomto případě sehrálo svou roli navýšení nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Obce vydělaly i na růstu kapitálových trhů, kde mají peníze. Růst byl 22% a přidal do jejich přebytku miliardu korun. Necelou miliardu navíc oproti loňsku jim vynesly prodeje obecních pozemků.

Desítky miliard na účtech municipalit nejsou efektivní

Peníze na účtech krajů a obcí se v poslední době stávají tématem i z hlediska účelnosti jejich využití. Stanovisko Národní rozpočtové rady [NRR] k vývoji hospodaření sektoru a k nastavení rozpočtové politiky z letošního 5. 12. například znovu uvádí: „NRR zde opět zdůrazňuje, že takto vysoké systémové přebytky rozpočtů samosprávných celků nejsou makroekonomicky racionální. Jde o daně vybrané od daňových poplatníků, za něž tudíž není realizována jejich soukromá, ale následně ani veřejná spotřeba. Což má vliv na tvorbu hrubého domácího produktu.“

Podle NRR je nanejvýš žádoucí změnit nastavení rozpočtového určení daní takovým směrem, aby se zvýšil podíl státního rozpočtu na sdílených daních. Čemuž se zástupci municipalit ale brání. Zastáncem jim je zejména hnutí STAN.

Obce, města a kraje hromadí peníze na účtech. A tak méně investují

Na druhé straně obdobný názor razí i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], jenž dlouhodobě upozorňuje, že se „kraje a obce topí v penězích“. Už jen z hlediska nákladů na obsluhu státního dluhu to přináší další ztráty. Což nedávno definoval jako problém i Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„Na jedné straně se stát potýká s vysokým deficitem státního rozpočtu, který v roce 2023 dosáhl objemu 288,5 miliardy korun, na straně druhé hospodařily územní rozpočty s historicky nejvyšším přebytkem v hodnotě 72,2 miliardy korun,“ okomentoval loňský vývoj hospodaření municipalit NKÚ ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023.

–DNA–