Nový eurokomisař pro obranu a vesmírný výzkum Andrius Kubilius chce, aby rozpočet EU v příštích sedmi letech na obranu a vesmírný výzkum počítal s částkou 100 miliard eur [cca 2,5 bil. Kč]. To je podstatně víc než dosud.
Bývalý dvojnásobný litevský premiér zároveň tvrdí, že Evropa musí podporovat Ukrajinu, aby zvítězila nad Ruskem. Uvádí to bruselský server Politico. Podle něj návrh eurokomisaře představuje revoluci ve vynakládání peněz z unijního rozpočtu. Na obranu a vesmírný výzkum jde totiž z unijního rozpočtu v přepočtu zhruba 250 miliard korun.
„Musíme Ukrajinu podporovat, aby zvítězila,“ říká Kubilius a upřesňuje: „Pokud Ukrajině nepomůžeme, může Rusko začít ohrožovat země Evropské unie.“
V článku Bracing for a Russian attack: EU defense chief wants €100B for weapons Kubilius také tvrdí, že autoritativní země se spojují. A tak se i Evropa musí spojit. Varuje také před ruskými hybridními útoky.
„Proti konvenčnímu nebezpečí jsme lépe připraveni, než na ochranu myslí našich lidí,“ vyjasňuje, co má rovněž za úkol.
Podle listu Politico debaty o rozpočtu EU a jeho obranných prioritách souvisejí hlavně s ruskou invazí na Ukrajinu. Kubiliusova funkce eurokomisaře je ostatně nově zřízená. K jejím hlavním náplním patří vojenská podpora Ukrajiny.
Kubilius v této souvislosti tvrdí, že nepřítelem EU je ruský prezident Vladimir Putin, nikoliv Donald Trump. A zdůrazňuje, že doufá, že nová americká administrativa si uvědomí, že je Západ vystavený útokům „osy autoritářských zemí“. K nim řadí Rusko, Írán, Severní Koreu a částečně Čínu.
Peníze, peníze a zase peníze chce eurokomisař
Eurokomisař Kubilius má za úkol sjednotit dosud rozdrobený obranný průmysl členských zemí. Zároveň sladí politiku EU vůči Severoatlantické alianci [NATO] a Spojeným státům, jak slibuje.
Zlepšení unijního obranného průmyslu po desetiletích spánku od skončení studené války si ale vyžádá značné množství peněz. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom vyjevila, že výdaje na obranu v příštích deseti letech stoupnou až na 500 miliard eur [12,5 bil. Kč].
„Získat takovou sumu jistě nebude snadné, ale bez těchto peněz jsou plány na naši obranu jen teoretické,“ varuje eurokomisař Kubilius.
A kde vezme takový objem peněz? I na to má odpověď. Unie prostřednictvím Evropské investiční banky vydá další unijní dluhopisy. Zároveň chce, aby ve výdajích přidaly také jednotlivé unijní státy. Těm, které si kvůli dluhům nemohou vyšší výdaje dovolit, EU podle něj může ulevit v oblasti dodržování bezpečnostní kázně.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Nyní unie limituje členské země, aby držely svůj rozpočtový deficit na maximálně třech procentech hrubého domácího produktu [HDP] a zadlužení na maximálně 60 procentech HDP. To mnohé země zdaleka nesplňují a starosti si s tím nedělají. Země jako Řecko, Polsko a Itálie teď navíc požadují, aby výdaje na obranu byly z výpočtu deficitu vyjmuty, aby země neporušovaly fiskální pravidla.
„Není na mě o tom rozhodovat, ale pokud by se mě někdo zeptal na názor, pak bych řekl, že je nutné to udělat,“ uvedl eurokomisař a dodal: „Pokud čelíte krizi, musíte být pružnější v rozhodování o speciálních výdajích.“
Doplnil, že v této věci již jednal s komisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem. A ten prý chápe, že „obrana je opravdu prioritní.“
Sjednocení zbrojního průmyslu v EU?
Podstatná část Kubiliusovy funkce spočívá v posílení dosud rozdrobeného obranného průmyslu a jeho lepší koordinace. Nová iniciativa EU, program evropského obranného průmyslu dotovaný částkou 1,5 miliardy eur [cca 37,5 mld. Kč], to podle něj vyřeší. Avšak členské země se dohadují o tom, jak platit dodávky z nečlenských zemí.
Některé státy, vedené Francií, chtějí, aby se z fondu platily jen dodávky z evropských zemí. Naopak Polsko, Nizozemsko a Německo jsou neevropským dodávkám otevřeny.
Rusko ztrácí ve vývozu zbraní. Dominují USA, ale úspěšná je i Francie
„Musíme zdokonalit náš vlastní průmysl, to není akt ochranářství,“ říká Kubilius, který ale i přiznává, že se mnoho klíčových zbraňových systémů nevyrábí v unijních zemích.
„Určitě budeme muset nakupovat ve Spojených státech a od ostatních zemí. Když říkáme, že kupujeme ´evropské´ neznamená to, že bychom některé zbraně, které nevyrábíme, nemohli nakupovat jinde,“ vyjasnil.
Striktní unijní politika vůči Rusku také znamená umocnění významu NATO. I když mají obě instituce sídlo v Bruselu, není jejich kontakt stoprocentní. NATO sleduje vojenské cíle, zatímco EU se zaměřuje na obchod a regulace. Kubilius se nyní snaží tyto vztahy prohloubit, píše Politico.
EU by proto měla podle něj věnovat pozornost zprávě NATO o jeho strategických plánech. NATO chce vybudovat 49 nových brigád a potřebuje 1 500 tanků a tisíc děl. To by mělo unii sloužit jako návod pro stanovení výdajových priorit. To vše je součástí příprav na válku, uzavírá Politico.
Michal Achremenko
Nač ta péče? EU má přece svoji zelenou vizi, která spolyká všechny peníze a vyšeří všechny problémy planety, ne? Proč si tedy dělat starosti se stavem obranného průmyslu a zajímat se o Doníka a Rusko, ne?